• 7.9.2002

    Občanská demokratická strana nepodpoří v Poslanecké sněmovně vládní balík takzvaných povodňových daňových změn, s nímž kabinet předstoupí před poslance 12. září. Stanovisko ODS v sobotu potvrdil předseda jejích poslanců Vlastimil Tlustý v diskusním pořadu České televize, kterého se účastnil také ministr financí Bohuslav Sobotka. Daňové změny, kterými se bude v neděli zabývat vláda, by měly v příštím roce posílit příjmy státu o deset miliard korun. Z peněz chce vláda hradit část povodňových škod, které pravděpodobně přesáhnou 100 miliard korun. "My pro ten takzvaný daňový povodňový nebo povodňový daňový balík ruku opravdu nezvedneme," prohlásil Tlustý. "A je to proto, že my zásadně nesouhlasíme s tím, že povodně mají být záminkou pro další zatížení občanů a podniků v této zemi," dodal.

    Sedm miliard korun chce vláda získat ze změn sazeb daně z přidané hodnoty a dalších zhruba 3,4 miliardy korun si slibuje od růstu spotřebních daní z cigaret a lihu. Zavedena má být i takzvaná milionářská daň lidí s ročními příjmy nad 900.000 korun. Od roku 2004 by pak měla měla klesnout daň z příjmu právnických osob z 31 na 28 procent. Kromě změn daní balík povodňových opatření obsahuje také úspory ve výdajích rozpočtu. Stát příští rok ušetří 3,5 miliardy korun na platech státních zaměstnanců, kterým mzdy porostou o sedm namísto původně dohodnutých 13 procent.

    Ministr Sobotka předpokládá, že koaliční poslanci vládní návrhy podpoří, vláda však podle něj bude hledat podporu i u ostatních stran. "My přirozeně budeme pro tyto návrhy hledat podporu v Poslanecké sněmovně i u ostatních politických stran," řekl. KSČM se ale podle místopředsedy Václava Exnera nelíbí zejména výše takzvané milionářské daně, která je podle komunistů nízká. Vláda se zatím dohodla na zdanění příjmů nad 900.000 korun ročně 35 procenty, tedy o tři procenta více než dosud. Komunisté by ale chtěli pro bohaté daň až 55 procent.

  • 7.9.2002

    České bezpečnostní složky se důkladně připravují na 11. září, první výročí teroristických útoků na Spojené státy. Policie bude policie hlídat rizikové objekty jako jsou zastupitelské úřady USA, Izraele a Velké Británie a letiště, vodárny, chemičky a elektrárny. Zesílí také ostrahu pražského sídla Rádia Svobodná Evropa a židovských památek. "V žádném případě situaci nepodceňujeme, důkladně se vyhodnocují všechny informace, abychom něco nezanedbali. Zatím, ale nejsou žádné poznatky o tom, že by v ČR hrozilo jakékoli konkrétní nebezpečí," řekl šéf civilní rozvědky František Bublan. Policie v hlavním městě chystá zesílenou hlídkovou službu. "Máme vytypované některé objekty, u nichž by teoreticky nebezpečí hrozit mohlo, byť žádné konkrétní signály takového rázu nejsou. V Praze se to bude týkat zhruba 170 objektů," uvedl šéf pražské policie Radislav Charvát. V Praze podle něj nebude nasazeno více policistů, ve středu se však změní jejich obchůzkové trasy. Mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová v pátek ČTK řekla, že 11. září budou platit stejná policejní opatření jako po celý rok.

    Rádio Svobodná Evropa střeží již rok obrněné transportéry, vojáci a policisté. Redakce žádné speciální opatření 11. září nechystá, k výročí teroristických útoků má však připraven speciální program. Vzpomínku nechystá jen rozhlasová stanice. Smutné výročí si připomenou i tisíce lidí. Například ve Svatovítské katedrále se vpodvečer uskuteční vzpomínkové shromáždění. Mluvčí prezidenta Ladislav Špaček potvrdil, že účast na něm plánuje i Václav Havel.

