• 5.3.2002

    Rakouští odpůrci atomu v úterý zveřejnili své protesty proti zavážení paliva do druhého reaktoru české jaderné elektrárny Temelín. Vyčetli přitom rakouské vládě, že je v boji proti jihočeské elektrárně "zcela nečinná" a "úplně ztratila o Temelín zájem". "Druhý blok je konstrukčně stejný jako první. Tím se zdvojují bezpečnostní nedostatky elektrárny a tím i ohrožení pro obyvatele," prohlásil podle agentury APA mluvčí organizace Global 2000 Jens Karg. Podle něj se tak jasně projevilo, že závěrečný dokument procesu z Melku o zvýšení bezpečnosti elektrárny představuje "další neúčinnou frašku".

  • 4.3.2002

    Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vydal souhlas, aby elektrárenská společnost ČEZ mohla zavést palivo do druhého bloku jaderné elektrárny Temelín. Zavážení paliva do reaktoru potrvá podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře zhruba deset dnů. První ze 163 palivových souborů by mohl být do reaktoru vložen ještě během pondělí. První řízená štěpná řetězová reakce bude ve 2. bloku elektrárny nastartována asi měsíc po zavezení paliva.

  • 4.3.2002

    Konec března nebo začátek dubna označil ministr obrany Jaroslav Tvrdík za pravděpodobnou dobu odletu české 6. polní nemocnice do Afghánistánu. Vojenští lékaři by měli v Kábulu působit jako součást mezinárodních mírových sil ISAF a kromě vojáků pomáhat i civilnímu obyvatelstvu. Tvrdík ale upozornil, že podmínkou odletu nemocnice je oficiální požadavek britské strany, neboť Britové mírové operace v Afghánistáná velí, a souhlas vlády a parlamentu. V Afghánistánu se od neděle pohybují čtyři čeští armádní experti, kteří přímo na místě posuzují podmínky. Vede je velitel 6. polní nemocnice Jindřich Sitta. Kvůli bezpečí lékařů a personálu uvažuje armáda i o vyslání skupiny výsadkářů na jejich ochranu. Na financování práce polní nemocnice v Kábulu vláda zřejmě požádá sněmovnu o vypsání dluhopisového programu.

    Do Afghánistánu jsou připraveni odjet i lékaři a zdravotní sestry z olomoucké vojenské nemocnice. Podle ředitele nemocnice Milana Veselého jsou zdravotníci ve stavu stálé pohotovosti, aby se mohli připojit k 6. vojenské polní nemocnici. Olomoučtí lékaři a sestry mají bohaté zkušenosti například z vojenských misí v bývalé Jugoslávii a Albánii. Zasahovali i po ničivém zemětřesení v Turecku.

  • 4.3.2002

    Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vydal souhlas, aby elektrárenská společnost ČEZ mohla zavést palivo do druhého bloku jaderné elektrárny Temelín. Zavážení paliva do reaktoru potrvá podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře zhruba deset dnů. První ze 163 palivových souborů by mohl být do reaktoru vložen ještě během pondělí. První řízená štěpná řetězová reakce bude ve 2. bloku elektrárny nastartována asi měsíc po zavezení paliva.

  • 4.3.2002

    Konec března nebo začátek dubna označil ministr obrany Jaroslav Tvrdík za pravděpodobnou dobu odletu české 6. polní nemocnice do Afghánistánu. Vojenští lékaři by měli v Kábulu působit jako součást mezinárodních mírových sil ISAF a kromě vojáků pomáhat i civilnímu obyvatelstvu. Tvrdík ale upozornil, že podmínkou odletu nemocnice je oficiální požadavek britské strany, neboť Britové mírové operace v Afghánistáná velí, a souhlas vlády a parlamentu. V Afghánistánu se od neděle pohybují čtyři čeští armádní experti, kteří přímo na místě posuzují podmínky. Vede je velitel 6. polní nemocnice Jindřich Sitta. Kvůli bezpečí lékařů a personálu uvažuje armáda i o vyslání skupiny výsadkářů na jejich ochranu. Na financování práce polní nemocnice v Kábulu vláda zřejmě požádá sněmovnu o vypsání dluhopisového programu.

    Do Afghánistánu jsou připraveni odjet i lékaři a zdravotní sestry z olomoucké vojenské nemocnice. Podle ředitele nemocnice Milana Veselého jsou zdravotníci ve stavu stálé pohotovosti, aby se mohli připojit k 6. vojenské polní nemocnici. Olomoučtí lékaři a sestry mají bohaté zkušenosti například z vojenských misí v bývalé Jugoslávii a Albánii. Zasahovali i po ničivém zemětřesení v Turecku.

  • 3.3.2002

    Česko už mnohokrát uvedlo, že tzv. Benešovy dekrety jsou součástí právního řádu. Ministr zahraničí Jan Kavan tak reagoval na prohlášení rakouského kancléře Wolfganga Schüssela, který přes vídeňský list Der Standard doporučil ukončení právní účinnosti těchto dekretů a zvážení dobrovolného odškodnění odsunutých sudetských Němců. "Vyřešením jednoho právního problému bychom vytvořili jiný právní problém," domnívá se Kavan, jenž požádal o vypracování právní studie, která má odpovědět na otázky právního dopadu tohoto aktu. "Mám značnou obavu, že to v podstatě nejde," zdůraznil ministr. Dekrety jsou podle Kavana součástí historie a reakcí na specifickou situaci po druhé světové válce. Dnes je nelze aplikovat. Stejně tak je však nelze posuzovat dnešními kritérii, například mezinárodní konvencí o lidských právech. Důležitou otázkou však zůstává, zda tyto dekrety nejsou dosud používány, třeba v odkazech restitučních soudů. "Domnívám se, že nikoli, ale to je třeba prostudovat," řekl Kavan.

