Zprávy

Podíl dětí s odkladem povinné školní docházky je v Česku dlouhodobě výrazně vyšší než v okolních státech, vyplývá ze zprávy České školní inspekce (ČŠI). Zatímco v ČR nastupuje do školy s odkladem, tedy o rok později než by mělo, v současnosti kolem 25 procent dětí, a dlouhodobě přes pětinu, například v Německu je to okolo pěti až sedmi procent. V některých německých spolkových zemích dosahuje podíl odkladů jednoho až dvou procent dětí. Množství odkladů povinné školní docházky v Česku má snížit poslanecký návrh novely školského zákona, ke kterému vláda ve středu zaujala kladné stanovisko.

Na vysoký počet dětí s odkladem v Česku upozorňují odborníci dlouhodobě. Kvůli vysokému počtu dětí s odkladem, které zůstávají v mateřských školách, se snižuje dostupnost předškolního vzdělávání pro mladší děti ve věku od tří let, uvedla inspekce.

Mezi nejčastější důvody odkladů povinné školní docházky v Česku patří podle ČŠI celková nezralost, na druhém místě logopedické vady a poruchy řeči a celkový opožděný vývoj řeči. "Obecně bude za částí žádostí o odklad také snaha rodičů usnadnit dítěti začátek vzdělávání,“ uvedla inspekce. V některých případech může být podle ní za doporučením školy, aby rodiče požádali pro potomka o odklad, i snaha usnadnit si ve škole práci s dětmi, u kterých je zřejmé, že by mohly víc potřebovat individuální přístup.

Evropská komise dnes vyzvala Českou republiku, aby přestala diskriminovat romské děti. Česko podle komise nedodržuje právní předpisy Evropské unie o boji proti rasové a etnické diskriminaci, Brusel proto s Prahou zahájil řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement). Praha podle EK účinně neřeší problém segregace romských dětí ve školách. Podobné výtky na adresu České republiky komise vznesla již v minulosti, nyní zasílá Česku takzvanou dodatečnou výzvu a Praha má dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky odstranila.

Organizace Romea souhlasí s kritikou z Evropské komise (EK). Zařazování romských žáků do speciálních tříd má podle Romey špatný vliv na jejich pozdější zapojení do společnosti. ČTK to řekl Štefan Balog, který má v organizaci na starosti vzdělávání. Romea podle něj se svým stipendijním programem jezdí na motivační besedy do základních škol, kde následky zařazování romských žáků do speciálních tříd vidí. "Často se tito žáci dostanou do speciální třídy jen kvůli velmi mírné formě logopedické vady, na které by šlo pracovat i v běžné třídě," popsal Balog.

Technická univerzita v Liberci vyvíjí systém, jenž umí odhalit chyby při jízdách motocyklistů. Využitelný je pro žáky autoškol a zdokonalovacích kurzů. Autoři projektu si od něj slibují, že pomůže ke snížení nehodovosti motorkářů. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí univerzity Adam Pluhař.

Vyvíjený systém dokáže zaznamenat a vyhodnotit styl jízdy a odhalit tak chyby nebo zárodek možné kolize. "Například celkem přesně zjistíme, jak rychle nebo jak plynule jezdec projíždí zatáčku, kdy začíná motorku klopit nebo kdy začne přidávat plyn a jakou drží stopu. Tím, že instruktoři motoškol budou mít k dispozici přesná data z jízdy žáka i instruktora, mohou vzájemným porovnáním ukázat všechny chyby," uvedl vedoucí projektu Marián Lamr z Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií liberecké univerzity.

S motorkou, na níž je namontováno speciální zařízení, absolvovali podle Pluhaře instruktoři asociace na českých okruzích už 3000 jízd. "Cílem úsilí vědců nyní je, aby systém dokázal pro každou zatáčku zobrazit procentuální odlišnost jízdy žáka od jízdy instruktora. Vědci také za využití algoritmů strojového učení a neuronové sítě pracují na tom, aby systém automaticky rozpoznal správné nebo špatné projetí zatáčkou," dodal mluvčí.

Více než třetina z očekávaných 500.000 kusů munice, které mají být dodány v rámci české iniciativy do konce roku, už je na Ukrajině. V rozhovoru to ČTK řekl nový ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč. Nemá informace o tom, že by s municí byly potíže, o jakých nedávno informoval německý list Handelsblatt. Zároveň podle ambasadora Ukrajina jedná s českým ministerstvem obrany o rozšíření iniciativy.

Do české iniciativy, která shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici i v zemích mimo EU, do konce srpna přispělo 15 zemí. ČR přispěla téměř 866 miliony korun. S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo EU přišel český premiér Petr Fiala (ODS) na unijním summitu v únoru, tedy v době, kdy se Ruskem napadená země potýkala s akutním nedostatkem munice. Česko funguje jako zprostředkovatel a propojuje jednotlivé země s dodavateli vojenského vybavení.

Ukrajina by podle Zvaryče neměla být omezena ve využití dodaných zbraní k zásahům vojenských cílů na ruském území. Je to v zájmu všech svobodných zemí včetně Spojených států, řekl v rozhovoru ČTK. Věří, že zrušení daných omezení je otázkou času, neboť každý rozumí tomu, že bez toho bude válka pokračovat a ruský prezident Vladimir Putin bude mít záminku situaci eskalovat.