Zprávy

Návrh pro Nejvyšší správní soud, aby rozpustil devět politických stran a hnutí a pozastavil činnost šesti, projedná na svém středečním zasedání kabinet. Ministerstvo vnitra, které návrh předkládá, chce rozpustit či omezit v činnosti ty subjekty, které opakovaně nepředložily výroční finanční zprávu nebo ji předložily neúplnou.

Návrh na rozpuštění se podle překládací zprávy týká Aliance nezávislých občanů, Celostátního aktivu občanů, Demokratů 92, Hnutí proti kriminalitě, Hnutí angažovaných Romů, Republikánské unie, Strany drobných podnikatelů, Strany podnikatelů, živnostníků a rolníků ČR a Živnostenské strany. Těmto subjektům již byla v roce 2001 a na počátku roku 2002 pozastavena činnost, neboť opakovaně nepředložily výroční zprávy.

Pozastavena by měla být podle vnitra činnost pěti stranám - České pravici, Romské občanské iniciativě ČR, Straně občanského porozumění, Straně svobodných severu a Unii pro Evropu - a hnutí Občanská liga FORUM.

Dosud rozhodoval o existenci politických stran na návrh vnitra Nejvyšší soud, letos poprvé je to v kompetenci Nejvyššího správního soudu. Strany jsou každoročně povinny předložit do 1. dubna výroční finanční zprávu sněmovně. Sněmovna původně navrhovala pozastavení či rozpuštění 56 stran a hnutí.

Ministerstvo vnitra však její návrh podstatně zredukovalo kvůli nálezu Ústavního soudu z roku 1996. Podle něj je nepřípustná činnost stran a hnutí, "které nejen pouze porušily některý zákon, ale těch, které porušují zákony". Strana proto může být rozpuštěna nebo její činnost pozastavena pouze při opakovaném porušení její zákonné povinnosti. "V případě zbývajících 41 stran není podání návrhu aktuální," píše se v předkládací zprávě ministerstva vnitra.

Exprezident Václav Havel byl v únoru, stejně jako v lednu, nejsledovanějším politikem v českých médiích. Sdělovací prostředky věnovaly zvýšenou pozornost i předsedovi vlády a ČSSD Vladimíru Špidlovi, nově zvolenému prezidentovi Václavu Klausovi a jeho protikandidátovi, univerzitnímu profesorovi Janu Sokolovi.

Mezi často zmiňovanými byl i bývalý předseda sociálních demokratů Miloš Zeman. Vyplývá to z průzkumu společnosti Newton Information Technology (Newton IT).

V únoru informovala média zejména o ukončení Havlova prezidentského mandátu a o změnách, které s tím souvisely. Komentovala tak přesun prezidentských pravomocí, personální změny v prezidentské kanceláři a otázku portrétu české hlavy státu na veřejných místech. Pokračovala i v bilancování Havlovy prezidentské éry a pozornost věnovala i jeho oceněním.

Na druhém místě v počtu příspěvků skončil předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla. Sdělovací prostředky se soustředily na obě funkce, které vykonává. Nejčastějším tématem se stala Špidlova role při výběru a podpoře vládního prezidentského kandidáta.

Média sledovala i vývoj prezidentské kandidatury nově zvoleného prezidenta Václava Klause a rozebírala důvody jeho neúspěchů ve dvou volbách. Po zvolení do funkce prezidenta se objevily první příspěvky, které se snažily načrtnout možnou podobu jeho prezidentství.

O Klausově posledním protikandidátovi Janu Sokolovi média nejdříve pouze spekulovala. Později tvořily značnou část příspěvků informace o Sokolově osobnosti, o jeho politických názorech a o jeho podpoře napříč politickými stranami.

Pozornost sdělovacích prostředků se v únoru soustředila i na neúspěšnou kandidaturu expremiéra Zemana a na jeho současný vliv v ČSSD.

Společnost Newton IT analyzovala celoplošné a regionální deníky, zpravodajské a publicistické pořady televizí a rádií. Vyhodnocovala i zpravodajství ČTK, internetových zpravodajských serverů, cizojazyčných titulů vycházejících v České republice a celoplošných slovenských deníků.

Rodiče, kteří se domnívají, že koupí mobilního telefonu podstatně zvýší ochranu svých dětí, mají pravdu jen zčásti. Mobil sice umožňuje neustálé spojení mezi rodiči a jejich nezletilými potomky, ale dítě se právě kvůli němu může stát terčem útoku zlodějů. Někdy je dokonce oloupí jejich vrstevníci pod pohrůžkou násilí, upozornili na webové stránce ministerstva vnitra Tomáš Koníček a Pavel Kocábek z odboru prevence kriminality.

Nezletilí zloději podle nich spoléhají na to, že nejsou trestně odpovědní, a ukradené přístroje klidně obratem vymění za drogy. Policisté zaznamenávají případy, kdy k dítěti přistoupí mladistvý a požádá ho, zda si může zavolat. Jakmile má ale mobil v ruce, rychle s ním zmizí, varují odborníci.

Většina dětí podle nich vnímá mobil jako prostředek k tomu, aby byli "in"; navíc jim umožňuje hrát hry a posílat textové zprávy. Přitom vůbec nevnímají své bezprostřední okolí, mobilní telefon je totiž zcela "pohltí" a zaměstnává.

