Zprávy

Soud v Čeljabinsku zakázal šířit v Rusku oscarový film Pan Nikdo proti Putinovi z česko-dánské produkce. Informoval o tom server Mediazona s odvoláním na svého reportéra v soudní síni. U soudu byla zastoupena pouze žalující strana. Snímek, který vznikl v české a dánské koprodukci a který získal Oscara jako nejlepší dokumentární celovečerní film, sleduje působení válečné propagandy na ruských školách v době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině. Záběry pořídil režisér a jedna z postav dokumentu Pavel Talankin, který pracoval jako učitel v desetitisícovém ruském městě Karabaš v Čeljabinské oblasti.

O žádosti předložené prokurátorem Jevgenijem Tumšinem rozhodovala soudkyně Ksenija Bucharinovová. Žalující strana žádala v zájmu blíže neurčeného okruhu osob zakázat přístup k filmu ze tří elektronických adres. Podle prokuratury je obsahem snímku "všeobecná militarizace" a film vyjadřuje "negativní postoj ke speciální vojenské operaci", což je termín, který Moskva používá pro ruskou invazi na Ukrajině. Snímek je podle prokurátora namířený i proti stávajícímu režimu v Rusku; Talankin v jednom záběru ukázal bílomodrobílou vlajku, která je v Rusku pokládána za symbol legie Svoboda Rusku, bojující na ukrajinské straně. To vše žalující stana označila za "propagandu extremismu a terorismu". Prokurátor zároveň poukázal na to, že ve filmu jsou ukázány obličeje nezletilých bez souhlasu jejich rodičů.

Průměrná cena pohonných hmot u čerpacích stanic v ČR se kvůli bojům na Blízkém východě, které začaly 28. února, dostala na nejvyšší úroveň za zhruba tři a půl roku. Nejprodávanější benzin Natural 95 za poslední týden zdražil o 2,40 koruny na průměrných 41,44 Kč za litr a nafta o 4,75 koruny v průměru na 47,90 Kč za litr. Proti konci února je průměrná cena benzinu o téměř osm korun vyšší a dieselu skoro o 15 korun, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. U některých pražských čerpacích stanic už cena nafty překročila 50 korun za litr.

Někteří představitelé vládní koalice v uplynulých dnech říkali, že by stát měl přistoupit k opatřením, pokud pohonné hmoty budou stát víc než právě 50 korun za litr. Ministerstvo financí ale v úterý uvedlo, že nebude u paliv reagovat na lokální cenové extrémy, ale na republikový průměr. Situaci ohledně růstu cen, které reagují na vypuknutí blízkovýchodního konfliktu, dál monitoruje. Vláda také upozorňovala, že důležité bude, aby ceny pohonných hmot nerostly nad úroveň v sousedních zemích.

Část dodavatelů zvedá ceny plynu

Část dodavatelů energií v důsledku blízkovýchodní krize zdražuje plyn. Největší dodavatel v ČR, společnost innogy, na začátku týdne zvýšila ceny některých fixovaných produktů o stovky korun. Úpravu svých ceníků s fixací připravují také Pražská plynárenská a MND. Další společnosti čekají na vývoj na trhu.

Reforma územního plánování, která je součástí novely stavebního zákona, podle samospráv reálně neřeší problémy s rozvojem obcí. Novela zákona by přesunula odpovědnost na obce, ale nezajistila potřebné kapacity na úřadech a nezabývá se dalšími procesními bariérami. Vyplývá to z průzkumu Sdružení místních samospráv (SMS) mezi 889 obcemi. V ČR je v současnosti asi 6250 obcí. Podle průzkumu by novela stavebního zákona a reforma územního plánování vedla ke zpomalení procesů, k nárůstu soudních sporů a omezení rozvoje zvlášť u malých obcí. Novela předpokládá zejména vznik centrální státní stavební správy. Prohlašuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem, což může usnadnit vyvlastňování pozemků. Předloha předpokládá zavedení principu jednoho stavebního řízení u jednoho úřadu s jedním razítkem. Na obce by pak měly být převedeny kompetence týkající se územního rozvoje. Novelu zákona by měla řešit Sněmovna ve druhém čtení.

Česká národní banka (ČNB) nesmí podcenit ekonomický šok, který vyvolal konflikt v Íránu. Pokud bude hrozit růst jádrové inflace v Česku, bude bankovní rada připravena zvýšit úrokové sazby. Na jednání bankovní rady o měnové politice to minulý týden řekl guvernér ČNB Aleš Michl, plyne ze záznamu, který centrální banka zveřejnila. Členové rady se na jednání zároveň shodli, že okamžité zvýšení sazeb by nebylo vhodné a jednomyslně rozhodli o ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta. Bankovní rada podle záznamu považuje za klíčovou otázku nejen velikost šoku, ale také dobu jeho trvání a to, jak rychle se po skončení konfliktu normalizují ceny komodit. Viceguvernérka Eva Zamrazilová uvedla, že akutní fáze konfliktu nemusí být dlouhá, ale problém může představovat strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty. Přes Hormuzský průliv se vyváží ropa z Perského zálivu, Írán ho po vypuknutí bojů zablokoval. Bankovní rada se na jednání shodovala, že šok zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými úrokovými sazbami. Bezprostřední zvýšení sazeb by podle ní nebylo vhodnou reakcí. Pokud by ale konflikt na Blízkém východě trval delší dobu a ceny komodit se dál zvyšovaly, mohlo by se to promítat do vyšších nákladů v dalších oblastech a k růstu inflačních očekávání. Pak by centrální banka podle rady měla reagovat.