  • 7.9.2002

    Jen virtuální adresy zbyly po mnoha lidech, firmách a budovách Světového obchodního centra (WTC) v New Yorku po teroristických útocích na USA loni 11. září. Petr Gandalovič, který v té době byl generálním konzulem v New Yorku, v rozhovoru pro ČTK uvedl, že nyní je na někdejších adresách World Trade Center 1 a 2 jen stavební jáma. Bývalý konzul připomněl, že když jeho úřad po 11. září rozesílal informace o České republice různým firmám, vyjely z databáze i firmy s adresou ve Světovém obchodním centru 1 či 2. "Najednou jsem si uvědomil, že ty firmy neexistují, ty budovy neexistují a samozřejmě ani ti lidé neexistují," řekl Gandalovič. Právě tento okamžik patřil v té době k jeho nejsilnějším zážitkům.

  • 7.9.2002

    Británie deportovala ze svého území zpět do Česka 28 Romů, kterým se nepodařilo získat azyl. Na staré ruzyňské letiště je kolem poledne dopravilo zvláštní britské letadlo. Další lety z Británie s neúspěšnými romskými žadateli o azyl budou nejspíš následovat, protože Romové nesplňují podmínky pro jeho udělení. "Předpokládáme, že tyto speciální návratové lety budou pokračovat," potvrdila mluvčí vlády Anna Stárková. Mezi deportovanými nebyli jen jednotlivci, ale celé rodiny. Romové, kteří měli své cestovní doklady v pořádku, mohli po příletu letištní terminál opustit. Tři osoby policie zadržela. "Jedná se o osoby v celostátním pátrání," řekl Milan Kocík z cizinecké policie.

    Počet zájemců z řad českých Romů o život v Británii neustále stoupá. Od ledna do konce března zde požádalo o azyl 80 českých občanů. Od dubna do konce června to pak bylo již 595 lidí. Podle dostupných zdrojů jsou mezi nimi takřka výhradně Romové. Podle britských pravidel je za žadatele považována pouze hlava rodiny bez ohledu na to, jak je početná.

  • 7.9.2002

    Pražská zoologická zahrada v sobotu poprvé po povodni otevřela své brány a přivítala desítky návštěvníků. Po cestách mezi výběhy se procházely nejen rodiny s dětmi, ale i milenecké páry, skupinky mladých lidí a důchodců. Pracovníci zooparku milovníkům zvířat zpřístupnili horní část areálu, kterou voda nezasáhla, i již opravená místa s lachtany, tučňáky, slony, cizokrajnými ptáky a hrdinou záplav, hrochem Slávkem. Cena lístků zůstala stejná jako před potopou. "Doufáme v pochopení všech návštěvníků. Ačkoli nebudou moci zhlédnout kompletní areál, všechny pavilóny a expozice, tak že budou brát vstupné jako pomoc pro zahradu. Opravdu potřebujeme, aby se sem vrátil život," řekl ČTK mluvčí zahrady Vít Kahle. Vedle zvířat si návštěvníci mohli prohlédnout také výstavu fotografií, zachycující zaplavené pavilóny i záchranu živočichů. V areálu trojského zooparku stojí šest kasiček, do nichž mohou zájemci přispívat na obnovu zahrady.

    Velká voda vtrhla do zooparku 12. srpna a napáchala podle odhadů škody za zhruba 150 miliónů korun. Povodeň nepřežilo 14 savců a 135 ptáků. Pracovníci zahrady museli evakuovat 1010 zvířat. Převezli je do zahrad ve Dvoře Králové, Olomouci, Lešné, Liberci, Brně, Jihlavě, Ústí nad Labem, Plzni a polském Opole.

  • 6.9.2002

    Konečné údaje o škodách budou známé okolo sobotní půlnoci. Právě do sobotních 24:00 musí podle zákona kraje odevzdat v elektronické podobně konečné součty všech dat, která získaly od postižených osob i firem. Po dvanáctihodinových směnách se proto střídají například úředníci Krajského úřadu Jihočeského kraje, kteří byli sepsáním škod po katastrofálních povodních pověřeni. V Jihočeském kraji povodně postihly přes tři stovky měst a obcí. Podle stávajícího předběžného odhadu se tu jedná řádově o desetitisíce fyzických a právnických osob. Jenom náklady spojené s odvracením nebezpečí a záchranou života, zdraví a ochranou majetku občanů dosáhly v kraji 270 milionů korun.

