-
3.11.2024
Hasiči pokračují ve vyhledávání ohnisek a prolévání požářiště na skládce odpadu u Litvínova na Mostecku, kde vypukl požár v sobotu odpoledne. Během zásahu se nikdo nezranil. Chemická laboratoř, která projížděla okolní obce, nezjistila únik škodlivin do ovzduší. ČTK to dnes řekl mluvčí krajských hasičů Lukáš Faják.
Oheň z pneumatik a drti z pražců se rychle šířil a hasiči nakonec vyhlásili zvláštní stupeň poplachu, při kterém mohou povolávat i jednotky ze sousedních krajů. Na skládce zasahovalo 31 jednotek, a to i z Libereckého a Středočeského kraje. Krátce pomáhal vrtulník s bambivakem.
-
2.11.2024
Jasno až polojasno, ráno a dopoledne v Čechách místy mlhy, i mrznoucí, nebo nízká oblačnost. Později večer opět tvorba mlh a nízké oblačnosti. Nejnižší noční teploty +2 až -2 °C, při celonočním vyjasnění, zejména na východě až -4 °C. Nejvyšší denní teploty 7 až 11 °C, v 1000 m na horách kolem 6 °C, na Šumavě až 9 °C.
-
2.11.2024
Slovenský horolezec Ondrej Húserka při sestupu z himálajské sedmitisícovky Langtang Lirung spadl do trhliny a je nezvěstný, napsal dnes slovenský server Aktuality.sk s odvoláním na Slovenský horolezecký spolek James. Ten o Húserkově pádu informoval s odvoláním na českého horolezce Marka Holečka. Holeček a Húserka v uplynulých dnech podnikli prvovýstup na vrchol Langtang Lirung. Podle spolku by se v neděli ráno místního času (v noci na neděli středoevropského času) měla konat další záchranná akce.
"Ondrejovi se při návratu (z vrcholu) stala při slaňování nehoda a důsledkem byl jeho pád do trhliny. Nebylo v silách Máry Holečka vytáhnout ho z trhliny ven, navíc Ondro byl ve špatném zdravotním stavu," napsal spolek na facebooku . "Po návratu (Holečka) do základního tábora a po komunikaci Ondrových nejbližších z rodiny, kamarádů a zkušených slovenských i zahraničních himalajistů, samozřejmě hlavně s místní agenturou, jsou velké snahy dostat se k Ondrovi," dodal.
Aktuality.sk napsaly, že poté, co se Húserka propadl do trhliny, Holeček na něj křičel, ale nedostal žádnou odpověď. Pak sestoupil do základního tábora.
-
2.11.2024
Prezident Petr Pavel dosud povolil 60 Čechům vstup do ukrajinských ozbrojených sil, celkem obdržel 181 takových žádostí. Českému rozhlasu to řekl prezidentův mluvčí Filip Platoš. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové český prezident tímto krokem ukázal, že mu na nezáleží na vlastních občanech. České a ukrajinské vedení se pak bude vůči světu tvářit, že si dělá starosti o osud válečných zajatců, uvedla Zacharovová podle státní agentury TASS.
Podle Platoše prezident vyhověl šedesátce žádostí vzhledem k souhlasnému stanovisku ministerstev obrany, vnitra a zahraničí. Pokud se čeští občané chtějí do bojů na straně Kyjeva legálně zapojit, musí předem požádat prezidenta o povolení služby v cizích ozbrojených silách. V případě, že se na Ukrajinu vydali bez získání této výjimky, za což jim hrozí trestní stíhání, mohou zpětně požádat o abolici, kterou ještě spolupodepisuje předseda vlády. Čeští dobrovolníci se do bojů na Ukrajině, která čelí ruské agresi od předloňského 24. února, zapojili zřejmě měsíc po vypuknutí konfliktu.
Česká diplomacie eviduje čtyři české občany, kteří padli v bojích na území Ruskem napadené země. Prezident Petr Pavel udělil jednomu z nich, Petru Kučerovi 28. října medaili Za hrdinství. Naposledy v polovině února padl český dobrovolník u města Avdijivka
-
2.11.2024
Ukrajinská armáda nyní čelí jednomu z největších ruských útoků od rozpoutání války v únoru 2022, napsal velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj ve zprávě na sociální síti o setkání vedení ukrajinských ozbrojených sil s delegací ozbrojených sil České republiky vedenou náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Boje podle generála Syrského vyžadují ustavičné obnovování zdrojů ukrajinských jednotek.
Kyjev o setkání dnes informoval na sociálních sítích bez uvedení data či místa setkání. Česká armáda na síti X uvedla, že Řehka se Syrským řešil bezpečnostní situaci a hlavně prohloubení spolupráce obou armád. Navštívil také výcvikové středisko operátorů dronů a vzdal památku padlým vojákům v Charkově.
-
2.11.2024
V Rakousku zemřel sedmnáctiletý mladík, který se v úterý ve Vídni vážně zranil při jízdě na střeše metra. Rakouská agentura APA a další média o něm píší jako o Čechovi. Podle vyjádření českého ministerstva zahraničí to byl Ukrajinec s trvalým pobytem v Česku. Stav druhého, o rok staršího Čecha, se nezměnil. Nadále bojuje o život, uvedla rakouská stanice ORF.
Mladíci ve věku 17 a 18 let se rozhodli pro takzvané surfování na vlaku, jak se nebezpečné jízdě na střeše vagonů říká. Jízda ale skončila tragicky, když oba při příjezdu do nadzemní stanice Schönbrunn narazili do nadchodu. Spolu s nimi se jízdy na vagonu zúčastnili také dva Rakušané ve věku 13 a 16 let, dříve média uváděla odlišný věk. Ti nejprve z místa utekli, později se ale do stanice vrátili. Mladší z nich vyvázl bez zranění, starší byl zraněn lehce.
