Zprávy

Unikátní kolumbárium Strom vzpomínek představilo vedení Mariánských Lázní v předvečer Dušiček na místním hřbitově. Starosta města Martin Hurajčík (ANO) ČTK řekl, že kolumbárium ve tvaru stromu se svítícími křišťálovými lístky je první a jediné na světě. "Mariánské Lázně zápasí s nedostatkem hrobových míst a každý takový prostor, kde rodiny a přátelé mohou zavzpomínat na své zesnulé, je vítaný. Je to něco nového, je to první strom na světě tohoto typu. Osobně to vnímám jako velmi decentní a velmi krásné pietní místo," řekl starosta. Kolumbárium vyrobila česká firma Memory Crystal.

Skoro tři metry vysoký strom je krytý uzamykatelným altánem z bezpečnostního skla. "Pozůstalí si budou moci zakoupit jeden ze 600 křišťálových lístků a urnový hrob od ledna příštího roku," uvedl Hurajčík. Podle něj už se na možnost uložit popel zesnulých a zakoupit si vzpomínkový lísteček lidé ptají. Do země pod strom vzpomínek budou uloženy urny s popelem do speciálních tubusů.

Podoba jednotlivých interaktivních lístků bude různá. Mohou obsahovat kousky zlata, fotografii, příběh, mít různé barevné varianty a lze k jejich rozsvícení navolit i konkrétní hudbu. K rozsvícení bude sloužit aplikace, kterou bude možné ovládat lísteček buď tabletem přímo na místě nebo i na dálku. Jednotlivé lístky mohou být veřejné nebo soukromé pouze pro konkrétní pozůstalé.

Síla nového dokumentu režiséra Tomáše Hlaváčka Dům bez východu je v tom, jak realistický obraz obchodu s chudobou přináší. V Jihlavě se na tom dnes shodli účastníci besedy, která byla na programu Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Na festivalu měl snímek zařazený v soutěžní sekci Česká radost premiéru. Dokumentem chce režisér přispět k otevření diskuze o podmínkách bydlení nejchudších lidí v Česku.

Besedy se zúčastnili komunitní pracovnice, antropologové i kriminolog. "Je to velmi silný příběh osobního hrdinství lidí, kteří toho mají hodně co ztratit," řekl k filmu Václav Walach, kriminolog, který se dlouhodobě věnuje vztahu mezi zločinem a bydlením. Dokument zachycuje život v jednom z domů v brněnských Židenicích, praktiky, které vůči nájemníkům uplatňuje provozovatel ubytovny, a snahu nájemníků domoci se zastání. "Zvenku to vypadá jako normální dům, uvnitř je to horor," konstatoval režisér filmu Tomáš Hlaváček.

V brněnském domě nechal nejprve ubytovat romského aktivistu Julka, spolu s ním v domě trávil čas. Bydlel tam asi čtyři měsíce. "Majitel se velice rychle dozvěděl, že námi dosazený nájemník podporuje ostatní v tom, aby si bránili svá práva, aby se bránili jednání, které jsme vnímali jako protiprávní," řekl ČTK Hlaváček. Pro obyvatele ale byl dokument jistou nadějí. Ve snímku Hlaváček zachytil praktiky podplácení a vydírání a to, jak je těžké se bezpráví bránit. "Ukázalo se, jak je ten systém vlastně nefunkční v obraně lidí, kteří nedisponují prostředky zaplatit si právníka a právní pomoc," řekl.

Další dva starokladrubští bělouši z hřebčína v Kladrubech nad Labem budou sloužit u dánského královského dvora. Vybrali si je zástupci královských stájí na konci října, uvedl hřebčín v tiskové zprávě. Za tři dekády hřebčín dodal do Dánska 34 koní.

Zástupci královských stájí navštívili v týdnu hřebčín a vybrali dva koně pro krále Frederika X. Hřebčín jim předvedl čtyři bělouše, dva valachy si vybrali, splňovali jejich nároky na vzhled, temperament a charakter. Jak uvedl ředitel Jiří Machek, s dánským dvorem hřebčín spolupracuje 30 let. Koně odcházejí na dánský dvůr ve čtyřech až pěti letech. Mají za sebou výcvik tahu i pod sedlem, jsou naučení chodit také ve čtyřspřeží. Dánové pak v tréninku pokračují.

Kladrubští barokní koně byli vyšlechtění pro ceremoniální účely, jsou jediným původním plemenem v ČR. Kladruby jsou domovem běloušů, hřebčín ve Slatiňanech chová vraníky.

Soutěž na vytvoření jednotného vizuálního stylu centrálních státních orgánů vyhlásilo tento týden ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s ministerstvy průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj. Jednotná podoba materiálů má posílit důvěru v komunikaci státní správy, zlepšit prezentaci Česka doma i v zahraničí, ale také znamenat úspory.

Jednotný vizuální styl by měl podle šéfa diplomacie Jana Lipavského (nestr.) posílit rozpoznatelnost státních institucí a zpřehlednit orientaci v jejich komunikaci. Nyní používají ministerstva vlastní loga a vizuální styly, což pro ně znamená náklady spojené s pravidelnou aktualizací jejich materiálů. Navíc při zahraničních cestách působí delegace kvůli odlišným prezentacím jednotlivých úřadů nejednotně. "Členové české delegace předávají vizitky a další materiály hrající všemi barvami," uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Soutěž na jednotný vizuální styl je otevřená a jednokolová, což podle Černínského paláce zajistí rovné podmínky všech účastníků. Přihlášky je možné podávat po následující tři měsíce. Hodnotit anonymní návrhy bude odborná komise složená z nezávislých expertů na grafický design. Jednotný vizuální styl státní správy je standardem v mnoha vyspělých zemích, uvedlo MZV. Výhody podle něj jednotná grafika přinesla ve Finsku, Dánsku či Švédsku.