Zprávy

Stát půjčí tuzemským rafineriím 100 tisíc tun ropy ze svých nouzových zásob. Důvodem je omezení dodávek na ropovodu IKL/TAL. Schválila to vláda, řekl na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO). K situaci o cenách pohonných hmot se vláda znovu sejde ve čtvrtek. Předtím, ve středu, se bude opět konat jednání s hlavními distributory pohonných hmot. Premiér uvedl, že do čtvrtka bude ministerstvo financí analyzovat situaci, ve hře je i možnost snížit spotřební daň. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Zásobování českého trhu pohonnými hmotami podle Správy státních hmotných rezerv (SSHR) nadále funguje normálně a paliv je dostatek.  Správa podle Babiše začne zásoby rafineriím Orlen Unipetrol dodávat od 1. dubna. Zdůraznil, že půjde o půjčku, rafinerie tak zásoby vrátí.

Do Česka v současnosti teče ropa pouze západní cestou přes italský ropovod TAL a na něj navazující ropovod IKL. Do začátku loňského jara ropa tekla do Česka také z ruského ropovodu Družba, na začátku loňského března však byly dodávky z něj zastaveny. Na jaře stejného roku byl ovšem rozšířen v Terstu začínající ropovod TAL, kam se ropa dováží z více zemí a kontinentů. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, dále USA a Afriky. ČR se po jeho rozšíření podle vlády mohla zcela odstřihnout od ruské ropy.

Právní pomoc cizincům vyjde státní kasu podle zástupce ombudsmana Víta Alexandra Schorma na víc peněz. Ministerstvo vnitra chce totiž podle Schorma ukončit financování neziskových organizací, které dosud poskytovaly pomoc žadatelům o mezinárodní ochranu. Nově ji mají poskytovat advokátní kanceláře. Kancelář ombudsmana o tom informovala na svém webu. Lidé prchající před pronásledováním či válkou, kteří v Česku žádají o mezinárodní ochranu, často nemají peníze na advokáta. Jsou odkázáni na bezplatné právní poradenství, které jim poskytují neziskové organizace díky veřejným dotacím. S posledním březnem tato finanční podpora neziskovým organizacím končí. Dlouhodobě podle kanceláře plynula z evropských prostředků s malou spoluúčastí z českého rozpočtu. Namísto využití zdrojů z EU ale podle kanceláře padlo rozhodnutí vypsat veřejnou zakázku a financovat právní poradenství výlučně ze státního rozpočtu. Zakázka je určena pouze advokátním kancelářím, neziskové organizace jsou vyloučeny. "Zatímco s využitím evropských peněz by poradenství neziskových organizací stálo daňové poplatníky pět milionů korun, u veřejné zakázky pro advokáty stát zaplatí přes 23 milionů korun,“ uvedl Schorm, který v této souvislosti poslal ministrovi vnitra Lubomíru Metnarovi (ANO) dopis. Upozornil v něm také na to, že peníze pro neziskové organizace původně zahrnovaly nejen právní poradenství, ale i potřebné psychologické a sociální služby. Přístup k těmto službám by cizinci mohli úplně ztratit.

Pomoct snížit vysokou spotřebu alkoholu v Česku by mohla systémová regulace zahrnující například automatickou valorizaci spotřební daně z alkoholu podle inflace či omezení fyzické dostupnosti alkoholu. Ve své analýze to uvedli odborníci z think tanku Racionální politiky závislostí. Opatření vhodná pro Českou republiku formulovali autoři v čele s expertkou na problematiku závislostí Janou Michailidu na základě již existujících studií, jež se opatřeními na snížení konzumace alkoholu zabývaly. Česko patří podle zprávy o alkoholu za rok 2024 vydávané Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti dlouhodobě mezi země s nejvyšší konzumací alkoholu na světě. Ročně Češi vypijí 160 litrů alkoholických nápojů na osobu. Podle zprávy je alkohol ročně přiřaditelný k šesti až sedmi tisícům úmrtí, což představuje přibližně šest procent všech úmrtí v ČR. Podle autorů analýzy tak nestačí apel na osobní odpovědnost, ale je zapotřebí systémová regulace, která napomůže snížit zdravotní, sociální i ekonomické dopady vysoké konzumace alkoholu.

Výpočet průměrné mzdy v Česku se změní. Nebude už vycházet z výkazů a údajů od vzorku firem, ale nově z výdělku každého pracovníka v zemi. Stanovení přesnější částky umožní jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Český statistický úřad (ČSÚ) ji začne zveřejňovat od příštího roku. Do budoucna ji plánuje oznamovat ne za čtvrtletí, ale měsíčně. Novinářům to řekl předseda ČSÚ Marek Rojíček. JMHZ se spouští od 1. dubna. Nahradí víc než dvě desítky formulářů. Zaměstnavatelé zašlou údaje o zaměstnávání, pracovnících, výdělcích, odvodech či daních jednou měsíčně elektronicky. "Zásadní změna práce s daty (po zavedení JMHZ) je v tom, že jsme je dnes měli za úroveň podniků a za výběr firem a v tuhle chvíli přecházíme na kompletní pokrytí ekonomiky. Je důležité, že se nesbírají data jen na úrovni firem, ale i jednotlivých zaměstnanců. Mění se podstata naší práce. Budeme ukazatele - zejména průměrnou mzdu - skládat odspoda od jednotlivých zaměstnanců... Do budoucna můžeme přejít na měsíční frekvenci publikování dat, což je pro sledování vývoje ekonomiky zásadní," uvedl Rojíček.

Průměrná mzda patří ke klíčovým ekonomickým ukazatelům. Slouží mimo jiné pro stanovení minimální mzdy v zemi, vyměřovacího základu pro odvody živnostníků, valorizace penzí či započítání doby péče do důchodu.