Zprávy

Policie zadržela čtvrtou podezřelou osobu z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji v sobotu poslal do vazby. Policie o tom informovala na síti X. Zda je čtvrtou zadrženou osobou muž, nebo žena, policie neuvedla. Dodala, že po dalších podezřelých v případu zapálení haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích stále pátrá. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby, řekl soudce novinářům po vazebním jednání. "Do vazby byla vzatá další osoba ve věci teroristického útoku v Pardubicích, a to ze všech tří vazebních důvodů," řekl mluvčí okresního soudu v Pardubicích Karel Gobernac, který zároveň o vazbě rozhodoval. Důvody k rozhodnutí o vazbě jsou obavy, aby obviněná osoba neutekla, neovlivňovala svědky a neopakovala trestní činnost. Zda jde o muže, nebo ženu, soudce neupřesnil.

Zadržení předchozích tří podezřelých oznámila policie v úterý, obvinila je z teroristického útoku a účasti na teroristické skupině. Dva zadržela v Česku - muže původem z Egypta a Češku - a jednu Američanku na Slovensku. Slovenská policie uvedla, že ve spolupráci s Úřadem mezinárodní policejní spolupráce činí potřebné procesní úkony směřující k jejímu vydání do Česka.

K zapálení haly zbrojařské firmy v Pardubicích se přihlásila propalestinská skupina The Earthquake Faction  kvůli údajným dodávkám bezpilotních systémů do Izraele. Firma ale tvrdí, že spolupráce s izraelskými zbrojaři nikdy nezačala. Bezpečnostní složky podle médií pracují i s variantou, že jde o takzvanou operaci pod falešnou vlajkou, tedy že údajná skupina ve skutečnosti představuje krytí pro jiný subjekt nebo státního aktéra.

Armádě se podařilo naplnit letošní cíl nabírání nových vojáků už během prvního čtvrtletí téměř ze dvou třetin. Pro letošek chce přibrat 2250 rekrutů a zatímco ještě před dvěma týdny plnila tento cíl na 49 procent, nyní je to 65,5 procenta. TV Nova to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). "A to jsou všechno už vydaná rozhodnutí. To znamená, ti lidé už mají stanovený termín, kdy mají přijet do Vyškova," řekl k zájemcům o vstup do armády ministr. V tamním výcvikovém prostoru musí každý nastupující voják podstoupit základní šestitýdenní výcvikový kurz. Pro loňský rok byl cíl 2100 nováčků. Od loňského ledna do listopadu se podařilo armádě získat 2390 nových vojáků z povolání.

Podle ministerstva měl resort obrany k začátku loňského roku 28.285 vojáků z povolání. Číslo zahrnuje i příslušníky Vojenského zpravodajství či Vojenské policie. V armádě bylo k začátku loňského roku zhruba 24.000 vojáků. Do roku 2030 by armáda podle plánů chtěla mít 30.000 vojáků z povolání a 10.000 příslušníků aktivní zálohy.

Skromněji než v předchozích letech musí letos kvůli ekonomické situaci pojmout Velikonoce pětina Čechů a dokonce 31 procent nízkopříjmových domácností. Naopak více chce utrácet pět procent lidí. Zbytek zaplatí stejně nebo svátek vůbec neslaví. Vyplývá to z průzkumu pro poskytovatele úvěrů Provident Financial, který uskutečnila agentura Ipsos v březnu na vzorku populace 1036 lidí a mezi 841 lidmi z nízkopříjmových domácností. "Velikonoce nejsou vnímány jako drahé svátky, lidé snadno ušetří na výrobě vlastní dekorace nebo pečením vlastního velikonočního pečiva. Nízkopříjmové domácnosti si ale musí dávat pozor na cenová lákadla v obchodech, aby je svátky nepřišly zbytečně draho. Na akce a slevové nabídky si počká 54 procent z nich. Dokonce 17 procent lidí kupuje méně vajec kvůli jejich ceně,“ uvedl hlavní finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek.

Do 2000 Kč se vejde s nákupy na Velikonoce 75 procent Čechů. "Zhruba 60 procentům nízkopříjmovým domácnostem stačí rozpočet do 1000 Kč, přitom jde o útraty za potraviny, dekorace a pomlázky. Dražší Velikonoce si dopřeje 14 procent českých domácností, utratí více než 2000 Kč," dodal Javůrek.

Vlády Česka a Slovenska se v úterý po třech letech sejdou ke společnému jednání. Naposledy se mezivládní konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Ministři obou zemí se sejdou na zámku Nová Horka na Novojičínsku.

První společné jednání vlád ČR a SR se konalo v roce 2012 v Uherském Hradišti jako vyjádření nadstandardních vztahů mezi oběma zeměmi. Oba kabinety se zatím sešly osmkrát, naposledy v dubnu 2023 v Trenčíně, kde Fialova vláda jednala s tehdejším slovenským kabinetem pod vedením premiéra Eduarda Hegera. V září stejného roku se na Slovensku konaly volby, následně se předsedou vlády stal Robert Fico. Na začátku března 2024 Fiala oznámil přerušení mezivládních konzultací. Uvedl tehdy, že existují výrazné rozdíly v názorech na zásadní zahraničněpolitická témata a český kabinet v dané době společná jednání nepovažuje za vhodné.