Zprávy

Ve městě Cedar Rapids v Iowě spustili slavnostně místní rekonstruovanou hodinovou věž inspirovanou pražským orlojem český prezident Petr Pavel a slovenský prezident Peter Pellegrini. Obě hlavy státu také navštívili místní Národní česko-slovenské muzeum a knihovnu, která letos slaví své 50. výročí od založení. Český a slovenský prezident společně muzeum navštívili naposledy v roce 1995, kdy se zde potkal Václav Havel s Michalem Kováčem a tehdejším americkým prezidentem Billem Clintonem. Tentokrát stranu USA zastoupila guvernérka Iowy Kim Reynoldsová.

Pavel ve svém projevu poblahopřál muzeu k 50. výročí. Orloj je podle něj symbolem silných kulturních vazeb mezi oběma zeměmi a vztahy jsou podle něj excelentní. Následně orloj označil za symbol státnosti a toho, jak si migranti v USA museli těžce prošlapávat cestu. Podle Pellegriniho se za téměř 30 let od poslední návštěvy českého a slovenského prezidenta v Cedar Rapids hodně změnilo. Slovensko je podle něj vděčné za to, že se Spojené státy staly novým domovem mnoha Slováků a přijaly rozmanitost. Orloj se rozpohybuje každou hodinu za doprovodu hudby českých skladatelů Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany.

V chovu drůbeže Klatovského rybářství v Myslívu na Klatovsku se potvrdilo nové ohnisko ptačí chřipky. Na místě bude potřeba utratit 27.000 kachen, bažantů, orebic a divokých kachen. Podle mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Petra Vorlíčka ale možná nebude nutné zlikvidovat celý chov, ale jen jeho zasaženou část. Ptačí chřipka je momentálně potvrzená pouze v jedné hale s 6000 kachen. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) se jedná o zcela novou mutaci viru, která se šíří mimo jarní období, které je pro vir typické. To by mohlo znamenat potencionální ohrožení i pro další chovy.

Na likvidaci chovu budou veterináři spolupracovat s hasičským záchranným sborem a s Plzeňským krajem. Veterinární správa bude vydávat mimořádní opatření včetně těch souvisejících s kompenzací pro chovatele. Bližší informace k zasaženému chovu zatím nejsou dostupné a místní zootechnik je stále ještě musí prověřit. Česká republika už dříve přišla o status země bez ptačí chřipky. Nález z Myslíva je třetí letošní odhalené ohnisko nákazy.

Končící vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) uvedl, že jeho odvolání z ministerstva pro místní rozvoj (MMR) nastalo zrovna ve chvíli, kdy se digitalizované stavební řízení posouvalo vpřed. Ve videu, které Bartoš vydal, se omluvil za to, že před spuštěním systému nevaroval, že ho budou provázet „porodní bolesti“. Uvedl také, že při spuštění podcenil, co se stane, když se „ohrozí peníze velkých kluků z ODS“.

Bartoš má podle premiéra Petra Fialy (ODS) na ministerstvu skončit v pondělí, řízením jeho resortu Fiala navrhuje dočasně pověřit vicepremiéra Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Digitalizované stavební řízení se podle Bartoše liší od jiných IT projektů ve státní správě a to především svým rozsahem.  Koordinací digitalizace stavebního řízení pověřila vláda ve středu místo Bartoše tým v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS). Kupka poté oznámil, že úředníci na stavebních úřadech dostanou v nejbližší době možnost vrátit se k systémům používaným před digitalizací stavebního řízení.

Vláda uvolní jako první okamžitou pomoc domácnostem postiženým povodněmi průměrně 40.000 na každou. Peníze obdrží obce, které následně rozhodnou o konkrétních výších pro konkrétní domácnosti. Pro firmy připraví Národní rozvojová banka (NRB) dva podpůrné programy, ve kterých budou moci malé a střední firmy zažádat o záruky za poskytnuté úvěry a o zvýhodněné půjčky. Program představil po jednání pracovní skupiny pro financování následků povodní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Stanjura uvedl, že odstraňování škod se zatím financovalo z krizových rezerv obecních a krajských rozpočtů. Po jejich vyčerpání se mohou samosprávy obrátit přímo na státní rozpočet. Zatím tak učinil pouze Moravskoslezský kraj, kterému ministerstvo financí odeslalo 80 milionů korun. Na záruční program NRB uvolní vláda 500 milionů korun, banka tak bude moct poskytnout podnikatelům záruky za úvěry až v hodnotě 3,5 miliardy korun. Vláda podle Stanjury chystá i další formy pomoci. Jednat by se mělo například o zajištění dodávek pitné vody, tepla a energií, či obnovu dopravní infrastruktury.