Antonín Dvořák se ve Spojených státech amerických setkával s českými krajany
Antonín Dvořák patří mezi světově nejproslulejší a nejhranější české hudební skladatele. V letech 1892 – 1895 pobýval ve Spojených státech amerických. Zkomponoval tam symfonii č. 9 e-moll, jinak zvanou Z Nového světa nebo Novosvětská. Nahrávka této skladby zazněla dokonce v roce 1969 na Měsíci, když tam poprvé přistáli lidé v Apollu 11. O amerických vlivech a Dvořákově pobytu mezi českými krajany ve Spojených státech amerických hovořila Kristýna Maková s Kateřinou Novou, vedoucí Muzea Antonína Dvořáka v Praze:
Jak se vůbec Antonín Dvořák spolu se svou rodinu, tedy s částí své rodiny, dostal do Spojených států amerických?
„Antonín Dvořák byl pozván ředitelkou Národní americké konzervatoře v New Yorku Jeannette Thurber, aby se stal vedoucím a ředitelem této instituce, a tím tak konzervatoř trochu povznesl a vylepšil její jméno a renomé v Americe. Dvořák nejprve váhal, zda má nabídku přijmout. Po několika měsících jednání se ale s paní Thurber dohodl. A spolu se svou ženou Annou, dcerou Otýlií a synem Antonínem se vydal dne 15. listopad 1892 na cestu.
Jakým způsobem se do Spojených států amerických dopravovali? A kudy?
„Z Prahy vyrazili vlakem. Na nádraží se s nimi loučili Dvořákovi obdivovatelé a přátelé. Vlakem dorazili do Brém, a odtud potom pluli lodí přes britský South Hampton do New Yorku. Cesta lodí trvala 9 dní. Celou rodinu na cestě doprovázel Josef Kovařík, to byl Dvořákův přítel a sekretář. Dle jeho vzpomínek byla cesta po několik dní velmi neklidná, nicméně Antonín Dvořák jako jeden z mála snášel i rozbouřené moře velmi klidně.“
Je pravdou, že chvílemi byli Antonín Dvořák a kapitán jediní na lodi, kteří zvládali v klidu povečeřet, zatímco ostatní trávili tyto chvíle ve svých kajutách a trápily je velké nevolnosti?
„Ano, dle vzpomínek Josefa Kovaříka tomu skutečně tak bylo. Byl to právě Antonín Dvořák spolu s kapitánem, kteří v klidu večeřeli, po večeři si dali doutníček a rozprávěli, zatímco ostatní cestovatelé byli dole v kajutách.“
Jaký byl Dvořákův příjezd do Spojených států amerických? Byl přivítán nadšeně? Čekalo na něj v přístavu hodně lidí?
„Ještě před vlastním Dvořákovým příjezdem se strhla mediální kampaň, i díky paní ředitelce Jeannette Thurber. Jeho příjezd tedy všichni, včetně novinářů, očekávali s velkým napětím. V přístavu na něj ale čekal pouze sekretář americké konzervatoře, pan Stanton, který Dvořáka i jeho rodinné příslušníky odvedl do hotelu.
Krátce po Dvořákově příjezdu, 9. října 1892 uspořádali čeští krajané žijící v New Yorku velký banket na jeho počest. Během tohoto večera zazněly jeho skladby, někteří významní čeští krajané pronesly proslovy. Byli tam například pánové Václav Raboch, Vojtěch Tůma nebo Josef Janáček.
Dle vzpomínek, respektive dle záznamů, se akce zúčastnily tři tisíce krajanů. Antonín Dvořák dostal na památku od newyorských Čechů věnec, který je dodnes vystaven u nás v expozici Muzea Antonína Dvořáka v Praze.“
Dvořák v Americe cestoval. Čeští krajané jej uvítali i v dalších městech. Která to byla?
„Prázdniny roku 1893 strávil Antonín Dvořák ve Spillville, což byla česká osada a rodiště Josefa Kovaříka, Dvořákova sekretáře, kterého jsem již zmiňovala. Během pobytu ve Spillville podnikl několik výletů do okolí.
