Zprávy

V systému Drozd je 102 registrovaných Čechů v Libanonu. Velvyslanectví v Bejrútu vede seznam těch, kteří mají zájem o evakuaci. V nadcházejících dnech by někteří Češi měli odcestovat slovenským letem. Na dotaz ČTK to dnes ráno uvedla Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. O tento evakuační let má zájem 18 osob směřujících do České republiky, doplnila později.

Izraelští vojáci se v jižním Libanonu střetávají s bojovníky militantního hnutí Hizballáh a Tel Aviv chystá odvetu za úterní íránský útok, při němž na Izrael směřovalo na 200 raket.

Ministr zahraničí Jan Lipavský v úterý ČTK řekl, že v minulých týdnech Česko prostřednictvím ukrajinského a maďarského speciálu evakuovalo několik občanů z Libanonu. Podle České televize (ČT) úterní repatriační let ukrajinského speciálu vzal v Bejrútu na palubu šest českých občanů.

Ministerstvo obrany nakoupí dva střední transportní letouny Embraer C-390 Millennium. Celková cena zakázky včetně doplňkového vybavení umožňující hašení požárů nebo evakuaci zraněných je 11,3 miliardy korun bez DPH. Nákup odsouhlasila vláda, řekla na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Obrana zahájila jednání s brazilskou společností Embraer loni na podzim. Letouny lze využít mimo jiné k přepravě těžké vojenské techniky i osob. Smlouvu chce ministerstvo s výrobcem uzavřít do několika týdnů, první stroj by měli mít vojáci k dispozici příští rok. "Armáda ČR získá nové schopnosti při přepravě lidí i těžkého materiálu na větší vzdálenosti, protože v současnosti nedisponujeme letadly na evakuaci většího počtu lidí z krizových oblastí, která by i měla to patřičné zabezpečení," řekla Černochová. Ukázaly to podle ní evakuace z Afghánistánu a Súdánu nebo i nedávná evakuace z Izraele. ČR podle ministryně pořídí letouny za podobných podmínek jako jiné spojenecké země. Stejné nakupuje například Portugalsko, Maďarsko či Rakousko. Nad rámec samotných letadel obrana nakoupí i doplňkové vybavení, jako je například modul pro hašení ze vzduchu, modul pro tankování za letu nebo modul pro transport pacientů.

Poděbrady usilují o získání novodobého statutu lázeňského místa, díky kterému by mohly lépe chránit vnitřní město, například regulací dopravy nebo výstavby. Město o statut, který je nařízením vlády, žádalo ministerstvo zdravotnictví (MZ) už v roce 2018, proces ale nebyl kvůli nezájmu nového vedení města dokončen. Radnice nyní připravuje upravený návrh, který projedná vláda, předtím ho budou schvalovat rada a zastupitelstvo města. Statut je pro město prestižní záležitost, řekl dnes ČTK místostarosta města Ladislav Langr (Volba pro Poděbrady). "Město má statut ze šedesátých let, který sice nikdo nezrušil, ale je poplatný době," řekl Langr. Statut lázeňského místa podle něj zajišťuje vyšší ochranu lázeňského místa podle aktuální legislativy, například přípustné a nepřípustné podmínky související s rozvojem a výstavbou, s ochranu léčivých zdrojů, upřesňuje péči o zeleň a vymezuje činnosti, které jsou povolené, nebo zakázané.

Jako první získaly nový statut v roce 2012 Karlovy Vary, následovala další města. V Česku je nyní 36 lázeňských míst, ve středních Čechách vedle Poděbrad ještě Lázně Toušeň. Poděbradské lázně se specializují na léčbu srdečních potíží. Pacienti však do města přijíždějí i za léčbou pohybového ústrojí nebo na wellness pobyty.

Vláda schválila podporu pro firmy, jejichž zaměstnanci kvůli povodním nemohou chodit do práce. Stát bude podnikům kompenzovat polovinu mzdových nákladů, řekl novinářům po jednání kabinetu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). O podporu budou moct žádat firmy ze všech krajů postižených povodněmi, stát by měl vyplatit zhruba miliardu korun. Podpora se týká firem, jejichž zaměstnanci nemohou pracovat buď kvůli tomu, že záplavy znemožnily fungování podniku, nebo protože odstraňují následky škod na svém majetku. V takovém případě jim zaměstnavatelé vyplácejí náhradu části mzdy. Stát by nyní měl firmám polovinu těchto mzdových nákladů kompenzovat. Jurečka také uvedl, že stát zatím vyplatil domácnostem 297 milionů korun jako okamžitou pomoc po povodních. Celkem podle něj o tuto podporu požádalo téměř 6500 domácností.

Vláda také schválila nasazení vojáků v zahraničních operacích na další dva roky, na východním křídle Severoatlantické aliance (NATO) by mohlo působit až 2000 českých vojáků, což je o 800 víc než nyní. Ministerstvo obrany o tom informovalo v tiskové zprávě. Celkem by podle návrhu mohlo v roce 2025 na zahraničních misích sloužit 2666 českých vojáků, o rok později 2571 lidí. Mandát musí schválit Parlament. Kbinet také schválil novelu školského zákona, která má zavést pravidla pro fungování školních psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách.