Zprávy

Jasno až polojasno, dopoledne místy mlhy nebo nízká oblačnost. Nejvyšší teploty 14 až 18 °C, při déletrvající mlze nebo nízké oblačnosti a na západě kolem 12 °C.

Česko vyslalo neobvykle početnou skupinu 22 pozorovatelů na parlamentní volby v Gruzii, které se uskutečnily v sobotu a vyvolaly protesty. Celkem v zemi bylo 529 pozorovatelů ze 42 účastnických států Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo zahraničí. Letošní volby podle úřadu byly důležité pro budoucí zahraničněpolitickou orientaci Gruzie. "Volební pozorování je jedním z nejpřínosnějších přímých nástrojů na podporu demokracie a obzvlášť situace v Gruzii to nyní ukázala. Vyslali jsme mimořádně početnou skupinu 22 českých pozorovatelů. Česko se navíc účastní všech volebních pozorovatelských misí a patříme ve vysílání volebních pozorovatelů mezi nejúspěšnější státy," uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník, dříve Piráti). Podle oznámených výsledků získal v parlamentních volbách kolem 54 procent hlasů Gruzínský sen, který podle kritiků uplatňuje autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem. Opoziční koalice, které média označují obecně za prozápadní, získaly dohromady kolem 38 procent. Opoziční strany označily výsledky za zmanipulované ve prospěch Gruzínského snu a prohlásily, že do nového parlamentu nevstoupí.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně pomohli v Mongolsku otevřít naučnou stezku s názvem Lesy pro život poblíž hlavního města Ulánbátaru. Jde o další společný projekt školy s mongolskou asociací pro pěší turistiku (Mongolian Walking Association). Cílem je podpořit environmentální vzdělávání dětí i dospělých, kteří v hlavním městě ztrácejí kontakt s přírodou, uvedl v tiskové zprávě odborný garant projektu Václav Pecina. Stezka vede částečně po trase, kterou s pomocí turistických značek Klubu českých turistů vyznačili Češi před rokem. Dnes je nejčastějším výletním cílem pěších turistů v Mongolsku. "Otevřít v Mongolsku naučnou stezku o lesích bylo snem našeho týmu už několik let. Teď se nám to díky spolupráci a finanční podpoře ministerstva zahraničí podařilo," uvedl Pecina. V Mongolsku žije polovina z více než tří milionů obyvatel v hlavním městě a podle českých vědců rychle ztrácejí kontakt s přírodou. Environmentální vzdělávání a programy zaměřené na děti a laickou veřejnost jsou v Mongolsku podporované s ohledem na budoucnost.

Obce, v jejichž katastru by mohlo být úložiště radioaktivního odpadu, se odvolají k ministru životního prostředí proti povolení průzkumu dotčeného území. Jde o lokality v Březovém potoku v Pošumaví, Janochu u Temelína na Českobudějovicku a Horce na Třebíčsku. ČTK to řekl Eduard Sequens z Platformy proti úložišti. "Odvolání, což bude rozklad k ministru životního prostředí, má odkladný účinek. Znamená to, že geologický průzkum daných lokalit nesmí začít," uvedl Sequens. Průzkum má přispět ke konečnému výběru lokality, v níž úložiště nakonec vznikne. Ve vytipovaných místech provede Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) například hloubkové vrty. Lokality většinou zasahují do katastru několika obcí. O povolení k průzkumu loni v únoru požádala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Na základě toho MŽP průzkum v minulých dnech povolilo. Stát by měl nejvhodnější místo vybrat do roku 2030. Hlubinné úložiště má být podle plánů správy konečným řešením životního cyklu radioaktivních odpadů. Původně stát vybíral z devíti lokalit a před čtyřmi roky okruh snížil na čtyři. Kromě Březového potoka, Horek a Janochu jde ještě o Hrádek, kde však zatím ministerstvo životního prostředí geologický průzkum nepovolilo. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Původně mělo vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050. Kromě Česka připravují svá úložiště i další země.