Zprávy

Předseda sociální demokracie Vladimír Špidla se ve čtvrtek krátce sešel s lídry KDU-ČSL Cyrilem Svobodou a Unie Svobody-DEU Ivanem Pilipem. Schůzka se konala po rezignaci předsedkyně unie Hany Marvanové. "Ke krachu vyjednávání nedošlo, bude se pokračovat," řekl po schůzce ČTK Špidla. Lídr vítězné strany odmítl hovořit o podrobnostech. Řekl, že o výsledcích rozhovoru s lídry Koalice bude jednat v pátek vedení ČSSD a že se vyjádří potom. Marvanová oznámila, že se vzdává funkce předsedkyně unie proto, že není spokojena s dosavadním vyjednáváním ČSSD a stran Koalice o budoucí vládě. Obě strany se ve středu večer shodly na společném programu a začaly diskutovat o obsazení vládních funkcí. Další společná schůzka se má konat příští pondělí večer opět v Lidovém domě.

Horkým kandidátem sociální demokracie na funkci předsedy Poslanecké sněmovny je moravskoslezský lídr Lubomír Zaorálek. ČTK to řekl důvěryhodný zdroj z vedení ČSSD. Připomněl také, že ČSSD v Zaorálkově kraji byla ve volbách nejúspěšnější. "Tuto nabídku jsem ještě nedostal," řekl ČTK Zaorálek, který je členem předsednictva a zúčastní se jeho pátečního zasedání, na kterém bude stranické vedení vybírat kandidáta pro tuto funkci. Pokud by na pátečním zasedání předsednictva takovou nabídku dostal, zvažoval by ji prý se svými spolupracovníky na Moravě. "Nebude to jen moje osobní rozhodnutí, ale je to i věc mých kolegů, s nimiž dělám politiku," odpověděl ČTK na dotaz, zda by kandidaturu přijal. Sociální demokraté v Moravskoslezském kraji pod Zaorálkovým vedením dosáhli volebního úspěchu, který ČSSD vynesl deset poslaneckých křesel. Podařilo se jim udržet pozice dobyté v parlamentních volbách v letech 1996 a 1998 tehdejším předsedou Milošem Zemanem, kterému se podařilo zvítězit nad lídrem ODS Václavem Klausem. Zaorálek věří, že tyto skutečnosti jsou součástí úvah stranického vedení o budoucím předsedovi dolní komory. Sevromoravský lídr ČSSD se prý cítí být nejen republikovým ale i severomoravským politikem a chtěl by pomoci 1,2 miliónu lidí svého kraje, kde je značná nezaměstnanost. O Zaorálkoví se dosud v Lidovém domě hovořilo jako o budoucím ministrovi průmyslu a obchodu. Předseda ČSSD Vladimír Špidla ještě nedávno řekl, že mezi kandidáty na funkci v čele sněmovny převažují ženy. Spekulovalo se o poslankyních Petře Buzkové a Jitce Kupčové. Tuto středu však již místopředsedkyně Marie Součková ČTK řekla, že si to nemyslí.

Nejvyšší soud nevyhověl žádné z 18 stížností na neplatnost červnových voleb do Poslanecké sněmovny nebo neplatnost volby některého z kandidátů. Jako oprávněnou soud neshledal ani jednu z nich, řekl soudce Karel Hasch. Soud se ale nezabýval pěti návrhy, které mu poslal až po vypršení desetidenní lhůty Pravý blok. Nejvyšší soud jako jednu z posledních zamítl stížnost Akce za zrušení senátu a proti vytunelování důchodových fondů. Stěžovala si na to, že ji některé krajské soudy odmítly zaregistrovat, protože nezaplatila volební kauci 15.000 korun. Národně demokratická strana a Republikáni Miroslava Sládka naopak napadli postup krajských soudů, které stranu i přes nezaplacení příspěvku zaregistrovaly. Ani to podle Nejvyššího soudu ale neodporovalo volebnímu zákonu. Republikáni se proto chtějí obrátit na Ústavní soud. U Nejvyššího soudu si kvůli volbám stěžovaly ve stanovené lhůtě do 28. června tři strany a 15 občanů.

První náznaky pružnosti na straně Evropské komise zaznamenal český vyjednávač, státní tajemník Pavel Telička při čtvrtečních konzultacích o výrobních zemědělských kvótách. Spočívají podle něj zejména v ochotě zvažovat případně i jiné referenční období než to, které zatím EU brala jako základ pro výpočet kvót. "Řekl bych, že se možná daří částečně argumentačně zpochybňovat referenční období. Ukazuje se, že některé subjekty na straně komise - nikoli ovšem komise jako taková - tyto argumenty vnímají," řekl Telička ČTK několik hodin před skončením konzultací. Zaznamenal v nich "určitý signál flexibility".

ČR usiluje o to, aby pro stanovení kvót bylo možné využít statistiky z delšího časového období, nejen z let 1995-1999, jak navrhuje komise. Například od roku 2000 výrazně vzrostl počet masných krav a také ovcí - za základ lze vzít podle Teličky i čísla z roku 2001, ba letošní statistiky, které jsou u více než ročního dobytka už dnes známy.