• 2.10.2024

    Dvě pětiny obyvatel Prahy zažívají v místní dopravě pocit nebezpečí, zatímco zcela bezpečně se cítí jen sedm procent lidí. Mezi evropskými metropolemi tak hlavní město Česka skončilo v dopravní bezpečnosti mezi nejhoršími, obsadilo 27. místo z 32. Nejlépe dopadl Tallinn, kde se na silnicích necítí bezpečně 12 procent lidí. Naopak v Aténách, které se umístily na konci žebříčku, si v nebezpečí připadá 68 procent obyvatel. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Cyclomedia, která se specializuje na digitální vizualizaci veřejného prostoru. Výsledky má ČTK k dispozici. "Výsledky průzkumu ukazují, že Praha patří mezi evropské metropole s velmi nízkým pocitem dopravní bezpečnosti. Jedním z hlavních problémů je vysoká míra automobilizace, která je například proti Vídni či Berlínu dvojnásobná," uvedl pražský koordinátor organizace BESIP Oldřich Kassl. Aut v Praze podle něj loni přibylo téměř 44.000 na více než 1,3 milionu a počet kilometrů, které na území města najezdila, se meziročně zvýšil o více než 355.000 kilometrů na 23,17 milionu. "Rostoucí automobilizace vytváří značný tlak na dopravní infrastrukturu a zvyšuje riziko nehod. Pokud chceme zlepšit vnímání bezpečnosti v našem městě, musíme se zaměřit nejen na zlepšení dopravní infrastruktury, ale i na změnu postojů a chování všech účastníků silničního provozu," dodal Kassl.

  • 2.10.2024

    Stát letos vybral na daních za tři čtvrtletí přes 1 bilion korun. Oproti loňsku je to o asi 2,5 procenta víc. Kromě daně z příjmu právnických osob rostly všechny typy daní. Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu fyzických osob, na kterých se oproti loňsku vybralo zhruba o 13 procent víc. Hlavním daňovým příjmem státu byla znovu daň z přidané hodnoty, která vyšla na skoro 420 miliard korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za třetí čtvrtletí. Schodek rozpočtu na konci září byl 181,7 miliardy korun, což byl čtvrtý nejhlubší deficit od vzniku Česka. Loni byl schodek za tři čtvrtletí 180,7 miliardy korun

  • 2.10.2024

    České ministerstvo zahraničí varuje své občany před hrozbou odvetného útoku Izraele proti Íránu. Varování zveřejnilo na síti X. „Vzdušný prostor zůstává uzavřený. Vyzýváme občany, kteří se nachází na území Íránu, aby sledovali situaci, vyvarovali se přítomnosti na shromážděních a po otevření vzdušného prostoru neprodleně opustili zemi,“ uvedlo ministerstvo. Izrael v úterý čelil rozsáhlému raketovému útoku z Íránu poté, co oznámil zahájení pozemní operace na jihu Libanonu, jejímž cílem podle izraelské armády je zničení pozic libanonského hnutí Hizballáh. Podle izraelských a amerických představitelů Írán vypálil až 200 raket. Izraelský systém protivzdušné obrany většinu z nich odrazil, sestřelit je pomohly i Spojené státy. České ministerstvo zahraničí raketové útoky Íránu na Izrael důrazně odsoudilo. „Stát Izrael má naši pevnou podporu. Vyzýváme Írán, aby okamžitě ukončil nepřátelské akce proti Izraeli a přestal s destabilizující politikou na Blízkém východě,“ uvedl resort na síti X. Podle serveru Axios Izrael zahájí významnou odvetu v řádu několika dnů, cílem by mohla být ropná zařízení a další strategická místa v Íránu.

