-
21.9.2001
Italské zpravodajské služby na konci roku 1998 odhalily, že se hlavní podezřelý z teroristických útoků na USA Usáma bin Ládin chystá financovat prodej českých tanků T-55 do Gruzie. Odtud pak měly být odprodány afghánskému hnutí Taliban. V knize Ve jménu Usámy bin Ládina, která tento týden vyšla ve Francii, o tom napsal odborník na mezinárodní terorismus Roland Jacquard. Informace o obavách západních tajných služeb z toho, že se tanky vyřazené z výzbroje české armády dostanou do rukou Talibanu, se v českém tisku objevily již na jaře 1999. Gruzínský ministr obrany David Tevzadze však tuto možnost odmítl. Společnost Thomas CZ dovezla tanky do Gruzie loni. Otazníky se ale vznášely letos na jaře i nad dalším obchodem této pražské firmy, když bylo v Bulharsku zadrženo ukrajinské letadlo s nákladem zbraní z České republiky rovněž určeným pro Gruzii. Zmínka o českých zbraních se v knize objevuje i v pasáži, v níž Jacquard rozebírá výcvik teroristických komand. Příprava teroristů v Afghánistánu trvá deset týdnů až půldruhého roku, kdy se učí zacházet se zbraněmi, obzvláště pak s populárními samopaly sovětské výroby AK-47 Kalašnikov, českými samopaly vzoru Scorpion a americkými raketomety RPG-7.
-
21.9.2001
Ztrátu zhruba 30 miliónů korun zaznamenaly v minulém týdnu ČSA kvůli přerušení leteckého provozu po teroristických útocích v USA. V rozhovoru pro ČTK to uvedl prezident společnosti Miroslav Kůla. Přibližně 3,5 miliónu korun si vyžádaly náklady na ubytování a občerstvení cestujících, kteří zůstali na letištích a nemohli odletět na lince mezi Prahou a New Yorkem. V částce je také přerušení letu a návrat jedné linky do Prahy. Zbylou část představují ušlé výnosy, o které firma přišla za dobu zákazu létat do USA od úterý do pátku.
Pokles výnosů o zhruba deset procent, tedy o stovky miliónů Kč, očekávají v nejbližších měsících České aerolinie v souvislosti se situací v letecké dopravě po nedávných teroristických útocích v USA. Počet přepravených cestujících za celý letošní rok by však měl vzrůst o 15 procent z loňských 2,46 miliónu lidí. Problémy letecké dopravy podle Kůly začaly již před událostmi v USA. V té době však situace ČSA byla lepší než u většiny ostatních aerolinií. Zatímco letecká doprava v Evropě letos rostla o pět procent, ČSA zaznamenaly na evropských linkách 25procentní nárůst. Celosvětově byl růst okolo jednoho procenta a ČSA rostly o 11 procent. "To nás, myslím, opravňuje k vyššímu optimismu," uvedl.
ČSA plánují v příštím roce rozšířit park čítající 30 letounů o dva Boeingy 737 a jeden turbovrtulový ATR. Kůla znovu potvrdil dřívější vyjádření ČSA, že společnost neplánuje zvyšování cen letenek.
-
21.9.2001
Dnešní Evropská unie žije v zajetí "náhražkové ideologie" sjednocení kontinentu a evropanství, která potlačuje úlohu národních států a usiluje o prosazení škodlivého nadnárodního přístupu. Pro budoucnost je to nedobrá předzvěst, varoval dnes v Bruselu předseda Poslanecké sněmovny a šéf ODS Václav Klaus. V projevu a debatě na konferenci EuroInvest věnované východnímu rozšíření EU dospěl až po nastolení jisté paralely mezi Evropskou unií a někdejší Radou vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Klaus si před bruselskými podnikateli a diplomaty trpce stěžoval, že zatímco národy střední a východní Evropy snily o otevřené společnosti, je jim místo toho nabízena masová regulace, ochranářství, jsou jim vnucovány sjednocené zákony, předpisy a politiky, což vede "k oslabování demokratických procesů, které se vyvíjely po staletí". Zemím, které se zbavily komunismu, však nezbývá nic jiného než se o členství v EU za každou cenu ucházet a dělat všechno pro rychlé přijetí, bez ohledu na to, co si myslí o modelu evropského sjednocování a ideologii, jíž se řídí. Jedině tak mohou získat legitimitu a uznání.
-
20.9.2001
Po více než týdnu od teroristického útoku na New York a Washigton se pozornost české politické a diplomatické scény, stejně jako celého světa, soustředí více na území údajného úkrytu strůjců katastrofy v Afghánistánu, než na místo neštěstí. Ministerstvo zahraničí omezilo horké linky pro hledání lidí, kteří se od minulého úterka neozvali ze Spojených států do vlasti. Důrazně naopak žádá, aby se mu ozývali lidé žijící v Afghánistánu a Pákistánu. Tyto země by totiž měli opustit.
