-
22.8.2024
Odměny pro advokáty budou od ledna vyšší. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS podepsal potřebnou novelu. Resort naposledy takzvaný advokátní tarif zvýšil před jedenácti lety. Určuje se podle něj odměna třeba pro obhájce, kterým klienta přidělily ze zákona soudy. Podle České advokátní komory jsou přijaté změny maximálním kompromisem. Stát bude muset podle dřívějšího odhadu ministerstva dát na změny o asi 630 milionů korun navíc. Podle resortu budou mít díky novele advokáti spravedlivější odměny a oběti budou mít lepší přístup k právní pomoci.
-
22.8.2024
Rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách korun. Novinářům to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého maximální deficit stanovuje zákon na základě ekonomického výkonu země. Rozpočtová strategie z dubna předpokládala pro příští rok deficit 235 miliard korun. Stanjura zároveň uvedl, že by uvítal i nižší schodek. V koalici ale na výraznějším snížení deficitu podle ministra nepanuje shoda, proto předpokládá přibližné naplnění maximálního limitu. Ministerstvo financí musí vládě předložit návrh státního rozpočtu do konce srpna, vláda musí návrh schválit do konce září.
Daň z neočekávaných zisků bude platit i příští rok
Daň z neočekávaných zisků bude stát od velkých bank a energetických společností vybírat i příští rok. Ministr Stanjura (ODS) dřívější ukončení takzvané windfall tax vládě nenavrhne. Celkové příjmy z mimořádných daní do konce letoška podle Stanjury nepokryjí výdaje, které stát měl s energetickou krizí. Právě vyrovnanou bilancí Stanjura podmiňoval možné zkrácení windfall tax. Podle aktuálních propočtů ministerstva financí bude státu na konci letoška chybět ještě zhruba 35 miliard korun. Mimořádné opatření mělo pokrýt výdaje státu s energetickou krizí, jako byly cenové stropy na elektřinu a plyn nebo pomoc firmám s energeticky náročným provozem.
-
22.8.2024
Český turista, který byl začátkem srpna zadržen v Zimbabwe pro podezření z šíření nepravd, může být propuštěn na kauci. Ve středu o tom rozhodl zimbabwský soud, napsal ve čtvrtek server NewZimbabwe a další média v zemi. Výši kauce soud stanovil na 500 amerických dolarů (více než 11.000 Kč). Pokud však bude český občan shledán vinným, hrozí mu až 20 let vězení. Soud v zimbabwském městě Masvingo má jeho věc projednat dnes. Policie Čecha zatkla 1. srpna v provincii Masvingo, asi 300 kilometrů jižně od zimbabwské metropole Harare, napsal dříve server ZimLive. Turista podle něj natáčel video, ve kterém v angličtině líčil špatnou ekonomickou situaci a dlouhé výpadky dodávek elektřiny a vody v Zimbabwe. Policisté, kteří poblíž zasahovali u dopravní nehody, mužovy komentáře zaslechli a zatkli ho. Soud dříve propuštění Čecha na kauci zamítl, což zdůvodnil rizikem, že by mohl český turista ze země uprchnout. Konzul českého velvyslanectví v sousední Zambii Michal Novák se podle zimbabwského serveru NewZimbabwe zaručil, že Čech v případě propuštění na kauci nepřekročí hranice. Diplomatovo vyjádření ČTK zjišťuje. Český občan bude moci pobývat na českém honorárním konzulátu v Harare, dodal server.
-
22.8.2024
Agent ruské zpravodajské služby GRU Pablo Gonzalez, který byl součástí nedávné výměny vězňů mezi Ruskem a Západem, pronikl i mezi akademiky Univerzity Karlovy. V letech 2018 a 2019 přednášel na novinářských kurzech pro zahraniční studenty, které společně pořádaly Filozofická fakulta a Nadace Borise Němcova. Český rozhlas zjistil, že González se také podílel na organizaci těchto kurzů a pomáhal s výběrem studentů, kteří se jich mohli účastnit. Udržoval dobré vztahy se zakladatelkou nadace Žannou Němcovovou. V roce 2022 byl González zatčen v Polsku. Podle tamní prokuratury nejméně od roku 2016 shromažďoval citlivé inofrmace , které předával ruské vojenské rozvědce. Podle mluvčí Filozofické fakulty Iny Palacké nebylo v silách organizátorů kurzů odhalit, kým Pablo González ve skutečnosti byl. Škola podle ní nemůže suplovat roli zpravodajských služeb a bezpečnostních složek.