    Dopravci ruší lety

    Letečtí dopravci zrušili ve středu tři lety z Prahy do Tel Avivu a tři v opačném směru. Dva odlety a dva přílety zrušily aerolinky Smartwings, jeden odlet a přílet společnost Blue Bird Airways. ČTK o tom informovala mluvčí ruzyňského letiště Denisa Hejtmánková. Ve čtvrtek dopoledne z Tel Avivu také nepřiletí letadlo Smartwings ve 14:00. Situace je podle Hejtmánkové nepředvídatelná. "Dopravci rušení letů neplánují předem, na vývoj situace reagují impulzivně," řekla ČTK.

  • 2.10.2024

    Dědička impéria PPF Renáta Kellnerová s rodinou zůstává i nadále v čele žebříčku nejbohatších lidí v Česku. Podle časopisu Forbes činí hodnota jejího majetku 386 miliard korun. Na druhém místě je stejně jako loni většinový vlastník Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Křetínský s majetkem 290 miliard korun, třetí znovu skončil majitel investiční skupiny KKCG Karel Komárek. Jeho jmění vyčíslil Forbes na 214,6 miliardy korun. Žebříček stovky nejbohatších lidí Česka časopis zveřejnil na svém webu. Čtvrté místo v žebříčku obhájil majitel energetické a uhelné Sev.en Energy Pavel Tykač, jehož majetek dosahuje 174 miliard korun. Změna nastala až na pátém místě, kde expremiéra Andreje Babiše (ANO), letos sedmého, přeskočili realitní magnát Radovan Vítek i zbrojař Michal Strnad.

  • 2.10.2024

    Největší neziskové organizace rozdělí na pomoc po povodních v první fázi 200 milionů korun ze svých sbírek. Dostane je zhruba 3 800 domácností. Každá, která měla zaplavené obytné prostory, získá 50 tisíc korun na nejnutnější potřeby, další peníze budou rozděleny nejvíce postiženým. Na společném postupu při vyplácení se domluvily organizace Adra, Český červený kříž, Člověk v tísni, Diakonie a Charita. Do jejich sbírek dárci poslali zhruba půl miliardy korun. "Je nám jasné, že když někdo měl v domě 20 centimetrů vody a někdo přišel o dům, tak ty potřeby jsou úplně jiné. Ale pak je namístě další pomoc státu," řekl ředitel Člověka v tísni Jan Mrkvička. Lidé mohli také čerpat mimořádnou dávku okamžité pomoci od státu, získat mohli až 72.900 korun, stát za první týden vyplatil 50 milionů korun. Terénní týmy organizací budou pokračovat se zjišťováním škod a vyplácením pomoci. Peníze ze sbírek jdou rodinám, které navštívily terénní týmy a zhodnotily míru poškození domů a také sociální a ekonomickou situaci domácnosti.

  • 2.10.2024

    Zemědělské organizace kritizují změnu pravidel pro příjem dotací na zemědělské investice. Ministerstvo zemědělství upravilo takzvaná preferenční kritéria, podniky obhospodařující 150 až 2500 hektarů půdy dostanou místo původních osmi bodů deset. Agrární komora a Zemědělský svaz ve společné tiskové zprávě upozorňují, že úřad změnil pravidla na poslední chvíli, navíc podle nich úpravu neprojednal s odborníky ani zástupci nevládních organizací. Ministerstvo v reakci uvedlo, že změnu zveřejnilo v dostatečném předstihu. Návrhy preferenčních kritérií byly podle úřadu řádně projednány i monitorovacím výborem. Cílem změn je podpořit středně velké podniky, uvedlo ministerstvo. Agrární komora a Zemědělský svaz uvedly, že postup považují za vážné ohrožení transparentnosti a důvěry ve spravedlivý proces rozdělování podpory. "Změna pravidel těsně před termínem podávání žádostí bez vysvětlení a projednání je nepřijatelná. Tento krok budí otazníky nejen mezi členy našeho svazu, ale i v širší zemědělské veřejnosti, ohledně toho, jak a pro koho se tato pravidla vlastně vytvářejí," uvedl předseda ZS ČR Martin Pýcha. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal sdělil, že změny na poslední chvíli posilují v členech komory přesvědčení, že se v Česku o zemědělství rozhoduje na základě politického zadání, a ne podle toho, co sektor skutečně potřebuje.