Navštívil Chicago. Zde dirigoval 12. srpna 1893 koncert svých skladeb na světové výstavě. Na tuto výstavu ho pozvali právě čeští chicagští krajané, kteří jej požádali, aby dirigoval během českého dne přesně ve 12 hodin koncert svých skladeb.
Téhož dne se ale ještě před samotným koncertem konal průvod českých spolků. Dle dobových záznamů se pochodu zúčastnilo na třicet tisíc Čechů, kteří se tehdy do Chicaga sjeli. Večer se pak konal banket na Dvořákovu počest. Obecenstvo oslovil také pan Karel Jonáš, což byl, tuším, politik.“
Dvořákův pobyt ve Spillville je poměrně dobře zdokumentován, už proto, že trval asi tři měsíce. Jaké informace jsou o jeho pobytu známy?
„Díky Josefu Kovaříkovi je zdokumentováno i to, jak Dvořák dospěl k rozhodnutí strávit prázdniny ve Spillville. Hlavním důvodem bylo, že právě dokončoval svou Novosvětskou symfonii. Původně měl sice v plánu vrátit se na prázdniny zpět do Čech, nechtěl ale přerušovat práce na symfonii, a tak se rozhodl povolat do Ameriky i další své dětí, které zůstaly v Čechách, aby se také podívaly na nový kontinent. A on mohl v klidu mezitím dopracovat symfonii.
Během práce na symfonii, respektive během pobytu v New Yorku, si po večerech často s Kovaříkem povídali. Dvořák se ho vyptával na to, odkud pochází, a Kovařík mu velmi zaníceně popisoval krásu spillvillské přírody a vřelost místních obyvatel. Dvořák se tedy rozhodl podívat se na to krásné české místo. Chěl sice původně do Čech, po kterých se mu stýskalo, toto bylo ale ideální řešení. I ve Spillville mohl hovořit česky a pobýval mezi Čechy."
Dvořák s rodinou se vydal vlakem na poměrně dlouhou cestu do Spillville, a to dokonce hned druhý den poté, co jeho děti dorazily z Evropy do New Yorku. Ve Spillville byl pro Dvořákovy připraven byt. Ubytování jim poskytla rodina místního občana pana Smithe v jejich domě. V této budově je dnes umístěno muzeum hodin a v prvním patře expozice o pobytu Antonína Dvořáka. Pokračuje Kateřina Nová:
„Dvořák byl ze Spillville nadšen. Miloval tamní krajinu. Velmi rychle se spřátelil s místními obyvateli, především s trojicí mužů, nejstarších obyvatel osady. Jednalo se o dědečka Josefa Kovaříka, pak muže, kterému říkal 'dědeček Bílý', a pana Klimeše. S těmito muži si Dvořák povídal nejraději. Ze vzpomínek Josefa Kovaříka víme, že se jich často vyptával na jejich příchod do Spillville, na to, jak byla osada založena, jak probíhal jejich život v počátcích, které byl opravdu velmi drsné.
Vyprávěli mu, že pracovali na stavbě železnice, která byla vzdálená asi 60 kilometrů. Celý týden tam tvrdě dřeli. Ženy a děti mezitím pracovaly na poli. V sobotu odpoledne po práci se spillvillští muži vydali pěšky na cestu domů do Spillville. V pondělí ráno pak šli pěšky zase zpátky. Dvořáka to velmi zaujalo. Rád poslouchal historky z počátků obce.
V době, kdy Dvořák navštívil Spillville, osada čítala asi 350 obyvatel. Převážná většina byla českých. Některé rodiny byly německé nebo norské, ale i ty uměly česky. Čeština tam byla hlavním dorozumívacím jazykem. Byla tam česká škola, český kostel Svatého Václava, kde Dvořák hrál na varhany. Hrou na varhany doprovázel i mše.
Při pobytu ve Spillville se zřejmě Dvořák cítil velmi dobře a zrelaxovaně. Během prvních pár dní totiž vznikl i slavný Americký kvartet, který tam pak měl i světovou premiéru, protože Dvořák si ho sám přehrál spolu s Josefem Kovaříkem, jeho otcem a sestrou. Potom následoval Americký kvintet, jehož premiéra proběhla podobným stylem. Aby doplnili kvarteto na kvintet, Josef Kovařík povolal ještě svého bratra ze Chicaga. Bylo jich tak pět a mohli skladbu přehrát."