-
2.11.2024
Do schránky na tóry aron ha-kodeš v liberecké synagoze byl dnes umístěn vzácný svitek z 18. století, který přečkal druhou světovou válku i nedůstojné skladování za komunistického režimu. Svitek tóry číslo 108 má liberecká židovská obec trvale zapůjčený od londýnské organizace Memorial Scrolls Trust, která se o české tóry stará. Svitek dnes osobně předal v Liberci předseda této organizace Jeffrey Ohrenstein.
Pro židovskou komunitu v Liberci je získání svitku podle jejího předsedy Michala Hrona významnou událostí. "Protože my máme jen jednu tóru, což není obvyklé. Každá komunita židovská by jich měla mít víc," řekl. I tu dosud jedinou mají podle něj zapůjčenou z židovského muzea. Z původní liberecké se dochovaly jen zbytky. Zdejší synagoga shořela před 86 lety za takzvané křišťálové noci, kdy příznivci nacismu zapalovali a ničili stavby spojené s Židy. Nová synagoga byla v Liberci postavena před čtvrtstoletím jako součást krajské knihovny označované za Stavbu smíření.
-
2.11.2024
Kultura by měla reagovat na současné dění, myslí si podle průzkumu 66 procent obyvatel České republiky napříč generacemi. Polovina lidí se shodla, že kultura může spojovat rozdělenou společnost. Necelá čtvrtina dotazovaných věří, že by měla přinášet nové pohledy na aktuální témata, zatímco více než dvě třetiny ji vnímají spíše jako formu odpočinku. Vyplývá to z průzkumu Kanceláře Kreativní Evropa, která je českým zastoupením stejnojmenného programu Evropské unie. Češi podle něj oproti minulému roku na kultuře šetří. V průměru za ní vynaloží 323 korun měsíčně, což je ve srovnání s loňskem pokles o 23 procent.
Jak uvedla Magdalena Müllerová, vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa Kultura, zejména mladí Češi a Češky si uvědomují význam členství v Evropské unii pro rozvoj kultury v ČR i to, že politické změny mohou ovlivnit podmínky v kultuře. U generace do 26 let to platí pro více než 70 procent dotazovaných, zatímco u respondentů ve věku nad 45 jde o 54 procent. S názorem, že změna politického směřování může mít dopad na podmínky v kultuře, více souzní opět mladší generace, kde s ním souhlasí sedm z deseti mladých Čechů a Češek.
Průzkum rovněž ukázal, že 61 procent respondentů souhlasí s tím, aby se kultura podporovala z veřejných zdrojů i v době ekonomické krize. Lidé nejčastěji navštěvují hrady a zámky, kam alespoň jednou ročně zavítají tři čtvrtiny populace. Polovina obyvatel Česka si alespoň jednou za rok zajde do kina, muzea či galerie. Na koncert populární hudby se alespoň jednou ročně vydá 48 procent a do divadla zamíří 46 procent z nich. Více než polovina lidí sáhne alespoň jednou týdně po knize.
-
2.11.2024
Letošní říjen v pražském Klementinu se s průměrnou teplotou 12,7 stupně Celsia zařadil mezi pět procent nejteplejších za posledních 250 let. V záznamech nejstarší meteorologické stanice v zemi vedených od roku 1775 mu patří 12. až 13. příčka. Údaj zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Nejteplejší říjen v centru hlavního města zaznamenali loni, kdy měsíční průměr přesáhl 14 stupňů Celsia.
Nejvyšší průměrnou denní teplotu v uplynulém měsíci zaznamenali v Klementinu ve středu 9. října, kdy bylo 17,1 stupně. Naproti tomu minimem bylo 10,1 stupně Celsia naměřených shodně 5. a 15. října. Obě hodnoty jsou poměrně vzdálené od rekordních záznamů. Dosud nejvyšší průměr zaznamenali pozorovatelé počasí 3. října 1929, činí 21,2 stupně Celsia. Minimem je minus 3,1 stupně z 30. října 1920.
-
2.11.2024
Vánočně vyzdobenému centru Olomouce letos nebude dominovat tradiční jedle, smrk nebo borovice, ale unikátní sekvojec obrovský. Exotický jehličnan, který odborníci považují za nejmohutnější strom na Zemi, roste ve volné přírodě pouze v Kalifornii na západních svazích pohoří Sierra Nevada. V Česku je k vidění jen v několika málo botanických zahradách a arboretech. Sekvojce městu darovala floristická firma, v jejímž areálu nevšední jehličnan rostl zhruba čtyři desítky let.
Ve volné přírodě může sekvojec obrovský dorůstat až do výšky 80 metrů, v areálu olomouckého Florcentra majitelům způsobuje vrásky už při výšce zhruba deseti metrů. "Bohužel v těsné blízkosti pěstebních skleníků začal svým rozměrem a silou kořenů narušovat stabilitu základů skleníku a hrozí i problémy s prorůstáním do kanalizace. Potřebujeme ho pokácet," uvedl ředitel firmy Florcenter Jiří Komzák. Podle něj je jehličnatý strom impozantní. "Ještě ani tak ne svou výškou, ale tím, jak je stavěný, působí i při výšce deseti metrů opravdu majestátně," dodal.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 74
- 75
- 76
- 77
- 78
- 79
- 80
- 81
- 82
- …
- následující ›
- poslední »