• 26.3.2026

    Europoslanci odmítli prodloužení prozatímního nařízení, které umožňuje platformám kvůli dětské pornografii dobrovolně skenovat komunikaci uživatelů. Prozatímní nařízení platí do 3. dubna, a vyprší tak bez náhrady. Evropský parlament schválil svůj postoj k nařízení již 11. března. Europoslanci tehdy podpořili prodloužení výjimky z pravidel na ochranu soukromí, a to až do 3. srpna 2027. Zároveň prošel pozměňovací návrh české pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, který hovoří o možném skenování obsahu pouze u podezřelých osob na základě povolení soudu. Následně proběhla dvě kola trialogu s Radou EU, která zastupuje členské státy, strany se ale na skenování on-line komunikace kvůli dětské pornografii neshodly. Rada EU totiž prosazovala původní verzi návrhu Evropské komise. Kvůli obavám, že výjimka padne, chtěl Evropský parlament nyní o nařízení hlasovat znovu, europoslanci ale prodloužení výjimky odmítli. Pro jich bylo jen 228, proti pak 311. Návrh nepodpořil žádný český europoslanec, 11 jich bylo proti.

  • 26.3.2026

    Schránka s ostatky mučedníka a kněze Václava Drboly putují do Brna. Zástupci brněnského biskupství, notářka, soudní lékař a archeolog je vyzvedli ze hřbitova ve Starovičkách na Břeclavsku. Ostatky ohledali a teď je ošetří relikviarista z Vatikánu, který je připraví na slavnost blahořečení. Drbola byl jednou z obětí komunistického režimu. Spolu s ním církev blahořečí i kněze a mučedníka Jana Bulu. Oba jsou oběťmi takzvaného babického procesu z 50. let. Drbola byl po popravě zpopelněn a jeho ostatky měly zmizet beze stopy. Pracovníci pohřební služby však urnu tajně uchovali. V době pražského jara ji předali příbuzným, kteří pak urnu v 80. letech uložili do rodinného hrobu, popsal biskupský delegát Karel Orlita. Pro církev je to výjimečná událost, která se na území brněnské diecéze koná poprvé za dobu její existence, tedy od roku 1777. "Je to zvláštní okamžik, u kterého jsem ještě nikdy nebyl a nejspíš už ani nebudu," řekl novinářům generální vikář brněnské diecéze Pavel Kafka.

    Slavnost, která proces blahořečení Buly a Drboly dovrší, se uskuteční 6. června na brněnském výstavišti. Oba kněží budou prvními blahořečenými oběťmi komunismu v Česku. Blahořečení je předstupněm k uznání člověka za svatého. Věřící se mohou k oběma kněžím modlit a prosit je o přímluvu.

  • 26.3.2026

    Polovina výrobních a technologických firem v České republice investuje kvůli zapojení do obranného průmyslu a dalších 40 procent tak plánuje učinit v následujících letech. Vyplývá to z průzkumu státní agentury CzechInvest mezi 65 podniky středeční akce Tech4Defence ve Zlíně. Motivuje je k tomu především možnost rozšíření počtu odběratelů jejich zboží. "Rostoucí zájem podniků o obranný sektor je přirozenou reakcí na proměny bezpečnostního prostředí a adaptaci evropského průmyslu," uvedl generální ředitel CzechInvest Jan Michal. Zhruba čtyři pětiny dotazovaných firem vnímají obranný sektor jako strategickou příležitost a 91 procent se domnívá, že se sektor stane v příštích letech jedním z hlavních odvětví evropského průmyslu. Až 66 procent podniků chce působit jako subdodavatel dílů či komponent a 55 procent je připraveno dodávat kompletní technologie nebo výrobní zařízení. Každá pátá společnost uvedla, že má volné kapacity pro konstrukční nebo vývojové práce či výrobní prostory, a 29 procent podniků může pro potřeby společných obranných projektů poskytnout kvalifikovanou pracovní sílu. Firmy jsou také podle průzkumu připraveny se rychle zapojit do obranného průmyslu. Asi čtyři pětiny uvedly, že jsou schopny navázat obchodní styky téměř okamžitě, 15 procent do jednoho roku a pět procent do dvou až tří let.

  • 26.3.2026

    Zvažované úpravy placení televizního poplatku, které se chystají navrhnout poslanci vládní koalice, by byly podle předsedy Rady Karla Nováka pro Českou televizi v její současné podobě likvidační. Svolal proto na 8. dubna mimořádné jednání Rady, kde bude situaci projednávat s vedením ČT. O záměru rozšířit okruh lidí a dalších subjektů, kteří jsou osvobozeni od plateb veřejnoprávní televizi a rozhlasu, hovořil v pondělí předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura. "I když ten návrh změny zákona ještě nebyl podán, jde o vyjádření předsedy jedné z koaličních stran a předsedy sněmovny a rada jej nemůže jen tak přejít. Pokud by byl návrh přijat, hrozí České televizi insolvence, protože nebude schopná plnit své dlouhodobé závazky," uvedl Novák. Okamura zveřejnil záměr podat poslanecký návrh novely zákona, který by už od letošního července oprostil od placení koncesionářských poplatků seniory nad 75 let, nezaopatřené do 26 let, zdravotně postižené a také firmy. Podle vedení ČT by to znamenalo výpadek výběru poplatků 2,1 miliardy korun, tedy třetiny letošního očekávaného výnosu. Rada bude chtít podle Nováka od managementu znát čísla a návrh opatření.

