Zprávy

Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR) dnes třetí částí zakončí projekt Tristan a Isolda, v němž každá dosavadní sezona dirigenta Petra Popelky přinesla jedno dějství opery Richarda Wagnera. Výtěžek koncertu ve Dvořákově síni Rudolfina půjde na konto sbírky Pomáhejte s námi. Pod záštitou Nadačního fondu Českého rozhlasu bude na podporu domovů seniorů zasažených povodněmi.

"Koncertní provedení Tristana a Isoldy je projekt rozprostřený přes tři sezony. Opera má tři dějství a my během tří let zahrajeme všechny, každou sezonu jedno," sdělil Popelka, který mimo jiné v sezoně 2019/20 působil u orchestru NDR Labské filharmonie v Hamburku.

Ve třetím dějství, které se odehrává na zámku Kareol v Bretani, spěje příběh k závěrečné tragédii. Zraněného rytíře Tristana drží při životě jen touha po setkání s Isoldou. Rozsáhlá scéna nazývaná Isoldina smrt z lásky korunuje operu básnicky i hudebně. Spolu s předehrou bývá uváděna jako samostatné koncertní číslo. Prověřuje hlasové a výrazové limity sopranistek. V Rudolfinu se dnes jako Isolda představí pěvkyně Elisabeth Teigeová, v roli Tristana tenorista Michael Weinius.

Velmi neobvyklý závod prožil při dnešním boji o Zlatou přilbu český plochodrážník Jan Kvěch. Dvaadvacetiletý stabilní účastník letošního seriálu Grand Prix vyhrál v Pardubicích během vylučovacích jízd a čtvrtfinále tři rozjížďky, v semifinále naopak z různých důvodů nedosáhl při třech startech ani na jediný bod. V "malém finále" se pak mohl radovat z triumfu, poté co mu štěstěna ukázala i přívětivou tvář, a získal trofej alespoň za vítězství v boji o sedmé místo.

"Prošel jsem si dneska skutečně vším od problému s technikou po pády až ke štěstí v malém finále. Jsem samozřejmě strašně rád, že se mi povedlo vyhrát malé finále a potěšit české fanoušky, ale beru to spíš jako cenu útěchy, protože jsem určitě pomýšlel výš. Měl jsem ambice válčit o Zlatou přilbu," uvedl Kvěch v rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem.

Vítězem 76. ročníku tradičního plochodrážního závodu Zlatá přilba se v Pardubicích stal Dán Rasmus Jensen. Zvítězil před Polákem Robertem Chmielem a Norem Mathiasem Pollestadem a švédským reprezentantem Timem Lahtim. Český jezdec Jan Kvěch se neprobojoval mezi finálovou šestici, vyhrál ale "malé finále" a skončil sedmý. Jan Kvěch bude jako stabilní účastník jezdit seriál Grand Prix mistrovství světa i v příštím roce. Obdržel divokou kartu.

Na soudech po celém Česku dnes začíná třídenní stávka zaměstnanců, kterou kvůli nízkým platům vyhlásil Odborový svaz justice. Protest fungování soudů značně omezí, mnohde se do něj zapojí většina či všichni administrativní pracovníci. Zavřené zůstanou podatelny, pokladny a informační centra. Zaměstnanci nebudou v těchto dnech odpovídat na dotazy a rozesílat rozhodnutí, lidé nebudou moci nahlížet do spisů. Soudci také odročí některá už nařízená jednání. Stávka zkomplikuje i vyřizování volebních stížností.

Celkově se stávky má zúčastnit 90 procent zaměstnanců okresních soudů a 65 procent zaměstnanců soudů vyšších instancí. Zapojit se mají všechny obecné soudy. Vedení některých soudů svým zaměstnancům veřejně projevila podporu. I představitelé justice dlouhodobě poukazují na podhodnocení pracovníků soudů. Skutečný průměrný plat justičního personálu byl loni 36.916 korun, průměrná mzda v Česku přitom dosáhla 43.341 korun.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) na sociální síti  X uvedl, že stávka je důsledkem nesprávného zařazení justičních pracovníků do platových tříd. Řešení ale podle něj nemůže prosadit jeho ministerstvo. Protest neodvrátila ani schůzka ministrů spravedlnosti a financí Pavla Blažka a Zbyňka Stanjury (oba ODS) s justičními odbory minulý týden. Ministři odborářům slíbili, že jednání budou po stávce pokračovat. Ještě před trvalou změnou tarifů je možným řešením příplatek, který by musela schválit vláda. Odbory po protestu zůstanou ve stávkové pohotovosti.

Je to práce doprovázená skepsí, uvedla úřednice z olomouckého soudu

Dlouhodobá skepse a především nízká životní úroveň stojí za motivem stávky mladé soudní úřednice z olomouckého okresního soudu. Na své konto dostává každý měsíc ve výplatě 21.000 korun čistého. Za sebou má přitom osm let praxe a v administrativě vykonává rejstříkovou vedoucí, na svých bedrech má tak i poměrně velkou odpovědnost.

"Doufáme, že se něco změní, ale už jsme skeptičtí. Jinou možnost než na tuto situaci upozornit stávkou nemáme," řekla dnes v rozhovoru s ČTK úřednice. Přiznává, že i když žije sama, z platu by nevyšla, bez přivýdělku se proto ani ona neobejde. Dovolenou řeší z dříve naspořených peněz.

V Česku je málo center duševního zdraví, chybí dostatečný počet zejména zdravotnických specialistů a není ani zajištěno udržitelné financování sociální péče v centrech. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval evropské dotace určené právě na vznik a pilotní provoz těchto center v ČR. Z plánovaných 100 center byla koncem loňského roku v provozu necelá třetina, uvedli kontroloři. Prověřována byla ministerstva zdravotnictví (MZd) a práce a sociálních věcí (MPSV). Resorty se ohradily, že kontrolováno bylo období let 2019 až 2022. Od té doby podle nich nastaly zásadní posuny.

Obě ministerstva podle kontrolorů nesplnila řadu úkolů uložených vládou a neučinila všechny potřebné kroky ke stabilnímu ukotvení a rozvoji sítě center duševního zdraví. Kontrola NKÚ ukázala, že ačkoliv peníze byly vynaloženy účelně, nebyl splněn cíl vybudovat do roku 2023 síť 100 center duševního zdraví. Díky dotaci ve výši 407 milionů korun vzniklo 29 center duševního zdraví. Podle NKÚ není vznik sítě 100 center duševního zdraví, která by pokryla celé území ČR, reálný ani v posunutém termínu do roku 2030.

MPSV se závěry NKÚ nesouhlasí. "Předně je klíčové, že kontrolováno bylo období 2019-2022. Od té doby došlo k zásadním posunům," sdělil ČTK mluvčí MPSV Jakub Augusta. Připomněl, že pro rok 2023 na podporu rozvoje služeb v reformě péče o duševní zdraví MPSV vyjednalo ze státního rozpočtu půl miliardy korun, stejná částka byla i letos a pro příští rok bude celková částka na financování sociálních služeb navýšena. Právě na podporu rozvoje služeb v reformě péče o duševní zdraví je určeno 725 milionů korun.