  • 2.10.2024

    Poslanci mají na programu středeční mimořádné schůze vládní důchodovou reformu i novelu, podle které by se měly od příštího roku zvýšit rozhlasové a televizní poplatky. Sněmovna bude moci na návrh koalice jednat i v noci. Obě předlohy opozice kritizuje a jejich projednávání brzdí. Poslanci se budou věnovat dvojici novel ve druhém čtení. Budou moci předkládat individuální pozměňovací návrhy. Očekává se, že sněmovní jednání o novelách se protáhne do pátku. Sněmovní sociální výbor doporučil dolní komoře začátkem září schválit vládní reformu penzí s pomalejším zvyšováním důchodového věku nad 65 let, a to o měsíc ročně místo původně navrhovaných dvou měsíců. Posouvání důchodového věku je jedním z nástrojů, který má přispět k udržitelnosti a snížení schodků důchodového systému. Penzijní věk roste už nyní. U mužů se zvedá o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři měsíce. Na 65 let se věková hranice dostane ve 30. letech. Opozice další zvyšování odmítá. Proti jsou i odbory. Novela zákonů o veřejnoprávní televizi a rozhlasu zvyšuje od ledna příštího roku poplatek pro ČT o 15 korun na 150 korun měsíčně a poplatek ČRo o deset korun na 55 korun za měsíc. Navíc poplatky valorizuje jednou za tři roky podle míry inflace.

  • 2.10.2024

    Hospodaření vládních institucí zůstalo ve 2. čtvrtletí v deficitu. Meziročně vládní dluh stoupl skoro o 170 miliard korun na 3,23  bilionu korun. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Ve druhém čtvrtletí vládní instituce hospodařily se schodkem 3 a půl miliardy korun. Míra zadlužení sektoru vládních institucí se meziročně nezměnila a zůstala na stejné úrovni - 42,6 procenta hrubého domácího produktu.

  • 2.10.2024

    Počet lidí odcházejících do předčasného důchodu se rok od zpřísnění podmínek výrazně snížil. V roce 2022 do předčasného důchodu odešlo přes 73 tisíc Čechů a loni dokonce přes 100 tisíc. Letos je to zatím jen zhruba desetina. Od 1. října se navíc podmínky pro předčasné penze zpřísnily ještě víc. Místo dosavadních 35 let musí být zájemce v systému důchodového pojištění minimálně 40 let.

  • 2.10.2024

    Zlínská Univerzita Tomáše Bati (UTB) nabídne od příštího akademického roku nový studijní program Zdravotnický záchranář. Díky nově získané akreditaci budou moci zájemci získat tuto kvalifikaci na Fakultě humanitních studií (FHS). Univerzita tak reaguje především na stále rostoucí poptávku po záchranářích ve zlínském regionu, řekla ČTK mluvčí UTB Petra Svěráková. Půjde o tříletý bakalářský program v prezenční formě. Zaměřený bude na získání teoretických znalostí a především praktických dovedností z oboru první pomoci, urgentní medicíny, medicíny katastrof a dalších disciplín. Studenti absolvují odborné praxe v nemocnicích, na záchranné službě, ale také u policie, hasičů nebo u vodní záchranné služby. "Zdravotničtí záchranáři představují první linii v péči o pacienta při akutním ohrožení života. Jejich rychlé rozhodování, odborné znalosti a dovednosti jsou nezbytné pro zajištění prvotní péče a následného transportu do zdravotnických zařízení nebo při mimořádných událostech," uvedl děkan FHS Libor Marek. Přihlášky bude možné podávat od ledna. Předpokládá se, že do prvního ročníku bude přijato 40 studentů. Univerzita na přípravě akreditace spolupracovala s institucemi v regionu.

Pages