  • 6.9.2002

    Pojišťovny zvýšily odhady škod klientů z ničivých povodní na 30,7 miliardy korun. Odhadovaný počet pojistných událostí naopak snížily na 104.000. Údaje se týkají 17 pojišťoven, které jsou členy České asociace pojišťoven. Pojišťovny vyplatily svým klientům postiženým záplavami zatím kolem dvou miliard korun, a to především formou záloh. Jejich likvidátoři většinu nahlášených pojistných událostí již prohlédli. Nejvyšší nárůst odhadu škod ohlásily tento týden dva největší domácí pojišťovací ústavy - Česká pojišťovna a Kooperativa. Asociace pojišťoven současně upozornila na to, že po letošních povodních se pojišťovny budou na úhradě celkových škod podílet větší měrou, nežli tomu bylo po záplavách před pěti lety na Moravě. Na škodách odhadovaných mezi 90 až 100 miliardami Kč by mohly pojišťovny vyplatit až jednu třetinu. V roce 1997 byl poměr vyplacených pojistných plnění k celkovým škodám zhruba jedna k šesti.

  • 6.9.2002

    Pražský dopravní podnik chce během října zprovoznit další úseky metra na trasách C a A, které v srpnu zaplavila velká voda. V první polovině října plánuje obnovení provozu na trase C až do stanice Hlavní nádraží. Otevření celé trasy C v úseku Háje - Nádraží Holešovice plánuje DP během listopadu. Otevření dalších stanic na trase C je podle mluvčí Michaely Kuchařové prioritou. Přinese odlehčení pražské dopravě, zejména na magistrále, kterou nyní využívá náhradní autobusová doprava X-C. Voda z trasy C již byla podle Kuchařové vyčerpána ze všech stanic, zatopen zůstává pouze úsek pod Vltavou mezi stanicemi Florenc a Vltavská. Stanice se nyní čistí, stanici Nádraží Holešovice již pracovníci DP začali vysoušet. Na trase A chce podnik v říjnu otevřít úsek mezi stanicemi Náměstí Míru a Muzeum, což umožní ve stanici Muzeum opět přímo přestupovat mezi trasami metra A a C.

  • 6.9.2002

    Evropskou komisi znepokojuje pomalá příprava konkrétních projektů obnovy a rekonstrukce infrastruktur poničených povodněmi v České republice, na které slíbila přispět 48 miliony eur (1,44 miliardy korun) z programu ISPA. Upozorňuje Prahu, že zvýhodněná forma této pomoci nebude trvat věčně. "Nyní velmi záleží na tom, aby technické přípravy byly urychleně dokončeny, pokud máme dosáhnout svého cíle, tedy poskytnout tuto pomoc účinně a rychle, aspoň do konce roku," řekl vyjednávač Evropské komise pro Českou republiku Rutger Wissels. Upřesnil, že ze 48 milionů byl zatím na konkrétní projekty vyčleněn jen zanedbatelný zlomek. Řídící výbor programu ISPA pracovně určil, že nabízený zvýhodněný režim bude platit pro projekty, které Česká republika předloží Bruselu do 24.-25. září. Po uplynutí tohoto termínu tedy hrozí, že by platila opět běžná pravidla - normální, tedy pomalejší nabídkové řízení a vyšší spolufinacování ze strany ČR.

  • 6.9.2002

    Evropská investiční banka (EIB) počítá s tím, že půjčí České republice na naléhavé odstraňování povodňových škod několik set tisíc eur za výhodných podmínek. Zatím se však neví, jak vysoký úrok z tohoto úvěru bude banka požadovat. Podle předběžných odhadů by se úroková sazba měla pohybovat kolem pěti procent. Banka již dříve oznámila, že půjčí ČR peníze na 30 let, splácet bude třeba začít až po uplynutí sedmileté lhůty. Mimořádně nebude EIB vyžadovat žádné spolufinancování projektů, na které vynaloží prostředky. Banka nabídla, že letos půjčí ČR, Německu, Rakousku, Slovensku a případně Maďarsku na odstraňování škod po povodních miliardu eur a v příštích letech několikanásobek.

Pages