Zprávy

Při řešení problemů sídliště Chanov, obývaného Romy a nepřizpůsobivými lidmi, se chce vedení mosteckého magistrátu obrátit i na vládu. Otázka národnostních menšin přesahuje hranice obcí a měst, za příbuznými do Mostu se navíc sjíždějí Romové z různých koutů republiky i ze Slovenska, řekla ve středu ČTK náměstkyně mosteckého primátora Hana Jeníčková. Magistrát nyní připravuje zprávu o stavu chanovského sídliště.

Obyvatelé Chanova patří k dlouhodobě největším dlužníkům. Na celkové částce dlužného nájemného kolem 130 milionů korun se podílejí 40 procenty. Dlužníky nepřimělo k placení nájemného ani zabavování sporáků a odstávka teplé vody v celém chanovském sídlišti.

Kabinet premiéra Vladimíra Špidly v úterý podle očekávání získal v Poslanecké sněmovně důvěru. Vládu ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU podpořilo všech 101 koaličních poslanců. Proti bylo 99 poslanců opozičních ODS a KSČM. Politilogové a opoziční poslanci upozorňují, že vláda má sice obnovený mandát, ale problémy uvnitř ČSSD trvají. Klíčový bude podle nich březnový sjezd nejsilnější vládní strany, kde se má volit nové stranické vedení.

Hlasování sněmovny o důvěře vládě bylo překvapivě hladké. Předcházela mu krátká vystoupení lídrů parlamentních frakcí. Zejména ODS a komunisté kritizovali, že sněmovna má hlasováním o důvěře kabinetu řešit situaci uvnitř nejsilnější vládní strany. Samotné hlasování po jménech trvalo asi dvacet minut. Jako první byl pro hlasování vylosován ministr informatiky Vladimír Mlynář (US-DEU).

Vláda se rozhodla požádat o vyslovení důvěry poté, co někteří koaliční zákonodárci nepodpořili při prezidentské volbě kandidáta vládní koalice Jana Sokola. Prezidentem se stal Václav Klaus z opoziční ODS. V úterý prostřednictvím svého mluvčího Tomáše Klvani řekl, že tento výsledek očekával a předpokládá, že vláda se po tomto hlasování vrátí ke své normální práci.

Vládní koalice považuje úterní hlasování poslanců o vyslovení důvěry za test vnitřní soudržnosti, v němž obstála. Koalice věří, že nyní může jejich společný kabinet, oslabený po volbě prezidenta, pokračovat v plnění svého programu. Špidla po hlasování novinářům řekl, že vyslovení důvěry znamená pro vládu úspěch a dává jí to další sílu naplňovat vládní prohlášení. "Šlo o mandát vlády, který byl otřesen, a musím říct, že se to projevilo zejména v zahraničněpolitických vztazích," odpověděl premiér na otázku, zda se úterní hlasování týkalo poměrů v jeho straně, jak tvrdí opozice.

Prezident Václav Klaus má za sebou první schůzku se zahraničním politikem v roli hlavy státu. V pondělí na Pražském hradě přijal předsedu zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmara Broka. Hovořili spolu především o závěrečné fázi přistoupení České republiky k Evropské unii. Právě zahraniční výbor Evropského parlamentu by měl již příští týden ve středu hlasovat o smlouvě o rozšíření Evropské unie. Smlouvu o přistoupení již v druhé polovině února schválila Evropská komise. Na straně Evropské unie se musí ke smlouvě ještě vyjádřit právě Evropský parlament. Po zahraničním výboru by se smlouva měla dostat i na plénum. Už 9. dubna by se o ní mělo hlasovat jako o celku, ale také o přijetí jednotlivých uchazečů. Konečné slovo pak bude mít Rada ministrů EU, která se ke smlouvě vysloví 14. dubna, tedy jen dva dny před připravovaným slavnostním podpisem v Aténách. Po podpisu bude smlouva podléhat schválení v deseti kandidátských zemích, které před souhlasem parlamentů obvykle pořádají referenda, a také v 15 členských státech, jež zatím počítají pouze s parlamentními ratifikacemi.

Nový rakouský ministr zemědělství a ekologie Josef Pröll hodlá nadále prosazovat odstavení jaderné elektrárny Temelín. Pröll se odvolal na loňské usnesení rakouské sněmovny, která vyzvala kabinet k jednáním s Prahou o zastavení provozu Temelína, a na česko- rakouské dohody z Melku o vylepšování bezpečnosti v elektrárně. Nový ministr však potvrdil, že hrozba vetování vstupu Česka do EU v souvislosti s Temelínem pro něj nepřichází v úvahu. Plány nového ministra kritizovala ekologická mluvčí opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Ulrike Simová. Vládní program v oblasti protiatomové politiky se podle ní rovná "vyhlášení bankrotu". ÖVP a FPÖ v uplynulém volebním období podle ní promarnily všechny šance při postupu vůči Temelínu. Rakousko by mělo protijadernou kampaň od nynějška soustředit na celoevropskou úroveň, protože dosavadní boj proti jednotlivým elektrárnám skončil bezúspěšně.