  • 26.3.2026

    Sudetoněmecké dny, které se letos poprvé uskuteční na území Česka, a to v Brně, začnou ve čtvrtek 21. května vzpomínkou na zavražděné a pronásledované Židy na pátém nástupišti brněnského nádraží. Pokračovat budou až do pondělí dalšími akcemi, hlavní kulturní program je naplánovaný na víkend v areálu brněnského výstaviště, řekl na tiskové konferenci v Brně předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt. V pátek bude program na Moravském náměstí, kde budou hrát moravské cimbálové a německé dechové kapely. V sobotu se účastníci přesunou do Pohořelic, kde se odehraje krátký vzpomínkový akt, a někteří půjdou pěšky do Brna na tradiční pouť smíření. Připomíná tzv. pochod smrti, kdy byli z Brna po válce vyhnány násilně tisíce Němců. V neděli je naplánovaná bohoslužba, kterou má sloužit pražský arcibiskup Jan Graubner, odpoledne se uskuteční koncert v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letošní rok potomci sudetských Němců zvolili proto, na něj připadá 80. výročí dokončení organizovaného odsunu z Československa. Brno jako místo konání podle Posselta vybrali proto, že jde o město, kde nejen hodně Němců kdysi žilo, ale i proto, že je to město mladé a otevřené.

    Sudetoněmecké dny jsou součástí letošního ročníku festivalu Meeting Brno, který má napomáhat porozumění, odstraňování hranic a hledání společných cest. Vznikl před deseti lety jako pokračování Roku smíření. Ten se uskutečnil v roce 2015, kdy tehdejší vedení Brna přijalo Deklaraci smíření jako nastoupení cesty k porozumění mezi Čechy a Němci a jejich společné historie. Již od oznámení konání Sudetoněmeckých dnů se ozývají různé protesty, například od komunistů, Klubu českého pohraničí či od představitelů vládní strany SPD. Nelíbí se jim, že by se potomci lidí, z nichž část se postavila na stranu Adolfa Hitlera, měli scházet v Česku.  "To je demokracie, že máme rozdílné názory, je to normální. Nejásám nad nacionalisty a komunisty, ale respektuju je, pokud se pohybují v rámci zákonů, a prosím, aby nás také respektovali," řekl Posselt. Zmínil také, že Benešovy dekrety, které v českém prostředí stále vyvolávají vášně, jsou pro sudetské Němce již jen okrajovým tématem, do kterého nechtějí vstupovat.

  • 26.3.2026

    Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) se zabývá nedělním výrokem vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka (za Motoristy) o informacích k sankcím vůči Rusku. Jako důvěrné by je neměl znát. Napsal to server iROZHLAS. Úřad serveru potvrdil, že se začal zabývat objasňováním možného bezpečnostního incidentu. V souladu se svou působností v oblasti ochrany utajovaných informací se NBÚ zabývá zjišťováním, prověřováním a vyhodnocováním všech skutkových okolností dané věci, řekl serveru za úřad Milan Radosta. Turek v nedělním diskusním pořadu České televize hovořil o dvacátém sankčním balíčku, který chystá Evropská unie proti Rusku. "Jsou tam tvrdé sankce ve vztahu k Rusku, které jsou ale v utajeném režimu, takže je tady nemůžu říkat," uvedl. Server poznamenal, že sankce se zpravidla projednávají, vyřizují a schvalují v důvěrném režimu, k čemuž je nutné mít osvědčení NBÚ, které Turek nemá. Podle zdrojů redakce je pravděpodobné, že NBÚ si pozve Turka k vysvětlení. Turek se může seznamovat s poznatky v nejnižším stupni vyhrazené. Takové povolení mu vydalo ministerstvo životního prostředí. Jako poslanec má přístup k utajovaným informacím, ale jen v rozsahu nezbytném pro výkon funkce.

  • 26.3.2026

    Propojení květin, hudby a výtvarného umění nabídne návštěvníkům 68. ročník mezinárodní výstavy květin Flora Olomouc, kterou od čtvrtka 23. dubna do neděle 26. dubna ožije Výstaviště Flora nedaleko centra Olomouce. Připraveny budou floristické instalace, unikátní bonsaje, jarní zahradnické trhy i doprovodný program. ČTK to řekla ředitelka Výstaviště Flora Eva Fuglíčková. Jarní výstavu květin Flora Olomouc každoročně navštíví zhruba 50.000 až 55.000 lidí. Hlavní expozice jarní výstavy květin ponese název Tóny Flory. Autoři floristické instalace se inspirovali hudební historií Olomouce a do expozice zapracovali motivy jednotlivých hudebních epoch od barokní tvorby Gottfrieda Fingera přes jazz Emila Viklického až po současnou hudební scénu. Hudební rytmus, dynamika i emoce se podle Fuglíčkové promítnou do květinových kompozic, barev i struktur rostlin. "Flora Olomouc je místem, kde se dlouhodobě potkává zahradnické řemeslo s uměním a kreativitou. Letošní hlavní expozice ukáže květiny v neobvyklém spojení s hudbou a věříme, že návštěvníkům nabídne silný vizuální i kulturní zážitek," podotkla Fuglíčková. Program jarní výstavy Flora Olomouc oživí floristické show předních českých tvůrců i nastupující generace.

