-
6.9.2002
Pražská zoologická zahrada otevře tento víkend své brány návštěvníkům. Zpřístupněna bude nejen horní část areálu, která zůstala velkou vodou nepoškozena, ale i expozice v dolní části postižená nedávnými povodněmi. Pracovníci připravili i malou výstavu povodňových fotografií. Po celém areálu budou rozmístěny kasičky pro lidi, kteří budou chtít přispět na obnovu zahrady. Pracovníci zahrady a dobrovolníci v současné době intenzivně pracují na obnově celé spodní části zoo. "Největší práce jsou na obnově pavilonu slonů, aby se jeho obyvatelé - tři sloni, terarijní zvířata a hroch Slávek - nemuseli na zimu stěhovat do náhradních prostor," řekl ředitel ZOO Petr Fejk, který už má na stole projekt nového pavilonu slonů v horní části zahrady. Provoz zahrady by měl být obnoven do tří let. Během povodní bylo do jiných zahrad po celé ČR převezeno z Prahy asi 400 zvířat. Pro zhruba stejný počet, především ptáků, hodlají pracovníci zahrady zprovoznit jejich normální prostory do zimy.
-
5.9.2002
Ministerstvo obrany plánuje, že ke konci letošního roku stáhne z Afghánistánu podstatnou část české polní nemocnice. V Afghánistánu by v rámci mezinárodní operace ISAF mělo zůstat zhruba 20 lékařů a dalšího personálu jako součást mezinárodní nemocnice. Jak uvedl náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, stažením polní nemocnice by měla armáda ušetřit asi půl miliardy korun, které budou v nadcházejícím roce sloužit jako rezerva pro neočekávané situace, ale i pro opravu techniky ze zahraničních misí.
O stažení polní nemocnice se uvažuje i z bezpečnostních důvodů. Uvedl to velitel nemocnice Jindřich Sitta. Čeští vojáci však podle něj nejsou v nebezpečí života. K důvodům odchodu z Afghánistánu kromě snahy ušetřit finance pak podle Sitty patří i rostoucí vyčerpání personálu nemocnice, který v těžkých podmínkách nedaleko od Kábulu pracuje od května. Za dva a půl měsíce na místě čeští lékaři ošetřili asi tisícovku vojáků, uvedl Sitta. Lékaři také ošetřili přes 8000 místních zraněných a nemocných, často v rámci výjezdů do okolí své základny.
Významné změny chystá armáda v systému činnosti protichemické jednotky v Kuvajtu. Vojáci počítají s tím, že od 1. dubna příštího roku zanechají v Kuvajtu veškerou techniku a pouze 50 osob. Zbytek jednotky, tedy asi 200 vojáků, bude v pohotovostním režimu připraven v České republice. Do Kuvajtu by se v případě potřeby vojáci přesunuli do 48 hodin. Novinářům to řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Přechodem na takzvanou sníženou úroveň pohotovosti, kterou již nyní v Kuvajtu praktikují němečtí vojáci, ušetří armáda značné finanční prostředky. Pro nadcházející rok je pro misi v Kuvajtu vyčleněno 224 miliónů korun.
-
5.9.2002
Důvodem snižování účasti českých vojáků v zahraničních misích je snaha ministerstva obrany dokázat v příštích letech zaplatit celou účast z vlastního rozpočtu. Dosud byly některé mise financovány například z dluhopisového programu nebo z jiných rozpočtových kapitol. Náměstek ministra obrany Ján Dzvoník řekl, že státní rozpočet by v příštím roce jen těžko platil nákladné zahraniční armádní operace.
Česká republika má nyní své vojáky ve čtyřech zahraničních misích. V Kosovu v rámci operace KFOR působí ve společném česko- slovenském kontingentu 409 českých vojáků. V misi SFOR je 15 vojáků, z toho na velitelství v Sarajevu osm. V rámci operace Trvalá svoboda v Kuvajtu působí protichemická jednotka v počtu 247 vojáků a v Afghánistánu v operaci ISAF je 132 vojáků. ČR má i vojenské pozorovatele, a to například v Chorvatsku, Gruzii, Iráku, Kosovu a Kongu. Celkové náklady na činnost zahraničních jednotek mají v roce 2003 dosáhnout necelé miliardy korun.
-
5.9.2002
K věcnému dialogu o sporných česko- rakouských otázkách Benešových dekretech a budoucnosti temelínské jaderné elektrárny vyzvali ve Znojmě prezidenti obou zemí Václav Havel a Thomas Klestil. Za schůzky na jižní Moravě vypracovali prohlášení, které by mělo přispět k uzavření všech problematických otázek do vstupu České republiky do Evropské unie. Uvedli v něm, že Rakousko se důrazně zasazuje o přijetí ČR do unie. Je ale také nutné pojmenovat stinné stránky společných dějin obou zemí a kriticky se vypořádat s minulostí. "Morální odpovědnost za těžké utrpění a křivdy způsobené v minulosti mnoha lidem musí být uznána," píše se v dokumentu, který se tak nepřímo dotýká vysídlení sudetských Němců po druhé světové válce z Československa. Češi a Rakušané nyní stojí podle prezidentů před výzvou poučit se z chyb minulosti a otevřít novou kapitolu společných dějin založených na důvěře, přátelství a soužití ve společné Evropě.
