Zprávy

Moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO) požádal vládu o prodloužení stavu nebezpečí, který je v regionu kvůli povodním vyhlášen od poloviny září. Prodloužit ho chce pro osm obcí s rozšířenou působností. Konec prodlouženého stavu by tak připadal na 13. listopadu. Stav nebezpečí by se v případě souhlasu vlády měl prodloužit v Bohumíně, Bruntálu, Frýdku-Místku, Frýdlantu nad Ostravicí, Kravařích, Krnově, Opavě a Ostravě. Prodloužení stavu nebezpečí podle hejtmana usnadní likvidaci následků povodní.

Kraj ve spolupráci s hasiči nyní upřesňuje počet lidí, kteří nebudou moci v zimě užívat svá obydlí zasažená povodní. Momentálně je na seznamu přes 400 osob. 250 z nich pochází z velkých měst, kde jsou ubytovací kapacity k dispozici. Problém je ale u obyvatel menších obcí. Podle hasičů by bylo vhodné, aby takové osoby přečkali zimu například v penzionech, raději než v mobilních ubytovacích zařízeních. V kraji hygienici podle Bělici dosud zaznamenali v souvislosti s povodní tři případy leptospirózy, takzvané krysí nemoci. Nakazili se dva muži a žena, kteří při úklidu nepoužívali vhodné ochranné pomůcky.

Rektor Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) Petr Dvořák a děkani pěti fakult vyzvali vedení Národohospodářské fakulty (NF), aby se kompletně distancovalo od výroků svého proděkana Miroslava Ševčíka a dalších členů vedení fakulty, kteří zpochybňují mandáty členů etické komise školy. Podle tiskové zprávy se vyjádření naprosto neshodují s etickými principy, ke kterým se škola hlásí. Ševčík i další členové fakulty se proti tomu ohradili. V různých situacích podle svého vyjádření, které poskytli ČTK, podloženě poukázali na porušování práva, vnitřních předpisů VŠE i etiky ze strany rektora VŠE.

Ševčík byl v minulosti děkanem právě NF. Rektor VŠE mu ale vytýkal jeho nevhodné vystupování na veřejnosti a loni v prosinci ho z čela fakulty odvolal. Nicméně nová děkanka Adéla Zubíková Ševčíka obratem navrhla na funkci proděkana pro ekonomiku, akademický senát NF jeho nominaci schválil. Rektor Dvořák podle iROZHLASU letos v červnu otevřeně připustil, že zvažuje zrušení celé fakulty, pokud se situace v jejím vedení nezlepší.

Více než deset let je Česko spokojené s množstvím studentů nastupujících každoročně na vysoké školy, jelikož tento počet kopíruje demografickou křivku, kterou si kdysi nastavil stát. Tento přístup se ale nyní blíží k vyčerpání a brzdí Česko v dalším rozvoji. Uvedl to ministr školství Mikuláš Bek (STAN) při slavnostním zahájení akademického roku vysokých škol. Podle něj je potřeba komplexně zauvažovat nad reformou školství a zvýšit tak počet vysokoškolsky vzdělaných lidí. Se strategickými investory se Bek shoduje, že do terciálního vzdělávání potřebuje Česko zavést takzvaný krátký cyklus, který v ČR na rozdíl od většiny Evropy chybí. Pomoci by měl s přípravou specializovaných odborníků a to zejména v technickém zaměření.

Bek dále uvedl, že školství za poslední roky prošlo velmi těžkou situací, kdy se muselo vypořádat s důsledky pandemie, s válkou na Ukrajině, energetickou krizí, inflací a dalšími výzvami. Stejně jako ve všech zbylých odvětvích byly dodatečné náklady související s těmito problémy astronomické. V příštím roce bude ministerstvo školství pracovat s rozpočtem 291 miliard korun, meziročně o 22 miliard více. Konkrétně vysokým školám vzrostou finance o 13 procent.

Hru nazvanou Dilemma game, tedy hra na dilemata, se dnes učí v Brně hrát lektoři z vysokých škol z celého Česka. Hra je nástrojem pro vyučování akademické etiky a integrity. Karetní hra vznikla na univerzitě v nizozemském Rotterdamu v angličtině a letos dostala díky týmu vedenému Masarykovou univerzitou českou podobu. Každá karta popisuje situaci z každodenního akademického života a nabízí několik variant řešení. Jediná správná odpověď ale často neexistuje, řekla ČTK Irena Kozmanová z odboru pro kvalitu rektorátu Masarykovy univerzity, která tým vede.

"V médiích se setkáváme s výsledky špatného rozhodování v akademické sféře, ať se jedná o plagiátorství nebo sexuální obtěžování. To jsou ale extrémní a nejkřiklavější projevy chybného řešení etických dilemat. V životě každé vědkyně, vyučujícího nebo studenta na vysoké škole je řada situací, kdy se musí rychle a správně rozhodnout," uvedla Kozmanová.

Původní nizozemská hra obsahuje 75 dilemat. Cílem týmu Ireny Kozmanové je vytvořit na vysokých školách síť lektorů, kteří například učí předměty týkající se etiky nebo vedou školení a mají tak možnost hru využívat. V druhé fázi by měla vzniknout verze hry přizpůsobená prostředí českých univerzit.