• 29.9.2024

    Více než 3300 lidí využilo příležitosti prohlédnout si sídlo vlády v centru Prahy a výstavu historických vozidel v zahradě Strakovy akademie. Dalších 1500 lidí zavítalo v Den české státnosti k Národnímu památníku na pražském Vítkově. Zájem byl především o prohlídku jindy nepřístupného prezidentského salonku.

    Strakova akademie se 28. září otevřela pro veřejnost vůbec poprvé. Zájemci se tak podívali do zasedacího sálu vlády, starého tiskového sálu či nově zrekonstruovaného tiskového atria. V zahradě si poté mohli prohlédnout sbírku historických vozidel. Den otevřených dveří pořádal na svátek svatého Václava také Národní památník na Vítkově. Majestátní stavbu architektů Jana Zázvorky a Jana Gillara navštívilo rekordních 1512 lidí. Nahlédnout mohli do Slavnostní síně, Prezidentského salonku a do prostor hrobu Neznámého vojína. Ty se otevírají jen výjimečně, a to při slavnostních příležitostech, jako je konání pietních aktů a vojenských ceremoniálů.

  • 29.9.2024

    Nedělní ráno bylo především v Plzeňském, Karlovarském kraji a severních Čechách velmi chladné. V měřící výšce dva metry nad zemí tam bylo většinou kolem pouhých dvou stupňů nad nulou. Některé stanice dokonce zaznamenaly i přízemní mrazíky. Na zbytku území je podle ČHMÚ tepleji.

    Nejnižší teploty nedělního rána naměřili meteorologové na stanicích umístěných v mrazových kotlinách na Šumavě. Na Březníku teplota nad ránem klesla na minus 2,6 stupně Celsia a na Horské Kvildě na minus 1,9 stupně. Vůbec nejchladněji ale bylo na jihočeských stanicích Hliniště a Volary, Luční potok, kde se rtuť v teploměru zastavila shodně na hodnotě minus 2,9 stupně Celsia.

  • 29.9.2024

    Ztráty, které způsobuje špatně fungující digitalizace stavebního řízení by mohly za druhé pololetí letošního roku vyšplhat až na 15 miliard korun. V příštím roce by mohly dosáhnout šokujících 40 miliard. Ke konkrétním číslům se ale statistici dostanou až za několik měsíců. S nástupem opravných systémů by se ale povolování staveb mohlo výrazně zrychlit a ztráty způsobené prvotním špatným zavedením by zhruba za dva roky mohly zmizet. Digitalizace stavebního řízení byla spuštěna na začátku letních prázdnin a od té doby činí jak stavebníkům tak úředníkům značné komplikace.

    Například podle analytika Radima Dohnala z Capitalinked by se hrubým odhadem mohl snížit počet povolených staveb v letošním druhém pololetí o pět procent. V roce 2025 pak o osm procent. Největší problém vidí v nízkém počtu vydaných stavebních povolení. Podotkl ale, že není tak dramaticky nízký, jak se někteří tváří. Za zhruba 18 měsíců by měla být digitalizace v přijatelném stavu podle analýzy několika ministerstev. To by ale bylo až po příštích volbách do Sněmovny v roce 2025, po kterých může mít vláda zcela jinou podobu než nyní.

  • 29.9.2024

    Ve vysokém věku 98 let zemřela Jaroslava Skleničková, poslední přeživší lidické tragédie. Ve svých šestnácti letech byla spolu s matkou a starší sestrou Miloslavou poslána do koncentračního tábora v Ravensbrücku, jejího otce nacisté zastřelili a vesnici srovnali se zemí. Skleničková zemřela tiše a v péči rodiny ve svém domě v Lidicích, uvedla její dcera Jitka Pečová. Vše čím si Skleničková v mládí prošla poznamenalo její život i zdraví, ale nezlomilo ji. Podle svých blízkých své trauma postupně zpracovala a dokázala žít šťastný život.

