Zprávy

Pražská zoologická zahrada získala dva nové druhy zvířat. Jde o hyenku hřivnatou, která je nejmenší ze všech hyen, a lasicovitou šelmu zorilu malou. Kromě toho zrekonstruovala hřiště v rezervaci Bororo, kde bude brzy otevřena i nová kavárna, a hřiště pro nejmenší děti U Hanumana v dolní části zoo. ČTK to při slavnostním zahájení 95. sezony řekla ředitelka pražské zoo Lenka Poliaková. Doplnila, že na jaře by pozornosti návštěvníků neměly uniknout užovky podplamaté, které žijí v zahradě volně. "Užovky po zimě vylézají a pak migrují k Vltavě, kde loví ryby a kladou vejce. Je to velká zajímavost," řekla Poliaková.

Pražská zoo připravila na sobotu speciální program pro návštěvníky. Nejmenší návštěvníci si v dětské zoo mohli vyrobit hmyzí hotel, dozvědět se něco nového o záchraně karase obecného, o plazech a obojživelnících. U vzdělávacího centra byl zřízen fotokoutek a také panelová výstava Příroda v zoo. Tvoří ji nejlepší fotografie volně žijících živočichů pořízené v areálu zahrady.

Spolu s Pražským hradem patří Zoo Praha dlouhodobě k nejnavštěvovanějším místům v metropoli i v Česku, loni jejími branami prošlo 1,45 milionu lidí.

Na Velikonoce, keteré připadají na první dubnový víkend, se v Česku plní kapacity hotelů. Řekl to prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek s tím, že obsazenost hotelů by měla být během velikonočních svátků kolem 70 až 80 procent. Nejvíce turistů podle něj navštíví Prahu a turistická města jako je například Český Krumlov. Cizinci budou tvořit zhruba 45 procent všech návštěvníků. Nejvíce zamíří do ČR z Polska a Slovenska. Naopak německá klientela mírně slábne.

Mezi hlavní trendy letošních Velikonoc patří brunche a trhy. "Česká klientela pravděpodobně zamíří spíše do rekreačních oblastí a poměrně hodně Čechů tráví Velikonoce s blízkými doma nebo na chalupách," řekl Stárek, podle kterého proto restaurace chystají na Velikonoce speciality pro polední i večerní menu. Zatím ale očekávají během velikonočních svátků přibližně stejný zájem jako v loňském roce, dodal.

Univerzita Karlova nebude moct kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít 1,4 miliardy korun z dotací. Jde o peníze z Národního plánu obnovy, které Česku poskytla Evropská unie. Na jednání akademického senátu univerzity o tom informoval Michal Zima z kolegia rektora. Projekt ale podle něj musí pokračovat, zakonzervování stavby v potaz nebere. Pokud by se totiž výstavba Albertova nedokončila, musela by Univerzita vrátit celou dotaci - tedy zhruba 6 a půl miliardy korun. Biocentrum Albertov je jedním ze tří velkých univerzitních projektů v Česku, které dotuje Evropská unie přes Národní plán obnovy. Podobná centra díky evropským penězům vznikají v Hradci Králové a taky v Brně.

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl ČTK mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Žurovec nechtěl předjímat, jaký postoj kabinet k cenám paliv zaujme. "O výsledcích budou představitelé vlády informovat na tiskové konferenci po skončení jednání," uvedl. Ministerstvo financí marže prodejců pohonných hmot kontroluje. Dosavadní kontroly ale podle úřadu ukázaly, že marže po vypuknutí konfliktu klesaly. Schillerová v minulosti nevyloučila možnost dalších opatření, pokud ceny paliv dál porostou. Stanovení stropu pro marže prodejců by bylo možné na základě zákona o cenách. Babiš ve čtvrtek vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, MOL a OMV, aby snížili ceny paliv a nezneužívali konflikt na Blízkém východě.

Opoziční ODS vyzývala vládu ke snížení spotřební daně na pohonné hmoty, kabinet ale opatření odmítal jako drahé a neefektivní. "Rady opozice, abychom izolovaně snížili spotřební daň na naftu, jsou úplně mimo. Česko je necelé dvě koruny nad evropským minimem, takže bychom při současné oscilaci burzy docílili jen zvýšení schodku o 11 miliard korun," uvedla dnes Schillerová na síti X. K dočasnému snížení spotřební daně na naftu sáhla minulá vláda Petra Fialy (ODS), když pohonné hmoty v roce 2022 zdražovaly kvůli ruské agresi na Ukrajině.