-
22.8.2024
Ceny potravin v Česku nyní meziročně klesly zhruba o 3,8 procenta, snížily se nejvíc ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Na mezinárodním agrosalonu Země živitelka, který ve čtvrtek začal v Českých Budějovicích, to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Pokles cen se podle něj povedl především díky vytrvalému tlaku vlády a snížením sazby daně z přidané hodnoty na potraviny z 15 na 12 procent. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) upozornil, že ceny jsou nyní "v zásadě přiměřené" a a prostor pro další razantní snižování cen potravin není. Poškodilo by to podle něj zemědělce. "Protože ten negativní dopad by potom směřoval primárně k prvovýrobě, farmářům, zemědělcům a ovocnářům," dodal ministr. Český statistický úřad minulý týden v informaci o červencové inflaci uvedl, že ceny potravin zpomalily svůj meziroční pokles a byly meziročně levnější zhruba o tři procenta. Čísla statistiků ze šetření cen v terénu ukazují, že ceny potravin se za poslední tři roky zvýšily u 12 ze 13 sledovaných položek o desítky procent.
Agrární komora: Letošní sklizeň bude nejhorší za poslední roky
Prezident Agrární komory Jan Doležal při zahájení agrosalonu uvedl, že české zemědělství není v dobré kondici. Loňská sezona byla hospodářsky nejhorší od roku 2011 a letošní bude zřejmě ještě slabší. "Máme za sebou pravděpodobně nejhorší sklizeň obilovin za posledních 12 až 13 let. U řepky ozimé to bude nejhorší sezona za posledních 21 let. Způsobuje to fakt, že jsou nižší osevní plochy a jsou také horší hektarové výnosy, což bylo dáno tím letošním nepředvídatelným počasím, kdy byla teplá zima a brzy nastoupilo jaro," uvedl Doležal. Dodal, že situaci pak zkomplikovaly dubnové a květnové mrazy. Vláda slíbila zemědělcům finanční kompenzace. Jde například o peníze pro ovocnáře, kteří odhadovali škody způsobené mrazy na stovky milionů korun. "Ale přišli jsme o dvě miliardy korun kvůli vyšší dani z nemovitých věcí a to nám letos nikdo kompenzovat nebude," uvedl Doležal. Dodal, že navíc náklady na provoz zemědělcům za poslední tři roky stouply zhruba o 30 procent. Způsobila to inflace, vyšší cena používaných komodit a také vyšší nájmy za půdu.
50. ročník výstavy
Hlavním tématem mezinárodního agrosalonu Země živitelka je využití chytrých technologií v zemědělství v projektu Smart Farming a vzhledem k jubilejnímu 50. ročníku výstavy také historie. Moderní technologie zemědělcům usnadňují práci a pomáhají k vyšší konkurenceschopnosti, proto ministerstvo zemědělství jejich používání podporuje, řekl při slavnostním zahájení ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). "Právě na vývoji techniky a strojů je vidět, k jak velkým změnám za 50 let došlo. Moderní technologie zemědělcům usnadňují práci a pomáhají při ochraně životního prostředí, a také proto naše ministerstvo jejich používání podporuje. Na veletrhu Země živitelka vidíme, že se ze zemědělství, ale i z potravinářství, lesnictví a vodního hospodářství staly moderní obory. A díky modernizaci můžeme být i více konkurenceschopní,“ řekl Výborný. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve svém projevu ocenil práci zemědělců a technologický posun v tomto oboru. "Vypadá to, že dříve farmáři jen sklízeli a starali se o zvířata, dnes to jsou spíše informatici. Je vidět, že se zemědělství vyvíjí a je vidět, jak využívá moderní technologie," řekl předseda horní komory Parlamentu. Ocenil také také dětský zemědělský svět, protože se tak děti seznámí s farmařením a pochopí, že někdo musí pole obdělat a o zvířata se starat. Na veletrhu, který potrvá do úterý 27. srpna, se představí více než 600 vystavovatelů.
-
22.8.2024
Pohonné hmoty na českých čerpacích stanicích dál zlevňují. Cena benzinu klesla za uplynulý týden o zhruba o dvacetník a za litr teď řidiči zaplatí průměrně 37 korun a 49 haléřů. Podobně zlevnila i nafta - a to o 26 haléřů na průměrnou cenu 35 korun a 74 haléřů. Vyplývá to z dat společnosti CCS. Nejlevnější benzin je v Ústeckém kraji, nafta stojí nejmíň v Pardubickém kraji. Naopak nejdražší tradičně zůstávají pohonné hmoty v Praze. Benzin byl naposledy levnější letos v únoru, nafta loni na začátku srpna. V meziročním srovnání je teď benzin i nafta zhruba o dvě koruny na litru levnější než před rokem.
-
22.8.2024
Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo prezidenta korespondenčně. Senát tuto volební úpravu podle očekávání schválil. Pro hlasovalo 56 ze 68 členů horní parlamentní komory. Novelu, kterou krajané budou moci využít už v příštím roce při sněmovních volbách, nyní dostane k podpisu prezident. Senátní schválení novely bylo očekáváno nejen kvůli tomu, že hlasování poštou pro krajany iniciovali senátoři po dvě desetiletí, avšak nezískali pro to podporu Sněmovny. Aktuální poslaneckou úpravu, která vycházela z předlohy ministerstva vnitra, podpořily všechny senátní výbory, které se jí zabývaly. Zastánci hlasování poštou poukazovali na to, že je tato metoda běžná ve většině evropských zemí a že je nutné zpřístupnit volební právo i Čechům v rozlehlých oblastí, pro něž je časově i finančně náročné cestovat kvůli hlasování i stovky kilometrů nebo několik dní na zastupitelský úřad.