    Během života vzpomínala na to, jak v táboře poznala obětavost a hrdinství žen, které jí byly velkým vzorem. "Po celý můj život jsem se snažila chovat stejně čestně, nezištně a obětavě jako ony," uvedla Skleničková, která události kolem Lidic zachytila v knihách Jako chlapce by mne zastřelili a Vzpomínky mě stále tíží. Lidice jsou jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

  • 29.9.2024

    Předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se stále ještě rozhoduje, zda bude na říjnovém stranickém sjezdu obhajovat post předsedy. Své rozhodnutí chce ještě probrat se spolustraníky. Dobrým předsedou pro KDU-ČSL by podle něj mohl být i lidovecký hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. Ten svou kandidaturu opravdu zvažuje, rozhodnout by se měl do příštího týdne.

    Volební sjezd lidovců se uskuteční 18. a 19. října v Olomouci. Z jakých kandidátů budou hlasující vybírat zatím není příliš jasné. Během následujícího týdne by však měli být kandidáti známí. Jurečka původně na počátku února uvedl, že svůj post ve straně obhajovat nebude, pokud strana nezíská v Eurovolbách dva poslance, získala jediného. V Senátních volbách získali lidovci dva mandáty a po krajských volbách zůstane jihomoravským hejtmanem právě Grolich.

  • 28.9.2024

    Senátorské kluby vládních stran ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN pravděpodobně budou mít v Senátu většinu nejméně 59 křesel z celkových 81. Na nadpoloviční převahu se jim podaří dosáhnout i přes premiérové vítězství hnutí ANO a oslabení strany občanských demokratů. O většinu by tak koaliční frakce mohly přijít až za dva roky, kdy bude mandát obhajovat 22 jejich senátorů, zatímco za ANO pouze jediný.

    Senátorský klub ODS a TOP 09 i přes oslabení z 36 na 29 členů zůstane nejpočetnější frakcí s právem nominovat předsedu Senátu. V čele horní komory Parlamentu by tak pravděpodobně mohl zůstat Miloš Vystrčil (ODS). První místopředseda by se také měnit neměl, neboť Jiří Drahoš za STAN obhájil svůj mandát a Starostové zůstanou s 18 členy druhým nejsilnějším klubem. Společný klub ANO a SOCDEM může být poprvé v historii s nejméně 13 členy třetí nejsilnější frakcí v Senátu, přičemž ANO může mít poprvé místo v jeho vedení. Tato frakce si bude muset najít nového předsedu, neboť její dosavadní šéf Miroslav Adámek (za ANO) senátorský mandát letos neobhájil. Porazil ho nezávislý kandidát Stanislav Balík, který je obecním zastupitelem za ODS a mohl by tak posílit klub ODS a TOP 09.

  • 28.9.2024

    Opoziční hnutí poprvé v historii slaví vítězství v senátních volbách a získalo 8 mandátů. Podle svého prvního místopředsedy Karla Havlíčka konečně prolomilo svoje prokletí a vyhrálo přesvědčivě. Nyní bude požadovat zástupce ve vedení horní komory. Hnutí obhajovalo pouze jeden mandát, nově jich má o sedm více. Vítězství si ANO připsalo i v krajských volbách minulý víkend, kdy zvítězilo v deseti ze 13 krajů.

    "Prolomili jsme prokletí Senátu, budeme chtít zástupce ve vedení horní komory a uděláme vše, aby přestala být automatem na zvrhlé vládní návrhy. Jsme suverénně nejsilnějším politickým subjektem v Česku a jsme připraveni převzít po příštích volbách vládní odpovědnost," dodal Havlíček. ANO získalo dva senátory už v prvním kole, ve finále dalších šest. Kandidáti stran vládní koalice zvítězili dohromady v 15 obvodech. Ve zbývajících obvodech se prosadili zástupci SOCDEM, SEN 21, Přísahy a Stanislav Balík jako nezávislý kandidát.

