Zprávy

Česká republika je připravena jednat o návrhu Evropské komise, aby její záporná bilance vůči rozpočtu Evropské unie po vstupu byla napravena kompenzačními platbami. Chce tuto metodu kombinovat s postupným zvyšováním českého příspěvku do rozpočtu EU, řekl státní tajemník Pavel Telička v reakci na obsah pracovního dokumentu Evropské komise. "Jsme spíše pro kombinaci obou metod. Máme pochybnosti, zda by pouhé kompenzace zajistily, aby česká rozpočtová pozice nebyla horší než před vstupem, což je minimální požadavek," uvedl český vyjednávač. Evropská komise tento názor sice sdílí, není však jisté, zda ho stejně chápou i všechny členské státy. Z prvních poznatků vyplývá, že některé z nich mají pocit, že by nevadilo, kdyby noví členové měli po vstupu i horší postavení než před ním. Výpočty Evropské komise, podle nichž by Česko mělo zaznamenat v roce 2004 negativní saldo ve výši 185 miliónů eur, o rok později "vydělat" na členství 49 miliónů a v roce 2006 pak 244 miliónů eur, se podle Teličky prakticky neliší od kalkulací českého ministerstva financí. Česko vždy požadovalo postupné navyšování svého příspěvku do EU, které by kopírovalo zvyšování příjmů z něj. Podle zdrojů v Evropské komisi má však kombinace obou metod jen pramalou šanci na úspěch.

Do konce září by měli mít experti Evropské komise a české vlády expertízu týkající se možných nynějších právních účinků takzvaných Benešových dekretů. Evropským poslancům to řekl v Bruselu komisař pro rozšíření Günter Verheugen. Ocenil povolební atmosféru v České republice, která se nyní podle něj k jednáním o této otázce staví pružněji. Expertíza se zabývá otázkou, zda je právní systém členských zemí v souladu s právem Evropské unie. Dekrety v této souvislosti vzbuzují otázku, zda jejich ustanovení nejsou ještě dnes diskriminační.

Ministerstvo dopravy a spojů zatím odhadlo škody na dopravní infrastruktuře způsobené záplavami na 9,65 miliardy korun. Škody se průběžně prověřují a upřesňují, uvedla pro ČTK mluvčí ministerstva Ludmila Roubcová. Největší škody, celkem za 3,868 miliardy korun, vznikly na silnicích I. až III. třídy, dálnicích a rychlostních komunikacích. Na mostech a propustcích velká voda způsobila škody za 1,883 miliardy korun. Dráhy vyčíslily poškození tratí na 2,4 miliardy korun.

Srpnová povodeň zničila na území Středočeského kraje majetek v celkové hodnotě přesahující 10 miliard korun. Takový je předběžný odhad povodňových škod, který musel kraj vypracovat a odevzdat v poměrně krátkém termínu. Nejvíce postiženými okresy jsou Mělník, Praha- západ, Beroun, Příbram a Rakovník. Z obcí patří k nejhůře zasaženým obec Kly na Mělnicku, kde voda poničila majetek v hodnotě téměř 895 miliónů korun, Kralupy nad Vltavou s povodňovou škodou 883 korun a Neratovice, kde jsou škody vyčísleny na 865 miliónů korun.