Tříhodinové projednávání novely provázely v Senátu méně vyhraněné spory než ve Sněmovně, která se úpravou na rozdíl od Senátu zabývala několik dní, spory opozice s koalicí. Opoziční uskupení, která u voličů v cizině zatím příliš nebodovala, zpochybňovala soulad korespondenční volby s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nicméně v Senátu zopakoval, že podle něj novela u očekávaného přezkoumání Ústavním soudem obstojí. Místopředsedové Senátu Tomáš Czernin (TOP 09) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL) na základě svých zkušeností s vedením senátní komise pro krajany uvedli, že i Češi dlouhodobě žijící v cizině jsou s původní vlastí spjati. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) odmítl, že by novela byla diskriminační. Podle něj by si i tuzemští Češi mohli dojet do zahraničí vyřídit si korespondenční volbu.
-
22.8.2024
Keltský skanzen u Nasavrk na Chrudimsku v pátek odpoledne otevře novou svatyni. Stavba je volnou rekonstrukcí svatyně z oppida Manching v Bavorsku a jde o konstrukčně nejnáročnější objekt celého areálu. Ve svatyni se také začnou konat svatební obřady. ČTK to řekl Jiří Antoš ze skanzenu. "Svatyni jsme plánovali léta dopředu. Stavěli jsme ji od minulého roku. Občas si pomůžeme bagrem a další těžkou technikou, ale primárně se snažíme stavět starými technikami," řekl Antoš. Svatyně stojí na dřevěných sloupech a je obehnaná kolem dokola palisádových oplocením. Stavba je volnou rekonstrukcí svatyně z Manchingu. Má stejný půdorys objektu i okolí. Podoba brány, vnitřní části, zdobení a konstrukce střechy vznikla podle vlastního návrhu skanzenu. Podle Antoše bude další rozvoj skanzenu záviset na dotačních příležitostech. Svatyně s palisádou stála 3,4 milionu korun, Pardubický kraj na ni přispěl dvěma miliony korun.
Skanzen byl otevřen v roce 2016. Dvorce v něm ukazují život Keltů. Jednou z inspirací bylo keltské oppidum u Českých Lhotic, jediné ve východních Čechách.
-
21.8.2024
Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo prezidenta korespondenčně. Senát tuto volební úpravu podle očekávání schválil. Pro v závěru dnešního jednacího dne hlasovalo 56 ze 68 členů horní parlamentní komory. Novelu, kterou krajané budou moci využít už v příštím roce při sněmovních volbách, nyní dostane k podpisu prezident.
Senátní schválení novely bylo očekáváno nejen kvůli tomu, že hlasování poštou pro krajany iniciovali senátoři po dvě desetiletí, avšak nezískali pro to podporu Sněmovny. Aktuální poslaneckou úpravu, která vycházela z předlohy ministerstva vnitra, podpořily všechny senátní výbory, které se jí zabývaly. Zastánci hlasování poštou poukazovali na to, že je tato metoda běžná ve většině evropských zemí a že je nutné zpřístupnit volební právo i Čechům v rozlehlých oblastí, pro něž je časově i finančně náročné cestovat kvůli hlasování i stovky kilometrů nebo několik dní na zastupitelský úřad.
Místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN) uvedl, že za odporem opozice ke korespondenční volbě je jen kalkul ohledně volebního zisku. Miroslav Adámek (ANO) sice volbu poštou podpořil, doporučil ji ale zavést až po sněmovních volbách od roku 2026. Místopředsedové Senátu Tomáš Czernin (TOP 09) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL) na základě svých zkušeností s vedením senátní komise pro krajany uvedli, že i Češi dlouhodobě žijící v cizině jsou s původní vlastí spjati. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) odmítl, že by novela byla diskriminační.
Korespondenční formu hlasování budou moci podle novely podobně jako dosud využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Museli by včas o hlasování poštou požádat a nahlásit adresu, na kterou chtějí poslat doručovací a hlasovací obálky a identifikační lístek. Na nich volič stvrdí podpisem, že hlasoval sám za sebe. Systém podle předkladatelů v zásadě vylučuje možnost, že by volič mohl hlasovat dvakrát, tedy korespondenčně i osobně. V případě osobního hlasování na zastupitelském úřadu v zahraničí by korespondenční hlas voliče nebyl tamní volební komisí započítán.
-
21.8.2024
Polojasno až oblačno převážně vysokou průsvitnou oblačností. K večeru od severozápadu vyjasňování. Nejvyšší teploty 21 až 25 °C.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 212
- 213
- 214
- 215
- 216
- 217
- 218
- 219
- 220
- …
- následující ›
- poslední »