-
23.3.2026
Vědci v Česku provedli jako druzí na světě experiment k řešení situace lidí bez domova. Poskytli jim na rok 100.000 korun bez podmínek a pokynů, nebo speciální podporu sociálního pracovníka. Situace osob v obou skupinách se zlepšila. Většina si našla práci i bydlení. S pomocí profesionála byl návrat a běžný život udržitelnější a větší byla i duševní pohoda. Darovanou sumu nikdo okamžitě neutratil. Dílčí výsledky projektu New Leaf Česko představila dnes v Praze šéfka výzkumného týmu a vedoucí katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Melanie Zajacová.
Čeští experti se inspirovali kanadským projektem. Ten prokázal, že člověk s darovanou sumou strávil kratší čas na ulici a pak i v azylových domech, většina si našla stabilní bydlení. Kanadští vědci spočítali úsporu na výdajích za služby. Čeští výzkumníci teď ekonomické dopady počítají, výsledky budou mít v září. Český projekt ověřuje průměrné roční náklady na člověka bez domova a efekt bezpodmínečných příjmů a sociální práce. Vyvrátit má ale i zažité představy o tom, že lidé jsou bez střechy nad hlavou dobrovolně, nechtějí pracovat a opíjejí se, popsala Zajacová.
Tazatelé začali účastníky hledat v červnu 2024. Podmínkou bylo české občanství, pobyt na ulici méně než 2,5 roku i to, že je člověk bez psychické nemoci a závislostí. Roční projekt pak začal předloni v prosinci. Celkem 40 lidí dostalo bez podmínek 100.000 korun, dalších 20 mělo speciálního sociálního pracovníka a zbývajících 40 dosavadní podmínky a běžnou sociální práci. "Do konce zůstalo 66 procent lidí, což je úspěch," uvedla Zajacová.
-
23.3.2026
Zahraniční dluh České republiky činil ke konci loňského roku 5,683 bilionu korun. Meziročně byl o 423,2 miliardy korun vyšší a představoval 66,5 procenta hrubého domácího produktu. V posledním čtvrtletí loňského roku zahraniční dluh narostl o 127,2 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Zahraniční dluh je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti.
Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadalo z celkové zahraniční zadluženosti 76,5 procenta. Zbývající část tvořily závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky sektoru vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.
-
23.3.2026
Vládní koalice chce v úterý ve Sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura.
Návrh bude podle něj zároveň obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Jde podle něj o první fázi před úplným zrušením poplatků, které má vláda v programovém prohlášení. Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027.
-
23.3.2026
Ve věku 78 let zemřela v neděli dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a zakladatelka Konta Bariéry. Podílela se na řadě charitativních projektů, mimo jiné na celonárodní sbírce Konto Míša na začátku 90. let. V minulosti působila jako televizní hlasatelka, moderátorka a redaktorka. O úmrtí Jirků dnes informovala v tiskové zprávě Nadace Charty 77.
"Božena Jirků patřila po více než tři desetiletí k nejvýraznějším tvářím českého neziskového sektoru," uvedla nadace, kterou Jirků vedla v letech 2002 až 2023. "Božena Jirků byla právem označována za první dámu české filantropie. Po celou svou profesní dráhu dokázala spojovat odbornost s empatií a organizovanou pomoc s hlubokým porozuměním lidským příběhům," doplnila nadace.
Od 70. let působila Jirků v Československé televizi. Uváděla například pořad Nad dopisy diváků a působila i v dalších pořadech jako třeba Vysílá studio Jezerka. Právě v tomto pořadu se setkala se zakladatelem Nadace Charty 77 Františkem Janouchem. Ten ji na začátku 90. let oslovil s nabídkou spolupráce v nadaci, která vznikla v roce 1978 původně na podporu disidentů pronásledovaných komunistickým režimem.
-
23.3.2026
Polovině Čechů by nevadila větrná elektrárna stojící pár kilometrů od domu. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM/MARK. Odpůrci těchto elektráren se obávají hlavně zásahu do krajiny či hluku. Přijatelnost větrných elektráren by pro část lidí zvýšily třeba přímé odměny od provozovatelů turbín pro domácnosti.
Při hypotetickém scénáři výstavby větrné elektrárny ve vzdálenosti pět kilometrů od vlastního bydliště by 49 procent dotázaných se stavbou souhlasilo. Proti by bylo 38 procent lidí. Rozvoj využívání větru k výrobě elektřiny v celé zemi by pak podpořilo ještě více dotázaných, 56 procent. Třiadvacet procent lidí s rozvojem větrné energetiky nesouhlasí.
