Zprávy

Finský prezident Alexander Stubb si zpestřil dvoudenní návštěvu Česka v úterý ráno během v centru Prahy se svým protějškem Petrem Pavlem. Společnost jim dělali česká atletická reprezentantka a finalistka olympijských her v Tokiu Kristiina Sasínek Mäki, která má finského otce, a finský fotbalista pražské Sparty Kaan Kairinen. Mäki zveřejnila krátké video a fotografii z ranního běhu na svém instagramovém účtu. Přidala údaje z aplikace Strava, podle nichž s ní osmapadesátiletý Stubb a o šest let starší Pavel uběhli přes 10,5 kilometru průměrným tempem 5:55 km/h. Oba prezidenti mají blízký vztah ke sportu. Stubb má za sebou řadu maratonů a triatlonových závodů. Zúčastnil se i slavného Ironmana na Havaji. Pavel je vášnivým motorkářem, věnuje se kondičnímu běhu, v prezidentském úřadu se projel v deblkajaku na divoké vodě nebo skočil padákem.

Češi letos budou pracovat na pokrytí veřejných výdajů 155 dní, o den méně než loni. Den daňových poplatníků, tedy pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občanů, tedy tento rok připadne na 5. června. ČTK o tom dnes informoval Institut liberálních studií, který termín Dne daňových poplatníků vypočítává. Podle výpočtu institutu letos za každých 20.000 korun, které si lidé nechají pro vlastní spotřebu, stát přerozdělí dalších 14.916 korun. Míra přerozdělování je letos nejnižší od začátku pandemie covidu-19. "Po covidových letech, kdy byl Den daňových poplatníků až na konci června, je pozitivní, že se posouvá směrem k začátku roku, což znamená méně přerozdělování a více peněz v našich kapsách. Sice bychom si přáli rychlejší posun, ale pravdou je, že oproti pandemickým rokům je Den daňových poplatníků téměř o tři týdny dříve a přerozdělování o desetinu menší," uvedl ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek.

Mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pracovali nejkratší dobu na stát Švýcaři, kde letos Den daňových poplatníků připadl na 3. května. Nejdéle si na něj počkají ve Finsku, kde připadne na 30. července. Česko se pohybuje blízko průměru OECD, který je 9. června. Průměr eurozóny připadá na 1. července.

Při ražbě metra D v Praze našel sběratel zkamenělin doteď neznámý druh pravěkého členovce. Zkamenělinu starou zhruba 448 milionů let, tedy z období před nástupem rozsáhlého zalednění, které vedlo k prvnímu hromadnému vymírání na Zemi, objevil mezi vytěženým kamením. Informoval o tom Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd. Podle něj jde o mimořádně vzácný nález, protože živočich měl jen měkký krunýř a jeho fosilie se proto dochovávají jen výjimečně. Objev zároveň mění dosavadní představy o výskytu těchto živočichů. Rod Soomaspis, do něhož se tento živočich řadí, dosud vědci považovali za mimořádně zvláštní druh. "Jeho nejbližší příbuzný Soomaspis splendida byl objeven v Jižní Africe v 90. letech minulého století," uvedl Laibl.

Nálezce věnoval fosilii Národnímu muzeu. Zkamenělinu si lidé budou moct prohlédnout ve stálé expozici.

Pražské jaro nabídne 41 koncertů, zahajovací koncert v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) a dirigenta Petra Popelky konaný 12. května bude vysílán do 24 zemí. Širšího mezinárodního pokrytí se zahájení festivalu dostává díky spolupráci se sítí zahraničních zastoupení Českých center. Novináře o tom informoval ředitel Pražského jara Robert Hanč. "Jsem velice rád, že Pražské jaro a Česká centra uzavřely Memorandum o spolupráci. Festivalu se tak otevírá možnost oslovit svými koncerty příznivce klasické hudby prakticky po celém světě a významně posílit svou pozici ambasadora české kultury na poli kulturní diplomacie České republiky," uvedl Hanč. V podání SOČR letos půjde o jeho jedenácté provedení Mé vlasti Bedřicha Smetany na Pražském jaru, celkem na festivalu odehrál 226 koncertů, první 17. května 1948 se svým tehdejším šéfdirigentem Karlem Ančerlem. "Zahajovat Pražské jaro představuje nejprestižnější počin v rámci oslav 100 let založení Rozhlasových symfoniků, které si letos připomínáme, a zároveň tímto koncertem symbolicky završíme čtyřletou éru Petra Popelky v čele orchestru. Programově se navíc protínáme s naším nejúspěšnějším nahrávacím projektem posledních let, kompletem Smetana – Má vlast," sdělil ředitel SOČR Jakub Čížek.

Na letošní Pražské jaro je k dispozici přes 32.000 vstupenek. Do dneška podle pořadatelů zbývá přibližně deset procent vstupenek. Rozpočet na 81. ročník činí přibližně 120 milionů korun. Nejdůležitějším podporovatelem z veřejné sféry je ministerstvo kultury.