Případný ozbrojený zásah proti Iráku by měl být podle českého prezidenta Václava Havla a jeho rakouského protějšku Thomase Klestila akcí mezinárodního společenství. Shodli se na tom při jednání ve Znojmě. Reagovali tak na úmysl USA zasáhnout v rámci potírání světového terorismu v Iráku i bez asistence vojenských spojenců.
-
5.9.2002
O budoucnosti takzvané visegrádské čtyřky před a po očekávaném vstupu České republiky, Polska, Maďarska a Slovenska do Evropské unie jednal český premiér Vladimír Špidla s polským prezidentem Aleksandrem Kwašniewským ve Varšavě. Během půlhodinového rozhovoru v Prezidentském paláci se dotkli i summitu OSN o trvale udržitelném rozvoji v jihoafrickém Johannesburgu, odkud se Kwašniewski právě vrátil.
-
5.9.2002
Na nápravu povodňových škod možná poputují i peníze určené na nemocenské dávky. Vláda by ráda jejich horní hranici zmrazila. Maximální denní dávka měla podle zákona od ledna ze 419 korun vzrůst na 455 korun, nyní se pravděpodobně zvýší jen o desetikorunu. Na zmrazování nemocenských tak opět doplatí lidé s vyšší mzdou. Podle premiéra Vladimíra Špidly by horní hranice pro výpočet nemocenské dávky neměla růst jeden až dva roky. Odbory se zmrazením nemocenské nesouhlasí. Zvýšení o inflaci chce odborová konfederace ministrovi práce navrhnout v pátek. V neděli má totiž vláda návrhy úsporných opatření, mezi něž patří i úprava nemocenské, projednat. "Je to kompromisní řešení. Chceme, aby se dávky proti životním nákladům nepropadly," řekl předseda odborů Štěch.
-
5.9.2002
Pojištění i nepojištění lidé, jimž povodně poničily obydlí, budou mít při odstraňování povodňových škod od státu stejný nárok na úhradu nákladů na opravu s limitem do 200 tisíc korun. Na začátku příštího týdne totiž ministr pro místní rozvoj Pavel Němec podepíše program, který nebude žádným způsobem znevýhodňovat pojištěné, řekl mluvčí ministerstva Petr Dimun.
-
5.9.2002
Předseda Unie svobody Ivan Pilip si nedovede představit zavádění majetkové daně a doufá, že s myšlenku této daně sociální demokracii nepřijde. Ministr financí Bohuslav Sobotka ve středu v rozhovoru pro ČTk uvedl, že povodňovým balíčkem daňové změny nekončí. Další jednání o daňové politice ministr předpokládá na podzim, kdy chce ČSSD vznést právě otázku posílení majetkových daní či návrh na zavedení registračních pokladen.
-
5.9.2002
Vláda sociálních demokratů a stran Koalice využívá podle opoziční KSČM záplavy k tomu, aby prosadila již před povodněmi plánované daňové změny, a to ve zrychleném legislativním procesu. Komunistům se podle místopředsedy Václava Exnera nelíbí zejména výše takzvané milionářské daně. Vláda se zatím dohodla na zdanění příjmů nad 900.000 korun ročně 35 procenty, tedy o tři procenta více než dosud. Komunisté by chtěli pro bohaté daň až 55 procent. Zatímco zdanění bohatých by KSČM přivítala, návrh nezvyšovat důchody a sociální dávky považuje za ožebračování chudých. Nelíbí se jí ani úvahy o zmrazení nemocenských.
-
5.9.2002
Poslanci Evropského parlamentu schválili drtivou většinou požadavek, aby Evropská unie uvolnila v letošním roce miliardu eur (30 miliard korun) na nápravu povodňových škod v Německu, Rakousku, České republice a na Slovensku. Rezoluce dále zmiňuje už přislíbenou pomoc Česku ve výši 9,75 miliónu eur nových prostředků z programu Phare a 48 miliónů přesměrovaných na nápravu škod v rámci programu ISPA. "Parlament zdůrazňuje, že je třeba kandidátským zemím poskytnout další finanční pomoc z rezervy pro naléhavé potřeby," píše se bez dalšího vysvětlení v dokumentu. Zatím není jasné, podle jakých kritérií a jakého klíče budou peníze rozdělovány. Platí jen politické rozhodnutí, že z fondu budou moci čerpat jak členské, tak kandidátské země.
Všechny politické kluby v Evropském parlamentu podpořily návrh předsedy Patricka Coxe, aby poslanci z kandidátských zemích zasedli v lavicích EP jako pozorovatelé dlouho před vstupem jejich zemí do EU.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 14482
- 14483
- 14484
- 14485
- 14486
- 14487
- 14488
- 14489
- 14490
- …
- následující ›
- poslední »