Spekulace o tom, že se teroristé pokusili získat v Česku biologické zbraně, vyvrátili ve středu šéfové tajných služeb na neveřejném jednání sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost s ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem. Nepotvrdilo se ani to, že by organizace napojené na teroristy obchodovaly s českými výrobky. "Neexistují žádné důvody domnívat se, že by některé teroristické organizace získaly nebo se pokoušely získat některé biologické materiály využitelné pro válečné nebo teroristické účely. A může se prakticky stoprocentně vyloučit, že by byly získány z nějakých armádních zařízení," řekl předseda výboru Petr Nečas.
Informace o tom, že mezinárodní teroristé mohli v Česku získat smrtelné jedy vhodné pro výrobu biologických zbraní, se poprvé objevily na konci minulého týdne. Odborník na islámský terorismus Simon Reeve napsal v nedělním vydání britského deníku The Mail on Sunday, že členové teroristické organizace Al-Kajdá Usámy bin Ládina operující z Albánie si v nejmenované laboratoři v ČR obstarali botulotoxin a antrax./
Ministr obrany Tvrdík soudí, že obchodní embargo na některé země, jež mohou čelit podezření z podpory terorismu, by mohlo stát Česko miliardy korun. V rozhovoru s novináři označil za pravděpodobné, že stát může přijít řádově o miliardy korun, bude-li embargo vyhlášeno na obchod se státy obviněnými z podpory terorismu a s firmami, které mohou být z mezinárodního hlediska problémové. Mezi země, které jsou dlouhodobě řazeny mezi státy podporující terorismus, patří Afghánistán, Irák, Írán, Libye, Súdán a Sýrie. Tyto státy udržovaly čilé obchodní styky s komunistickým režimem bývalého Československa. Pro většinu z nich ale platí, že obchod se současnou ČR je minimální. Obchodu brání mezinárodní embargo (v případě Afghánistánu), mnohé patří k největším dlužníkům ČR, například Sýrie, Súdán, Irák a Libye.
Z USA se dosud svým příbuzným a známým po teroristickém útoku z minulého týdne neozvalo 58 lidí. Ministerstvo zahraničí, které zřídilo pro jejich hledání zvláštní linky, však předpokládá, že dvě třetiny z postrádaných žijí mimo teroristy napadená města New York a Washington. Protože poslední tři noci nikdo tyto linky nevyužil, budou od středy fungovat pouze od 08:00 do 20:00.
Z Prahy odletěl ve středu do USA jediný spoj. Letadlo Českých aerolinií na newyorské letiště JFK odstartovalo s 20minutovým zpožděním, které zavinilo čekání na povolení ke startu. Letadla ČSA nelétají v posledních dnech zcela zaplněná a podle mluvčího společnoszi se na palubu dostanou i cestující, kteří mají letenky na některý dřívější let po uzavření vzdušného prostoru USA.
-
20.9.2001
Propojení situačních center v České republice s obdobnými pracovišti v Evropské unii s cílem usnadnit výměnu citlivých informací navrhl v Bruselu vysokým úředníkům EU náměstek ministra obrany Štefan Füle. Z reakcí nabyl dojmu, že nápad byl dobře přijat a bude se na něm pracovat. "Vyměníme si kontakty na situační centra. Smyslem je dosáhnout stavu, kdy každá země přispěje vlastním dílkem do mozaiky, která pak vytvoří celkový obraz o teroristických skupinách," řekl po setkání se šéfem útvaru pro plánování politiky a včasné varování v Radě EU Christophem Heusgenem, předsedou Vojenského výboru EU Gustavem Hagglundem a velvyslanci několika členských zemí. Situační centra jsou v podstatě sekretariáty krizových štábů na různých ústředních orgánech státní správy, které se zabývají sběrem, zpracováním a vyhodnocováním informací. Propojení těchto center v ministerstvech vnitra, obrany a zahraničí v minulých dnech v ČR se podle Füleho velmi osvědčilo.
-
20.9.2001
Policie předpokládá, že během dvou týdnů by do České republiky mohla dorazit vlna uprchlíků, kteří nyní kvůli hrozící odvetě za teroristické útoky na USA opouštějí Afghánistán. Ve středečním pořadu české redakce rozhlasové stanice BBC to prohlásil policejní prezident Jiří Kolář. Uvedl, že policie se na příliv běženců chystá a bude schopna případný nápor zvládnout. "Udělali jsme kroky k tomu, aby se kapacita azylových zařízeních uvolnila," řekl. Všechna azylová střediska jsou nyní zaplněna asi z 80 procent, dodal. Azylový režim totiž umožňuje žadatelům pobývat i mimo zařízení, která jsou určena především lidem bez jakýchkoliv prostředků a zázemí. Policejní ředitel předpokládá, že narychlo se také mohou zprovoznit další zařízení, která měla začít fungovat až příští rok. Tím by se mohl počet míst v azylových centrech zvýšit asi o jeden tisíc, upřesnil.
Afghánci figurují na šestém až sedmém místě v pořadí příslušníků národností, kteří nejčastěji nelegálně překračují české hranice, řekl Kolář. Značný počet je také afghánských žadatelů o azyl. V azylových zařízeních nyní pobývá 53 dospělých Afghánců, kteří žádají v ČR o azyl; celkem je jich asi 120.
