Zprávy

Vojenská polní nemocnice zůstane v Afghánistánu nejspíš do konce letošního roku. Na středečním zasedání to schválila vláda. Kabinet odsouhlasil i další působení českých vojenských chemiků v Kuvajtu a v operaci Trvalá svoboda a dalších vojáků v operacích KFOR v Kosovu. Návrhem se ještě bude zabývat parlament. "Tento návrh bude znamenat určitou úsporu oproti současnému stavu. Řádově se dá mluvit asi o půl miliardě korun, která bude tímto způsobem uspořena," řekl ve středu novinářům ministr vnitra Stanislav Gross. Podle něj jsou však případné změny možné a česká angažovanost v zahraničních misích návrhem končit nemusí. Uspořené peníze chce vláda použít na obnovu země po srpnových povodních. Do konce roku bude v polní nemocnici v Afghánistánu podle mluvčí vlády Anny Stárkové pracovat 200 lidí. V lednu příštího roku v této zemi zůstane jen likvidační jednotka, která bude mít 50 členů. Kabinet souhlasil i s vysláním lékařského týmu, složeného z 20 osob, do mnohonárodního zdravotnického zařízení v Afghánistánu. Lékaři by měli v zemi zůstat rok, vystřídají se po půl roce.

Prezident Václav Havel ve středu přijal na Pražském hradě sedmičlennou skupinu odpůrců severokorejského komunistického režimu. Havel, před lety sám disident, jim řekl, že i opoziční odpor malé skupiny obhájců lidských práv se může v pravou chvíli zhodnotit, jestliže nastanou příznivé historické okolnosti a režim se začne hroutit. Ve středu o schůzce informoval prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. "Pád takového totalitního režimu pak obvykle probíhá velmi rychle a je zapotřebí, aby tu byla skupina lidí připravená hovořit jménem lidu," tlumočil Havlova slova jeho mluvčí. Obhájci lidských práv přijeli do Česka na pozvání humanitární organizace Člověk v tísni. Skupinu tvoří pět aktivistů z Jižní Koreje, kteří poukazují na porušování lidských práv v sousední zemi, a dva lidé, kteří před několika lety z komunistické Koreje uprchli. Korejští aktivisté podle Špačka českého prezidenta podrobně seznámili se situací v Severní Koreji. Informovali Havla o existenci koncentračních táborů ve své vlasti, popsali osudy uprchlíků a tvrdé zacházení s nimi. Prezident se zajímal i o možnosti šíření informací v Severní Koreji. Podpořil také konferenci nevládních organizací o Severní Koreji, která se uskuteční v příštím roce. Jan Marian ze společnosti Člověk v tísni, který delegaci doprovází, ČTK řekl, že osobní přijetí a podpora českého prezidenta, který je ve světě uznáván jako velký obhájce lidských práv, je pro severokorejské disidenty velkou morální podporou.

Všichni tři čápi černí Petr, Roman a Kateřina, kteří byli v rámci projektu Nová odysea označeni na Sibiři vysílači, pokračují v cestě do zimovišť. Jeden z nich, sameček Roman, v úterý překonal rekord, když nad Kazachstánem za jediný den uletěl 565 kilometrů. ČTK to sdělil Miroslav Bobek, vedoucí projektu Nová odysea. Běžně černí čápi při cestě do zimovišť překonávají denně vzdálenosti 150 až 300 kilometrů. Dosud nejdelší zaznamenané denní přelety činily 476 kilometrů. Tuto trasu uletěl čáp Viktor 25. října 1995 nad Saharou a 488 kilometrů za jediný den zdolal opeřenec Kryštof 8. března 2000 rovněž nad stejným územím. Čáp Roman minul jezero Balchaš, na noc se zastavil u řeky Ču, za níž začíná poušť Mojynkum. Členové expedice Nová odysea pomocí vysílačů pozorují, kudy a kam opeřenci letí zimovat a co je na jejich cestách a v zimovištích ohrožuje.

Česká republika si vede mimořádně dobře na cestě do Evropské unie. Po setkání s předsedou Senátu Petrem Pithartem to novinářům řekl jeho britský protějšek Irwine of Lairg, předseda Sněmovny lordů. Za důkaz svých slov označil i skutečnost, že ze 30 projednávaných kapitol je už předběžně uzavřeno 25.

Romové z České republiky nehledají ve skutečnosti ve Velké Británii politický azyl, jde jim o ekonomickou migraci; v Česku totiž k žádné perzekuci Romů nedochází, řekl předseda britské Sněmovny lordů Irvine of Lairg. I proto pokládá britské imigrační kontroly na letišti v Praze-Ruzyni za rozumné. Hromadným útěkům českých Romů do Británie by mělo zabránit chystané zpřísnění britských azylových zákonů, míní vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský (ČSSD), s nímž se Irvine setkal v pondělí. Změna azylových zákonů by podle něj měla umožnit, že neúspěšní žadatelé o azyl budou vráceni do země ještě během několika hodin. Nikoli tedy až za měsíce či roky, jako je tomu dnes.