    K finále senátních voleb přišlo podle téměř konečných výsledků 17,5 procenta voličů, což je o jeden procentní bod více, než jaká byla účast při předchozích volbách v roce 2018 v obvodech, kde se volilo i letos.

    Oficiální podobu výsledky druhého kola voleb získají po pondělním projednání Státní volební komisí. Ve Sbírce zákonů budou vyhlášeny pravděpodobně v úterý 1. října. Od 2. do 11. října by pak plynula desetidenní lhůta, v níž se voliči či kandidující strany mohou obrátit s případnými stížnostmi na průběh a výsledky voleb na Nejvyšší správní soud.

  • 28.9.2024

    Policisté kvůli zprávám o zabití nejvyššího vůdce šíitského militantního hnutí Hizballáh Nasralláha posílí služby v okolí židovských objektů. Informace o tom, že by ale v Česku hrozilo nebezpečí nemají. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dodal, že Česko v reakci na situaci na Blízkém východě zvýší úroveň bezpečnostních opatření. Případná rizika nyní monitoruje Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě ve spolupráci se zpravodajskými službami a zahraničními partnery.

    Česká policie zavedla podobná opatření už jednou a to loni po teroristickém útok hnutí Hamás na Izrael 7. října předchozího roku.  Zabití Nasralláha v sobotu ráno oznámila izraelská armáda. Pokud se potvrdí, že je šéf hnutí Hizballáh mrtev, je to podle prezidenta Petra Pavla potenciál k další eskalaci situace na Blízkém východě.

  • 28.9.2024

    Bývalý prezident Miloš Zeman oslavil v sobotu své 80. narozeniny. Pronajal si k tomu čtyřhvězdičkový hotel Štekl v Hluboké nad Vltavou. Mezi prvními hosty, kteří dorazili a Zeman je přijal před novináři, byli slovenští politici, premiér Robert Fico a ministr obrany Robert Kaliňák. Oběma daroval Zeman výtisk své nové knihy Prezidentský úděl. Zemanův mediální mluvčí Jiří Ovčáček před časem řekl, že pozvání přijali významní zahraniční hosté, kteří se pohybuje v nejvyšších patrech politiky. Blahopřát dorazil také předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.

    Například bývalý prezident Václav Klaus oslavil před třemi lety 80. narozeniny v Jižních zahradách Pražského hradu, zúčastnilo se několik set hostů. Mezi gratulanty byli třeba arcibiskup Dominik Duka, režisér Juraj Jakubisko nebo bývalý premiér Petr Nečas. Popřál mu i tehdejší prezident Zeman, který ho vyzval k návratu do politiky. Zeman, který v politice aktivně působil od 90. let, byl předsedou jednobarevné menšinové vlády sociální demokracie v letech 1998 až 2002. V roce 2003 se neúspěšně ucházel o prezidentský úřad. Do nejvyšší státní funkce byl zvolen v roce 2013 v první přímé volbě hlavy státu. Své druhé prezidentské období ukončil loni 8. března.

  • 28.9.2024

    Pokud lidé nechtějí jen doma nadávat, pak by podle prezidenta Petra Pavla měli chodit k volbám a starat se o to, co jejich kandidáti nabízejí. Prezident to uvedl poté, co v sobotu dopoledne odvolil v Černoučku na Litoměřicku ve druhém kole senátních voleb. Do budoucna by se podle hlavy státu mohly volby zkrátit na jednodenní a mělo by být možné hlasovat i elektronicky. Své budoucí zástupce si voliči ve druhém kole vybírají ve 22 senátních obvodech. Volební účast se pohybuje mezi deseti až 15 procenty.

    Lidem je podle prezidenta potřeba neustále vysvětlovat, proč mají volby smysl. Lidé by podle měj měli také zvažovat, zda to co jejich kandidáti nabízejí je reálné. "Bez toho budeme neustále jenom hříčkou těch, kdo tu práci chtějí dělat třeba jenom pro sebe," dodala hlava státu.

Pages