  • 26.3.2026

    Soud v Čeljabinsku zakázal šířit v Rusku oscarový film Pan Nikdo proti Putinovi z česko-dánské produkce. Informoval o tom server Mediazona s odvoláním na svého reportéra v soudní síni. U soudu byla zastoupena pouze žalující strana. Snímek, který vznikl v české a dánské koprodukci a který získal Oscara jako nejlepší dokumentární celovečerní film, sleduje působení válečné propagandy na ruských školách v době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině. Záběry pořídil režisér a jedna z postav dokumentu Pavel Talankin, který pracoval jako učitel v desetitisícovém ruském městě Karabaš v Čeljabinské oblasti.

    O žádosti předložené prokurátorem Jevgenijem Tumšinem rozhodovala soudkyně Ksenija Bucharinovová. Žalující strana žádala v zájmu blíže neurčeného okruhu osob zakázat přístup k filmu ze tří elektronických adres. Podle prokuratury je obsahem snímku "všeobecná militarizace" a film vyjadřuje "negativní postoj ke speciální vojenské operaci", což je termín, který Moskva používá pro ruskou invazi na Ukrajině. Snímek je podle prokurátora namířený i proti stávajícímu režimu v Rusku; Talankin v jednom záběru ukázal bílomodrobílou vlajku, která je v Rusku pokládána za symbol legie Svoboda Rusku, bojující na ukrajinské straně. To vše žalující stana označila za "propagandu extremismu a terorismu". Prokurátor zároveň poukázal na to, že ve filmu jsou ukázány obličeje nezletilých bez souhlasu jejich rodičů.

  • 26.3.2026

    Podnikání v ČR loni ukončilo rekordních 16.853 společností, což je o 340 subjektů více než v roce 2024. Nejvíc firem skončilo ve správě a pronájmu nemovitostí, velkoobchodu a službách. Současně ale výrazně přibývá i nových podniků, v roce 2025 jich vzniklo rekordních 34.621. Vyplývá to z dat, která ČTK poskytla společnost Dun & Bradstreet. Ta se zabývá analýzou české podnikatelské základny. V letech 2012 až 2015 na jednu zaniklou firmu vznikaly více než čtyři nové společnosti. Například v roce 2014 připadalo na jeden zaniklý podnik dokonce 4,83 nově založených. Tento poměr se však postupně snižoval a kolem roku 2020 klesl až na 1,77. "Z dat je patrné, že dynamika podnikatelského prostředí se mění. Firmy dnes častěji vznikají, ale zároveň také rychleji zanikají. To ukazuje na vyšší konkurenci i větší flexibilitu podnikatelů," uvedla předsedkyně představenstva tuzemské pobočky Dun & Bradstreet Kateřina Klosová. I přes vyšší počet zaniklých firem zůstává podle ní podnikatelská aktivita v ČR silná a vysoce konkurenční. Rostoucí počet nových firem naznačuje, že podnikatelé stále vidí na trhu nové příležitosti, dodala

  • 26.3.2026

    Průměrná cena pohonných hmot u čerpacích stanic v ČR se kvůli bojům na Blízkém východě, které začaly 28. února, dostala na nejvyšší úroveň za zhruba tři a půl roku. Nejprodávanější benzin Natural 95 za poslední týden zdražil o 2,40 koruny na průměrných 41,44 Kč za litr a nafta o 4,75 koruny v průměru na 47,90 Kč za litr. Proti konci února je průměrná cena benzinu o téměř osm korun vyšší a dieselu skoro o 15 korun, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. U některých pražských čerpacích stanic už cena nafty překročila 50 korun za litr.

    Někteří představitelé vládní koalice v uplynulých dnech říkali, že by stát měl přistoupit k opatřením, pokud pohonné hmoty budou stát víc než právě 50 korun za litr. Ministerstvo financí ale v úterý uvedlo, že nebude u paliv reagovat na lokální cenové extrémy, ale na republikový průměr. Situaci ohledně růstu cen, které reagují na vypuknutí blízkovýchodního konfliktu, dál monitoruje. Vláda také upozorňovala, že důležité bude, aby ceny pohonných hmot nerostly nad úroveň v sousedních zemích.

    Část dodavatelů zvedá ceny plynu

    Část dodavatelů energií v důsledku blízkovýchodní krize zdražuje plyn. Největší dodavatel v ČR, společnost innogy, na začátku týdne zvýšila ceny některých fixovaných produktů o stovky korun. Úpravu svých ceníků s fixací připravují také Pražská plynárenská a MND. Další společnosti čekají na vývoj na trhu.

Pages