Zprávy

Mohutné přívalové lijáky znovu zvedly v sobotu a neděli hladiny některých řek v České republice - především v jižních, západních, středních a východních Čechách:

Řekou Úpou prošla v neděli více než stoletá voda a nechala za sebou v Krkonoších škody za desítky milionů korun. Během hodiny stoupla hladina o dva metry a zaplavila náměstí v Horním Maršově.

V jižních Čechách výrazně stoupla hladina Vltavy. V Českých Budějovicích nestačila pobrat vodu kanalizace a mnohé ulice a sklepy byly zase zatopeny. Po poledni se ale situace stabilizovala a voda začala opadávat. Špatně na tom byl také Český Krumlov, kde se rozvodnil Chvalšinský potok. Na zpevnění jeho břehů pracovali hasiči. Železničářům se krátce v neděli odpoledne podařilo znovu zprovoznit trať mezi stanicemi Veselí nad Lužnicí-zastávka a Veselí nad Lužnicí. Kvůli propadlé podmáčené koleji museli ráno dopravu na této trati zastavit.

Následky nočního přívalového deště od rána likvidovali také hasiči na Vysočině. Postiženo bylo zejména Pelhřimovsko a Havlíčkobrodsko.

Dešťové přeháňky zasáhly i Středočeský kraj. Tady hrozil přelitím rybník ve Velkých Popovicích. Evakuace lidí ale podle záchranářů zatím není nutná.

Kolem 300 dobrovolníků v neděli vystřídalo armádu při uklízení nepořádku, který napáchala povodeň v nejhůře postiženém pražském Karlíně. Přes šest stovek vojáků mělo volno, ale už v pondělí se na úklid do Karlína vrátí. Dobrovolníci, z nichž část přišla přes humanitární sdružení ADRA, čistili sklepy, byty i ulice. Lidé, kteří chtějí pomoci, jsou podle sdružení více než vítaní i v následujících dnech a týdnech. Vodní živel při ničivých záplavách dosahoval v Karlíně místy až tři metry. Na chodnících se po opadnutí vody stále hromadí vodou zničený nábytek a zabahněné předměty. Ulicemi projíždějí náklaďáky, které vyhozené věci v kontejnerech odvážejí.

Škody v Praze 8 se po povodni odhadují na 500 až 600 miliónů korun, což je skoro roční rozpočet celé městské části. Statika mnoha domů je narušena, tři spadly. Radnice založila účet na obnovu zdevastovaných částí Prahy 8. Lidé, firmy a instituce mohou posílat peníze na číslo konta 888888822/0800. Vedle Karlína řádila voda i v Holešovicích, Libni, na Malé Straně a okrajových částí Prahy u Vltavy. Miliardové škody vznikly na metru, jehož velkou část voda zatopila.

Chemická továrna Spolana Neratovice na Mělnicku, kterou ničivá povodeň zaplavila místy až do třímetrové výše, zahájila sanační práce. Část zaměstnanců dnes nastoupila do práce a připravuje podmínky pro obnovení výroby. Znovu rozjet ji chce chemička na konci října, řekl v neděli Tomáš Zikmund, mluvčí Unipetrolu, který Spolanu vlastní. Sanace mohly být zahájeny poté, co se specialistům v sobotu podařilo odčerpat poslední zbytky plynného chlóru ze dvou zásobníků v novém skladu. Následně mohl být zrušen i druhý stupeň chemického nebezpečí.

Spolana minulý týden odvezla zpět do areálu šest kontejnerů, z toho tři s chemickými látkami, které voda zanesla k mostu ve zhruba dva kilometry vzdáleném Obříství. Čtvrtý plný kontejner, který se zachytil na protějším břehu, zatím není možné odvézt vzhledem k nepřístupnosti terénu pro těžkou techniku. Čeká se na vyjádření odborníků, kteří by měli určit, zda most nadměrné zatížení udrží.

Po povodni se návštěvníkům v pondělí otevře Památník Terezín na Litoměřicku. Kromě Židovského hřbitova s krematoriem a kolumbária budou otevřena všechna ostatní pietní místa památníku, tedy například Národní hřbitov, Malá pevnost, Muzeum ghetta a bývalá Magdeburská kasárna. Srpnová povodeň, která zaplavila Terezín do výše 1,5 metru, způsobila podle prvních odhadů památníku škodu za více než 60 miliónů korun. Ředitel památníku Terezín Jan Munk zatím nedokáže odhadnout, kdy by mohl být památník po povodních zcela obnoven. Některé věci se podle něj obnovovat nebudou, protože jsou neodvratně zničeny.

V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do věznice gestapa v terezínské Malé pevnosti, terezínského ghetta a koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200.000 vězňů. Byli mezi nimi Češi, Slováci, Poláci, jižní Slované, Rakušané, Francouzi, Italové, Nizozemci, Maďaři a příslušníci dalších národů. Každý pátý zemřel přímo zde, na 100.000 jich zahynulo po deportaci z Terezína v koncentračních vyhlazovacích táborech. Vláda Československé republiky rozhodla 6. května 1947 zřídit v Terezíně památník s cílem zachovat a udržovat pietní místa v tom stavu, v jakém byla v době nacistické okupace. Památník ročně navštíví na 250.000 lidí, převážně ze zahraničí.