Zprávy

Lípu Evropy ve čtvrtek před krajským úřadem v Ostravě spolu s hejtmanem Moravskoslezského kraje Evženem Tošenovským (ODS) zasadili zástupci zemí Evropské unie. Strom přivezl v polovině ledna velvyslanec Evropské komise v ČR Ramiro Cibrian.

Sázení stromu bylo součástí Evropských kulturních dnů, které letos poprvé uspořádal krajský úřad. Představil například současnou španělskou grafiku, nechybělo divadlo, filmy a koncerty. Evropské kulturní dny ukončí 28. dubna koncert skupiny Moiré Music britského jazzmana Trevora Wattse. Časem se dny mají rozšířit i do dalších měst Moravskoslezského kraje.

Požadavek ODS získat pro Česko ještě před vstupem do EU záruku majetkových a právních vztahů vyplývajících z poválečné legislativy většina ostatních stran nepodporuje. Domnívají se totiž, že takové záruky již existují a že samotný vstup země do unie pozici země posílí. Místopředseda ODS Jan Zahradil potvrdil informace tisku, že bez podobné záruky by občanští demokraté vstup do unie nedoporučili. ODS podle něj netrvá na tom, aby taková záruka byla součástí přístupových jednání s EU, možností vidí víc. Předseda ODS Václav Klaus, na jehož slova se sdělovací prostředky odvolávají, se k tomuto tématu odmítl vyjadřovat. Zdůvodnil to tím, že nechce rozmělňovat sněmovní usnesení, v němž poslanci konstatovali, že vztahy plynoucí z poválečných zákonů jsou neměnné. Předseda zahraničního výboru Lubomír Zaorálek z ČSSD je přesvědčen, že požadavek ODS postavení Česka fakticky oslabuje. Předsedkyně Unie svobody-DEU Hana Marvanová považuje požadavky ODS za "hru s ohněm", která může ohrozit členství země v EU. Za rozumný považují požadavek občanských demokratů komunisté.

Více či méně kritické ohlasy zaznívají k usnesení českého parlamentu o takzvaných Benešových dekretech z Rakouska. "Problémy kolem Benešových dekretů se žádným prohlášením českého parlamentu nestanou jednoduššími," uvedl předseda rakouské Národní rady (dolní komory parlamentu) Heinz Fischer. Velká většina lidí v Rakousku i v České republice má zájem na dobrých, přátelských a sousedských vztazích a je dost chytrá na to, aby se nenechala navzájem proti sobě poštvat, protože to v minulosti už přineslo dost neštěstí, prohlásil Fischer. "Myslím, že bychom měli vyčkávat na české parlamentní volby, pak musí Rakousko s novou českou vládou nastoupit cestu rozhovorů," řekl Schüssel pro rádio Ö3. Podle kancléře je totiž usnesení českého parlamentu důsledkem předvolební kampaně v zemi. Zahraničněpolitická mluvčí rakouských Zelených Ulrike Lunaceková v této souvislosti zopakovala podporu své strany nedávnému návrhu rakouského odborníka na mezinárodní právo Manfreda Rottera předložit otázku Benešových dekretů k posouzení Evropskému soudu pro lidská práva. Ostře kriticky se vyjádřili představitelé krajně pravicových svobodných (FPÖ). Předseda jejich poslaneckého klubu Peter Westenthaler prohlásil, že označení dekretů za nedotknutelné znamená, že Česká republika přijala usnesení proti EU. S Benešovými dekrety totiž nemůže být Česko do unie přijato, to je pro svobodné naprosto jasné, zdůraznil Westenthaler. Podle něj je krok české strany provokací vůči Rakousku. Bezpráví zůstává bezprávím a bezpráví nelze promlčet, prohlásil generální tajemník FPÖ Karl Schweitzer. Také šéfka poslanců FPÖ v Evropském parlamentu Daniela Raschhoferová označila přijetí Česka do EU i s Benešovými dekrety za naprosto nemyslitelné a požadavek Václava Klause na záruky nedotknutelnosti dekretů ze strany EU za nebezpečnou hru, kterou prokazuje své zemi špatnou službu.

Lidé se před volbami začínají více zajímat o politiku a lépe se orientují v současném dění. Ale proti začátku roku jsou méně spokojeni s aktuální situací. V lednu politické dění příznivě hodnotilo 30 procent dotázaných, v dubnu o pět procent méně. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM. Se současnou situací jsou nejspokojenější příznivci vládní sociální demokracie. Podle STEM se propadla spokojenost voličů ODS. Přisuzují to blížícímu se konci opoziční smlouvy a přechodu k předvolební kampani. Jen osm procent voličů KSČM je se současnou politikou spokojeno. Lidé, kteří ještě nevědí, koho budou volit, jsou průměrně spokojeni. Podle průzkumu je 15 procent dospělých spokojeno se současnou politickou scénou a má o ní přehled, 45 procent dotázaných je s politikou nespokojeno a nedokáží se v ní orientovat. Více než polovina z nich se ale chystá k červnovým volbám do sněmovny. Podle STEM tato skupina významným způsobem ovlivní výsledek voleb.