V České republice žijí trvale asi tři stovky Afghánců. Podle předsedy Česko-afghánské kulturní společnosti Jiřího Bečky přijela většina z nich do někdejšího Československa studovat, mnozí si zde pak založili rodiny a natrvalo se usadili. Členové společnosti odsuzují praktiky vládnoucího militantního hnutí Talibán, uvedl Bečka. Talibán odmítá vydat teroristu Usámu bin Ládina, podezřelého z teroristických útoků proti USA, a Afghánistán kvůli tomu stojí na pokraji války. V této souvislosti ministerstvo zahraničí opět vyzvalo české občany, aby opustili Afghánistán i část Pákistánu. V Pákistánu zatím zůstávají čeští diplomaté, jeden v Karáčí a dva v Islámábádu. Ve složité situaci pomáhají opustit zemi i občanům Slovenska.
-
20.9.2001
Ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) nechtěl ve středu sdělit, zda a jaké poznatky mají české bezpečnostní složky o Muhammadu Attovi. Třiatřicetiletý muž při teroristickém útoku na cíle v USA narazil dopravním letounem do jednoho ze dvou mrakodrapů newyorského Světového obchodního centra. Podle středečních Lidových novin cestoval Atta loni z Německa do USA přes Česko. Gross v souvislosti s objasňováním okolností atentátů na cíle v USA řekl, že by považoval za předčasné sdělovat nějaké konkrétní údaje.
Lidové noviny napsaly, že Atta se do USA dostal z Prahy. Několik let studoval v Německu. Loni v květnu získal v Berlíně víza do USA. Za necelé dva týdny odletěl pravidelnou linkou Českých aerolinií z Prahy do New Jersey. Proč si Atta zvolil právě Prahu, zatím není jasné. Atta působil především v Hamburku, kde studoval urbanismus, zároveň však byl jedním z klíčových členů tamní islámské teroristické buňky.
-
20.9.2001
Elitní jednotka chemické ochrany v Liberci, která je součástí roty okamžité reakce NATO, zahájila ve středu přesun vojenské techniky na říjnové cvičení NATO do Turecka. "Výzbroj zaplní několik vagónů," řekl ČTK zástupce velitele roty Martin Odrážka. Zakonzervované vybavení podle něj poputuje nejprve do německého Cuxhavenu, kde se nalodí a během deseti dnů obepluje celou Evropu. V souvislosti v teroristickým útokem proti USA podle něj dosud nikdo nevydal rozkaz ke zrušení cvičení. Z liberecké roty se zúčastní cvičení 27 vojáků. Účast na cvičení přijde armádu na 2,1 miliónu korun.
-
20.9.2001
Vojenské pocty ve středu na prvním nádvoří Pražského hradu uvítaly maďarského prezidenta Ference Mádla, jenž tak zahájil dvoudenní oficiální návštěvu České republiky. Maďarský prezident se v Praze nejdříve sešel se svým českým protějškem Václavem Havlem. Oba po jednání uvedli, že teroristický útok na USA z minulého úterý posílí integraci demokratických zemí Evropy i transatlantické vztahy. Havel také řekl, že není důvod domnívat se, že by tato tragická událost zpomalila nadcházející rozšíření NATO a Evropské unie. "Tato velká katastrofa bude demokratické země spíš sbližovat a vyzývat k integraci svých sil proti hrozbám, které se týkají jich všech," řekl Havel na tiskové konferenci. Podle Mádla dojde k posílení soudržnosti v rámci EU, NATO i transatlantického spojenectví. "Také bude větší soudržnost ze strany zemí, které chtějí být součástí těchto struktur," míní maďarský prezident. Prezident Václav Havel také řekl, že teroristický útok by mohl urychlit nebo významně ovlivnit transformaci Severoatlantické aliance i armád jejích nových členů.
-
20.9.2001
Odstavení Temelína není dostupný cíl a rakouská strana by se měla tohoto maximalistického požadavku zříci. Realističtější by bylo usilovat o co nejlepší výsledek procesu z Melku, tedy o co nejvyšší úroveň bezpečnosti české jaderné elektrárny. Řekl to skupině hornorakouských politiků v čele s hejtmanem Josefem Pühringerem člen Evropské komise Günter Verheugen. Podle mluvčího Jeana-Christopha Filoriho však Rakušany nepřesvědčil. "Obě strany trvaly na svých stanoviscích. Ke sblížení názorů nedošlo," uvedl Filori, který debatu popsal jako "velmi živou". Rakouští hosté hájili stanovisko, které nedávno schválil Evropský parlament a podle něhož by měla Evropská komise uspořádat konferenci o odstavení Temelína a jeho financování. Verheugen už minulý týden v Bruselu tento požadavek odmítl s tím, že nelze dělat konferenci o české elektrárně, když o ni vláda České republiky nestojí. Vyslovil se naopak pro ukončení jednání mezi ČR a Rakouskem za přispění Evropské komise, které bylo zahájeno v prosinci podpisem dohody z Melku.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 14645
- 14646
- 14647
- 14648
- 14649
- 14650
- 14651
- 14652
- 14653
- …
- následující ›
- poslední »