Problém s pouličními krádežemi mobilních telefonů podle expertů vnitra jen pouhé nabádání dětí k obezřetnosti nevyřeší. I dospělí musejí být všímavější a při podezření účinně reagovat. Zloději si podle odborníků vybírají především místa, kde je velké množství lidí pohromadě - třeba tramvaje, autobusy, metro, obchodní domy, fotbalové a hokejové stadiony. Kapsáři pracují většinou ve skupinách; někdy pro svou strategii zneužívají i děti. Řešením je mít mobilní telefon neustále pod dohledem, ne zastrčený v batohu na zádech, míní Kocábek s Koníčkem. Bezpečnější je podle nich nosit také mobil ve vnitřních náprsních kapsách kabátu či bundy nebo v pouzdře na opasku kalhot, než v zadní kapse.

Mobilní telefon zbytečně nikde neodkládejte a nenechávejte ho ani volně v automobilu, zní další z rad. Děti by měly být při manipulaci s přístrojem ostražité a rozhodně se nemají chlubit tím, že vlastní "nejnovější model". I při pokusu o krádež okamžitě uvědomte policii, doporučují dětem i jejich rodičům pracovníci vnitra.

Složením prezidentského slibu se odpoledne oficiálně ujal funkce nový český prezident Václav Klaus. Do svého prezidentského programu zahrnul hájení parlamentního systému, rozvíjení dobrých vztahů se sousedními zeměmi a obhajobu českých zájmů v Evropské unii. Slíbil také šířit dobrou náladu.

"Prezident musí dodávat sebevědomí, optimismus a naději v lepší příští, i když se tolik nedaří," uvedl ve Vladislavském sále Pražského hradu před zákonodárci a o chvíli později i na třetím nádvoří Hradu, kam ho přišla přes nepříznivé počasí pozdravit zhruba tisícovka příznivců. Tam absolvoval jedenašedesátiletý Klaus v doprovodu ministra obrany Jaroslava Tvrdíka svou první vojenskou přehlídku.

Slib složil nový prezident na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu za účasti mnoha hostů včetně svého předchůdce Václava Havla, ministrů a zahraničních diplomatů. V prvním projevu v roli hlavy státu Klaus poděkoval poslancům a senátorům za to, že jej před týdnem do nejvyšší ústavní funkce zvolili. Dobrým závdavkem do budoucna podle něho je, že získal důvěru zákonodárců napříč celým politickým spektrem. Prezident zmínil také svého předchůdce a slíbil, že bude pokračovat v jeho práci.

Klaus, kterého celé odpoledne doprovázela manželka Livia, také slíbil, že se bude snažit přispět k prosperitě země. K tomu, aby rostla životní úroveň, aby Česko mělo zdravé veřejné rozpočty, aby občané měli pocit jistoty a bezpečí.

Politici věří, že se Klaus pátečními sliby bude řídit. První oficiální řeč ocenil premiér a šéf sociální demokracie Vladimír Špidla i zástupci ostatních parlamentních stran. Pouze poslanci US-DEU Robertovi Kolářovi chyběla v Klausově projevu zmínka o občanské společnosti. Novou hlavou státu nejsou nadšeni zástupci neparlamentních stran. Zvolení Klause mají za prohru demokracie. Kritizují, že se v cestě na Hrad spojil s komunisty. Přesto věří, že Klaus bude "prezidentem hájícím dar svobody, úctu k lidským právům a rovnost před zákonem".

I na nádvoří Hradu přišlo za Klausem několik jeho odpůrců. Když na prezidenta čekali, napadali se s jeho příznivci slovně a pár občanů se dokonce popralo. Klausovo setkání s lidmi to ale nijak neovlivnilo, což se později projevilo i na lidové veselici na Hradčanském náměstí, kde Praha uspořádala oslavu inaugurace. Několik stovek lidí popíjelo pivo a víno a pochutnávalo si na občerstvení.

Klausovi během soboty přicházely i gratulace od řady světových státníků. Blahopřejné telegramy mu mimo jiné zaslali francouzský prezident Jacques Chirac a rakouský prezident Thomas Klestil. Blahopřál mu i papež Jan Pavel II.

V pořadí desátým prezidentem českých dějin se stal čestný předseda Občanské demokratické strany a expremiér oficiálně v den 153. výročí narození zakladatele Československa Tomáše Garrigua Masaryka. K soše prvního československého prezidenta na Hradčanském náměstí položil Klaus krátce před slavností kytici. Klausovo prezidentské funkční období bude pětileté a skončí 7. března 2008. Složením slibu zanikl Klausův poslanecký mandát. V dolní komoře ho nahradí poslanec ODS Aleš Rozehnal.

Klausův nástup do funkce poznamenal i složení prezidentské kanceláře. Její pracovníci jmenovaní do funkcí Havlem předali Klausovi své rezignace. Hrad tak opustí vedoucí jednotlivých odborů. Rezignaci podal i vedoucí protokolu Hradu Miroslav Sklenář, se kterým chce ale Klaus dál spolupracovat. Do čela odboru bude proto Sklenář znovu jmenován.