Podporovatelé větrných elektráren jako klady nejčastěji zmiňují podle autorů průzkumu ekologičnost a čistotu zdroje, energetickou soběstačnost Česka a nižší ceny elektřiny. Odpůrci naopak poukazují na vizuální zásah do krajiny, hluk, otázky spojené s likvidací turbín po skončení životnosti a pochybnosti o dostatečné větrnosti republiky.
-
23.3.2026
Ministerstvo zdravotnictví (MZd) letos předloží reformu orgánů ochrany veřejného zdraví a změny v dohodovacím řízení se zdravotními pojišťovnami. Chce také posílit kompetence nelékařů, umožnit třeba očkování proti chřipce v lékárnách. Novinářům to dnes řekl ministr Adam Vojtěch (za ANO) při příchodu na jednání vlády. Návrhy jsou součástí legislativního plánu, který vláda projednávala v únoru, kvůli rozporům ho ale tehdy odložila.
Dohodovací řízení je proces daný zákonem o veřejném zdravotním pojištění, ve kterém pojišťovny vyjednávají s jednotlivými segmenty zdravotní péče o nastavení úhrad za jejich služby. Jednání o následujícím roce končí obvykle v červnu, MZd pak výsledky vloží do vyhlášky, kterou vydává na konci října. V posledních letech nebylo u většiny segmentů dosaženo dohody, parametry včetně deficitního hospodaření systému stanovilo MZd vyhláškou.
-
23.3.2026
Tyčkařka Amálie Švábíková získala bronz na halovém mistrovství světa. Měla čistý zápis do 470 centimetrů a dělila se o třetí místo se Švýcarkou Angelicou Moserovou a Novozélanďankou Imogen Ayrisovou. Po sobotním titulu čtvrtkařky Lurdes Glorie Manuel se postarala o druhou českou medaili na šampionátu v Toruni. Šestadvacetiletá Švábíková bez zaváhání zdolala 435, 455 i 470 centimetrů.
-
23.3.2026
Fleretista Alexander Choupenitch obsadil třetí místo na Grand Prix v Limě. V semifinále nestačil na Guillauma Bianchiho, kterému podlehl 10:15. Italský šermíř si poté ve finále poradil 15:12 s Kirillem Borodačovem z Ruska.
Choupenitch označil bronzovou medaili z Peru za opravdu vydřenou. "Extrémně náročné podmínky, fakt dlouhý den se spoustou zápasů, dneska tady v Limě bylo neskutečné horko. Měl jsem i špatnou noc, spal jsem málo a už v 7:30 jsme byli v hale," řekl na instagramu.
-
23.3.2026
Pohledy do světa, který jinak zůstává lidskému oku skrytý, zprostředkovávají brněnské Dny elektronové mikroskopie. Ode dneška do neděle se na univerzitách, v laboratořích i na dalších místech konají přednášky, exkurze, výstavy a další akce pro odborníky i laiky. Kompletní program organizátoři zveřejnili na webu Dembrno.cz.
Elektronové mikroskopy se v Brně vyrábí 75 let. Symbolem letošních Dnů elektronové mikroskopie je šestimetrový nafukovací model bakterie Escherichia coli. Jde o bakterii často spojovanou s otravami z jídla, zároveň je však trvalým obyvatelem lidských střev. Patří mezi nejlépe prostudované organismy. Vědci s ní často začínají, když testují nové nápady v genetice či mikrobiologii.
Akademie věd přiblíží třeba využití elektronových mikroskopů při zkoumání archeologických nálezů, konkrétně gombíků, tedy velkomoravských šperků.
-
23.3.2026
Asi 80 hasičů zlikvidovalo ve Starém Bydžově na Hradecku chov téměř 10.000 kachen s ptačí chřipkou. Farma ve Starém Bydžově je letošním osmý ohniskem ptačí chřipky ve velkochovu drůbeže v ČR. V sedmi dosud vybitých velkochovech hasiči od poloviny února zlikvidovali přes 79.000 kachen a asi 236.000 slepic.
Chovatelé mají podle veterinárního zákona nárok na náhradu nákladů a ztrát, které jim vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření či utrácení zvířat. Náhradu poskytuje ministerstvo zemědělství ve výši prokázaných vynaložených nákladů a způsobených ztrát.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 147
- 148
- 149
- 150
- 151
- 152
- 153
- 154
- 155
- …
- následující ›
- poslední »