    Česká politická reprezentace slova rakouského spolkového kancléře Wolfganga Schüssela odmítá. "Mezi Rakouskem a Českou republikou je dohoda z roku 1974, kde se Rakousko zavázalo, že nebude v budoucnosti vznášet žádné majetkové nároky," řekl mluvčí české vlády Libor Rouček. Smlouva se podle něj týkala právě odškodnění sudetských Němců, kteří po druhé světové válce žili v Rakousku. Předseda senátního zahraničního výboru Michael Žantovský (ODA) se domnívá, že na podobné diskuse není v současnosti vhodná atmosféra. Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) nechápe, co spolkový kancléř "dobrovolným odškodněním" myslí. "Já vylučuji jakoukoliv diskusi o odškodnění," řekl Zaorálek.

  • 3.3.2002

    K závazku zachovávat shodný negativní postoj s Českou republikou ke zpochybňování takzvaných Benešových dekretů, na jejichž základě se po válce konfiskoval německý a maďarský majetek, se hlásí nejen nynější slovenská vláda, ale i vůdce slovenské opozice Vladimír Mečiar. "Benešovy dekrety jsou na programu od roku 1990 každoročně - je jen otázka, kdo, kdy a jak je nastoluje. Slovenská strana nikdy neudělala a neudělá nic proti zájmům České republiky," řekl Mečiar. Benešovy dekrety podle bývalého premiéra představují společný právní základ obou států vzniklých z bývalého Československa a nelze je vytrhnout z historického kontextu, kdy vznikly jako reakce na druhou světovou válku. Pokud jde o návrh Václava Klause zahrnout odmítnutí revize Benešových dekretů do smlouvy o vstupu do Evropské unie, připouští, že takový dokument by stabilizoval situaci, ale nepředpokládá úspěch.

  • 3.3.2002

    Sociální demokracie nesplnila jeden ze svých předvolebních slibů. Před minulými volbami sliboval tehdy ještě předseda opoziční ČSSD Miloš Zeman, že za jeho vlády dosáhnou výdaje na vzdělání v roce 2002 až 6 procent hrubého domácího produktu (HDP). Podle současných statistických údajů však tyto výdaje představují jen necelá 4 procenta. Zeman se hájí tím, že vláda na splnění tohoto slibu nemá peníze. Netušili jsme, že peníze bude třeba investovat do sanace bank, řekl v diskusním pořadu Nedělní partie, který odvysílala televize Prima. "Jako opoziční strana jsme samozřejmě neměli úplné informace o tom, jak bankovní sektor vypadá. Když jsme přišli k moci, zjistili jsme, že například Česká spořitelna je před krachem," podotkl Zeman.

    Premiér Zeman dále uvedl, že občanští demokraté jdou do volebního klání s návrhem rovné 15-cti procentní daně, protože tím osloví hlavně své bohaté voliče. Právě proto si může ODS dovolit nákladné volební kampaně, a právě proto si také může dovolit získávat sponzorské příspěvky od podnikatelů. Kvůli tomu, že všichni budou platit nižší daně, tak podle Zemana navíc klesnou příjmy státního rozpočtu. Díky tomu pak prý bude méně peněz na školství, zdravotnictví, veřejnou dopravu a další veřejné služby. ODS si naopak od zavedení nízké daně slibuje zvýšení motivace podniků i zaměstnanců. Její návrh počítá s tím, že lidé s nízkými příjmy by daně nemuseli platit vůbec. Rovná daň by měla zabránit také tomu, aby se nevyplácelo tajit příjmy před finančními úřady.

  • 3.3.2002

    Salcburští odpůrci atomu uvedli, že od amerických úřadů pro jaderný dozor mají k dispozici nové dokumenty o české jaderné elektrárně Temelín, které chtějí přiložit k žalobě proti společnosti ČEZ a americkému koncernu Westinghouse. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v této souvislosti zdůraznila, že se neobává dopadu žádných dokumentů, které se v souvislosti s technickým a jaderným zabezpečením elektrárny mohou objevit. Zaroveň uvítala, že mezi materiály odpůrců Temelína je i tzv. studie OSART. "Jestli z této studie odpůrci vyjdou, konečně to bude realistické a objektivní," dodala Drábová.

    Soud má na základě zmíněné žaloby zajistit, aby provozovatel elektrárny nezamořoval soukromé pozemky žalujících radioaktivními zplodinami. Má rovněž učinit žalované odpovědnými v plném rozsahu za případné škody, které by mohly provozem elektrárny vzniknout. Poprvé je žaloba vznesena nejen proti provozovateli, ale i proti dodavateli technologie firmě Westinghouse.

  • 3.3.2002

    Předsedové stran Koalice Hana Marvanová (US-DEU) a Cyril Svoboda (KDU-ČSL) nemají shodný názor na možné uspořádání předvolební loterie, která by jim měla pomoci získat přízeň voličů před červnovými volbami. Zatímco Marvanová loterii striktně odmítla, Svobodovi taková soutěž nevadí. V loterii by soutěžící mohli vyhrát Škodu Fabia, horská kola, elektrospotřebiče a další ceny za celkem půl miliónu korun.

Pages