Zprávy

Nastartovat činnost organizací i jednotlivců k tomu, aby v přehradní nádrži Lipno byla kvalitnější voda, si klade za cíl Setkání přátel čisté vody. Mezi účastníky jeho 2. ročníku, který začal ve Frymburku, byli ekologové, rybáři, jachtaři, potápěči, pracovníci vědeckých ústavů, zástupci obcí i vodárenských podniků. Diskuse se zúčastnil i ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Její účastníci se také jednomyslně shodli na tom, že nádrž Lipno I by měla zůstat mezi těmi, kde bude zakázána plavba člunů se spalovacími motory.

Podle vodárenské společnosti 1.JVS se v druhé polovině 90. let snížil přísun dusíku a fosforu z odpadních vod do Lipna o více než 80 procent. Stalo se tak po výstavbě čistíren odpadních vod. Údolní přehradní nádrž Lipno byla vybudována v letech 1950 až 1959 především k využití energetického spádu řeky Vltavy mezi Lipnem nad Vltavou a Vyšším Brodem. Její 297 metrů dlouhá sypaná hráz s betonovou clonou vytvořila dvaačtyřicetikilometrové jezero o ploše 4870 hektarů a šířce až pět kilometrů, které je nejvyhledávanější rekreační vodní plochou v Čechách.

Výstava, která seznamuje se spisovateli židovského původu působícími v českých zemích od 11. století do současnosti, bude součástí české expozice na březnovém knižním veletrhu v Lipsku. Anglická verze výstavy sklidila loni úspěch v Jeruzalémě a v Tel Avivu a počátkem března poputuje do Londýna, sdělil Vladimír Sůva z týdeníku Knihy, který ve spolupráci s ministerstvem kultury a Židovským muzeem v Praze expozici připravil. Německá verze bude po Lipsku představena v Českém centru v Berlíně a dalších německých městech.

Historie židovské literatury v českých zemích začíná v 11. století - z té doby pocházejí první zmínky o příchodu Židů do Čech a na Moravu. Expozice připomíná práce slavných rabínů a učenců, včetně legendárního Jehudy Löwa, který žil v letech 1520 až 1609 a populární je spíše jako tvůrce magického Golema. Velký prostor věnovali autoři počátku 20. století, kdy se zejména v Praze v kultuře prolínaly židovské, české a německé vlivy. Výstava vrcholí představením současných autorů, jako je například Viktor Fischl, známý v Izraeli pod jménem Avigdor Dagan, Arnošt Lustig, současný zemský rabín Karol Sidon či Ivan Klíma.

Konzervativní opozice CDU/CSU se chystá vnést do německé evropské politiky otázku československých dekretů o poválečném vysídlení Němců a Maďarů, a to údajně v reakci na návrh Václava Klause legitimizovat je v Evropské unii. Ve vládní sociální demokracii (SPD) kancléře Gerharda Schrödera se zároveň ozývají obavy, že spory kolem dokumentů zkomplikují rozšiřování společenství. Německá strana dosud vycházela z toho, že dokumenty jsou bilaterální záležitostí, která nesouvisí s jednáním o rozšíření EU.

Předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus odmítl odpovědnost za přenesení diskuse o Benešových dekretech o poválečném vysídlení Němců a Maďarů na evropskou úroveň. Klause z toho obvinil německý konzervativní politik Friedbert Pflüger. Klaus při návštěvě Karlových Varů poukázal na to, že celoevropskou diskusi o Benešových dekretech se naopak snaží opakovaně rozpoutat CDU/CSU.

Česká republika požádala Evropskou unii o tříleté přechodné období pro sladění hygienických předpisů v 52 potravinářských provozech. Sestavení tohoto seznamu trvalo podstatně déle, než se čekalo, takže tato část kapitoly "zemědělství" nebude moci být zařazena do jednání v březnovém termínu, jak se původně plánovalo. Evropská komise i členské státy obdržely jmenovitý seznam těchto podniků s přesným popisem situace každého z nich, programem sladění hygienických norem a zárukami jeho financování. Dodatečná informace z české strany obsahuje také garance, že výrobky z oněch 52 provozů se budou prodávat výlučně na vnitřním trhu. EU předepisuje dlouhou řadu hygienických opatření pro potravinářské provozy, jejichž splnění je často velmi nákladné.