Zprávy

Dvě krabice bonbonů přivezl dnes dětem do komunitního centra v ústecké Matiční ulici americký velvyslanec Craig Stapleton. "Přijel se hlavně podívat, jak jsme využili 160.000 korun, které nám velvyslanectví poskytlo na vybudování hygienického střediska v komunitním centru," řekl Jan Černý z obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni, jež středisko v Matiční ulici v roce 1999 otevřela. Jeho cílem je pomáhat romským dětem, například se školními povinnostmi. Matiční se stala známou poté, co tu samospráva postavila plot mezi starousedlíky z rodinných domků a obecními domy, kde bydlí převážně Romové. Ochránci lidských práv to označili za projev rasismu. Vláda pak vyčlenila deset miliónů korun na zlepšení soužití v této lokalitě. Samospráva nechala plot zbourat a vykoupila tři rodinné domky. V jednom je komunitní centrum, ve druhém policejní služebna, která ale není obsazena, ve třetím sídlí firma. V okolí obecních domů jsou opět hromady odpadků. Stapleton v centru viděl i filmový dokument Úžera (lichva), který popisuje první odhalený případ lichvy mezi ústeckými Romy právě v Matiční ulici. Pracovníkům centra se podařilo přesvědčit oběti lichvářů, aby vypovídaly před policií a svědčily u soudu. Velvyslanec novinářům řekl, že v USA se s podobnými problémy, jaké jsou v Matiční ulici, setkávají velmi dlouho. Uvedl, že mají celou řadu programů, jak potíže obyvatel podobných míst zmírnit. "Vidím tady některé zajímavé paralely. Například příprava předškolních dětí, kterou jsme tady viděli, se velmi podobá americkému programu 'Začít hned'," uvedl Stapleton. Tento program podle něj dětem umožňuje, aby pobývaly v příznivějším prostředí a osvojily si dovednosti nezbytné pro školu. Při návštěvě Ústí se Stapleton setkal i s vedením města, kraje a studenty místní univerzity.

Přesunem vojenské techniky a předsunutých skupin vojáků zahájila česká armáda svou účast v protiteroristické misi Trvalá svoboda. S jednotkou chemiků z 9. roty protichemické ochrany, která bude nasazena v Kuvajtu, se v úterý v Liberci rozloučili předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus, místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, ministr obrany Jaroslav Tvrdík a ministr zahraničí Jan Kavan. Nyní odjíždí jen skupina deseti vojáků, hlavní kontingent odjede v polovině března. Jednotka je podle ministra Tvrdíka dobře připravena a armáda pro ni udělala vše, aby se vojáci vrátili v pořádku zpátky domů. Úkolem českých vojáků v Kuvajtu bude chránit organizační štáb, jsou ale připraveni zapojit se i do bojů proti zbraním hromadného ničení. Spolupracovat budou s německými chemiky. Celé akce se zúčastní 250 českých vojáků, mezi nimi sedm žen. Mise potrvá šest měsíců a podle odhadů bude stát zhruba 560 milionů korun. Česká armáda nabídla pro boj s terorismem i vojenskou nemocnici a speciální jednotku.

Ve druhém bloku Jaderné elektrárny Temelín skončila několikaměsíční kontrola bezpečnosti práce a technických zařízení a Inspektorát bezpečnosti práce pro Jihočeský kraj v pondělí vydal souhlasné stanovisko k zavezení paliva. Vlastní zavezení však musí povolit Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Podle jeho předsedkyně Dany Drábové by úřad mohl vydat souhlas zhruba do týdne. První blok temelínské elektrárny je zatím asi na měsíc odstaven. Proběhnou v něm revize a výměna armatur německé výroby, jejichž závada byla 7. února příčinou posledního odstavení reaktoru bezpečnostním systémem. Po ukončení prací pracovníci elektrárny dokončí závěrečnou sérii testů v poslední etapě energetického spouštění, které začalo na podzim 2000 a zahrnuje kolem 1800 zkoušek. Poté čeká blok komplexní šestidenní vyzkoušení a po něm začne zkušební provoz, který potrvá 18 měsíců.

Česká republika by mohla počítat z fondů EU s více než 220 miliardami korun během tří let, pokud se stane členem unie v roce 2004. "Avšak jen v případě, že vláda najde stejný objem peněz ve státním rozpočtu," uvedla Delegace EU v Česku na semináři Hospodářské komory ČR. Podmínkou přidělení peněz na regionální projekty je totiž zhruba poloviční účast členské země. Česku však zatím spíše hrozí snížení těchto prostředků. Podle náměstka ministra pro místní rozvoj Čestmíra Sajdy totiž země nedosahuje stanovené vyrovnané bilance projektů v dopravě a životním prostředí v programu ISPA. V tomto předvstupním fondu je pro ČR nyní přichystáno ročně 70 miliónů eur a prvních pět projektů má být spuštěno v dopravě a ekologii letos. "Zatím je převaha požadavků na čerpání peněz pro zlepšení dopravy, neboť jsou nákladnější než například čističky odpadních vod," prohlásil Sajda. Do konce roku se však má situace napravit, protože ČR spojí několik ekologických projektů do jednoho, a tím dosáhne požadované minimální hranice pěti miliónů eur. Má jít o čističky na řece Dyji. Dosáhnout na všechny nabízené prostředky z unie je však obtížné i pro některé dlouholeté členské země, například Itálii. Té se podle Sajdy daří čerpat pouhá tři procenta z možné sumy, právě kvůli složitosti procesu a nutnosti mít kvalitní projekty.