Zprávy

Celkem 4300 kilometrů má za sebou dvojice cestovatelů z Jeseníků, kteří za 148 dnů došli z Mexika do Kanady po slavné Continental Divide Trail (CDT), Stezce kontinentálního rozvodí. Stezku, která bývá označována za nejdelší na světě, absolvoval nedávno třicetiletý Jakub Jonáš s kamarádem Martinem Bencem. Své zážitky popisovali fanouškům na sociálních sítích, nechybělo mezi nimi i setkání s medvědem. Podobné výpravy dvojice absolvovala i v minulosti, za sebou mají tito nadšenci například Pacifickou hřebenkovku či švédskou Královskou cestu.

Continental Divide Trail lákala dvojici kvůli rozmanitosti přírody. "Od vysokých hor v Coloradu až po vyprahlé pouště v Novém Mexiku a Wyomingu. Na trek byli cestovatelé vybaveni kvalitním batohem, stanem, karimatkou a spacákem, nechyběla ani dobře vybavená lékárnička a vařič s plynovou bombou. "Na CDT jsem dokonce tahal i dron, abychom měli lepší záběry," uvedl Jakub Jonáš, jenž kvůli medvědům přibalil i rolničky.

Zákon o zdravotních službách, který v září schválila vláda a je před projednáním ve Sněmovně, podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) fakticky umožní zdravotní připojištění nebo doplacení rozdílu za lepší materiál. Bude obsahovat seznam toho, za co je možné si připlatit a za co ne. Řekl to v dnešním pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi. Možnost dobrovolného připojištění je součástí i programového prohlášení vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) na plénu Sněmovny tento týden řekl, že pracovní skupina hledá prostor pro zavedení takového připojištění.

Novela podle Válka umožní doplatit si rozdíl mezi dražším zdravotnickým materiálem a materiálem, který je hrazený z veřejného zdravotního pojištění. Dosud si pacient může zaplatit celou operaci sám, doplatit rozdíl není možné. Část zákona, která umožnila dělit zdravotní péči na standard a nadstandard, kterou prosadil někdejší ministr zdravotnictví TOP 09 Leoš Heger, zrušil v roce 2013 Ústavní soud.

Podle Válka se už v současné době dá připojistit na platby zdravotní péče, kterou nehradí zdravotní pojišťovny, například u stomatologa nebo aplikaci ozónu při kolonoskopickém vyšetření střev. Komerční zdravotní připojištění podle něj pokrývá také dlouhodobou péči na pomezí sociální péče a zdravotnictví.

Praktického lékaře podle dat ministerstva zdravotnictví (MZd) prezentovaných v pořadu České televize Otázky Václava Moravce nemá přes 920.000 lidí, mezi nimi více než 131.000 dětí. Čtyřicet procent praktických lékařů je navíc starších 60 let, dá se tedy očekávat jejich odchod do penze. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) se situace zlepší do několika let, na profesi se připravuje 1667 nových. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky je ale problém nové lékaře do některých regionů dostat.

Podle šéfa sdružení praktiků Šonky každý rok složí příslušné zkoušky a může začít pracovat jako praktický lékař pro dospělé asi 120 doktorů. Takové číslo by podle něj pro běžné doplňování odchodů do penze stačilo, pokud by jich nebylo v předcházejících letech výrazně méně. Upozornil také na to, že 70 procent jsou ženy, které ze systému vypadnou po dobu mateřské dovolené.

Pokud by se zrušila málo zaplněná oddělení nemocnic akutní péče, mohlo by se ušetřit 50 miliard korun ročně, uvedl Válek. Veřejné zdravotní pojištění má mít podle schválené úhradové vyhlášky na příští rok k dispozici 515 miliard korun z 527,9 miliardy příjmů systému veřejného zdravotního pojištění. Již dříve ale uváděl, že zavření jakékoliv nemocnice není možné, zejména z politických důvodů v regionech. "Ušetříme transformací lůžek, ne zavíráním nemocnic, ale potřebujeme péči o stárnoucí populaci. Následná lůžka, která jsou pro pojišťovny levnější, potřebují méně personálu," dodal. Změnilo se tak už podle něj asi 1200 lůžek.

Slovenský horolezec Ondrej Húserka při sestupu z himálajské sedmitisícovky Langtang Lirung zahynul po pádu do ledové propasti, uvedl jeho český kolega Marek Holeček na facebooku, kde vylíčil okolnosti neštěstí. Holeček napsal, že 31. října odpoledne slaňoval jako první, ale to, co se jemu bez problémů podařilo, se Húserkovi stalo osudným. Slovenský horolezec se zřítil do ledové propasti. "Nejprve narazil po osmi metrech na šikmou plochu a dále pokračoval labyrintem do útrob ledovce. Slanil jsem za ním a čtyři hodiny byl u něj, než jeho hvězda vyhasla," napsal Holeček.

"Čím hlouběji jsem projížděl, tím světlo ubývalo. Když jsem dosedl na dno díry, vše se setmělo. Pořád jsem ale nebyl tam, odkud vycházel hlas. Seshora začaly padat na mou přilbu ledové rampouchy, které jsem lanem strhával," vylíčil Holeček slanění do propasti za zraněným kamarádem. V temnotách nakonec nahmatal ruku a Húserka křičel, aby jej vytáhl. Když rozsvítil čelovku, zděsil se: "Ondra byl zaklíněn hlavou a jednou rukou dolů. Tahání za volnou ruku nemělo cenu." Asi po dvou hodinách se mu podařilo kamaráda obrátit, ale pak se ukázalo, že utrpěl zlomeninu páteře, necítil nohy a ruce měl strnulé.

Každý pokus o vyzvednutí tělesné schránky horolezce z daného "divokého" místa podle něj hrozí zvýšením počtu nešťastných pozůstalých. Holeček poděkoval současně všem, kdo po neštěstí zorganizovali záchrannou operaci.