Co Dvořák a angličtina? Jsou nějaké záznamy o tom, jestli hovořil anglicky? Popřípadě jak?
„Určitě hovořil. Pravděpodobně velice dobře, obstojně. Ještě před tím než Dvořák odjel do Ameriky, několikrát navštívil Anglii, kde dirigoval svá díla, například Rekviem nebo Stabat Mater. Dával rozhovory anglickému, potom i americkému tisku v angličtině. Se svým nakladatelem Novellem, s Jeanette Thurber i s dalšími lidmi komunikoval v angličtině běžně. Asi to nebyla perfektní angličtina, určitě se ale domluvil v pořádku."
Zmiňovala jste i další cesty po Americe, kromě pobytu ve Spillville. Které to byly?
„Ještě v New Yorku se Dvořák seznámil s Edwardem Rosewaterem [pozn. red. rodným jménem Edward Rosenwasser], což byl také Čech, krajan pocházející z Rožmitálu, který žil v Omaze. Seznámila je Jeanette Thurber. Pan Rosewater trval na to, že Dvořák se musí jet podívat i za ním do Omahy, aby mu mohl ukázat svou redakci. Byl totiž majitelem novin Omaha Bee, v překladu Omažská včela. Dvořák se trošku vytáčel, nechtělo se mu jet. Nakonec ale svolil a přijel. Strávil v Omaze 3 dny, v rozmezí 1.-3. září 1893.
Původně se chtěl zdržet jen na chviličku, nakonec ho ale pan Rosewater přesvědčil, že musí zůstat trochu déle, protože pro něj měl přichystané překvapení. Pan Havlíček, což byl místní muzikant a dirigent, přišel s kapelou složenou z českých hudebníků, aby mohli Dvořákovi zahrát. Po tomto dostaveníčku byli samozřejmě pozváni na večeři a na pozdější večírek.
Den nato, tedy 2. září, se konala oficiálnější slavnost. Omažští Češi si přáli uvítat ve svém středu Dvořáka a uspořádali v neděli odpoledne slavnostní uvítání v Metzově síni, Metz Hall, což byla původně Bohemian Hall. Slavnosti se zúčastnilo na 5000 krajanů, což je obrovský počet Čechů. Byly proneseny proslovy významných místních Čechů, jako například od Jana Vránka [pozn.red Jan Vranek], faráře, Tomáše Čapka [pozn.red Tomas Capek], právníka, a dalších.
Dvořák nepobýval jen v New Yorku, Chicagu nebo Spillville. Podnikl i další výlety, například do St. Paul, jak dodává Kateřina Nová:
„Do St. Paul se dostavil na pozvání pana Ryndy, což byl Moravan. Dvořák měl Moravany velmi rád. Opět se chtěl zastavit jen na chviličku, chtěl se především podívat na vodpády Minnehaha, které jsou zmíněny v Eposu o Hiawathovi. Tento příběh Dvořáka silně zaujal. Pan Rynda nicméně Dvořáka přemluvil, aby zůstal trošku déle. Proběhlo tedy zase klasické přivítání českými krajany, krátký koncertík, proslovy a tak dále."
Dvořák podnikl po Spojených státech amerických mnoho cest. Zeptala jsem se Kateřiny Nové, zda měl pobyt ve Spillville nebo i na jiných místech vliv na podobu Novosvětské symfonie:
„Většinu Novosvětské symfonie Dvořák zkomponoval v New Yorku. Ovšem po návratu ze Spillville pár míst ještě doupravil nebo poupravil. Nebyly to ovšem žádné zásadní zásahy. Ve Spillville vznikl ovšem opis Novosvětské symfonie. Jeho sekretář a přítel Josef Kovařík měl za úkol během prázdnin opsat celou symfonii. Tento opis byl pak poslán k tisku do Berlína Dvořákovu nakaladateli Simrockovi."
Jak se díváte na to, že někteří Američané by si rádi Dvořáka přivlastnili? Tvrdí, že Novosvětská symfonie je o Americe, vznikla v Americe, je tedy americkou skladbou amerického skladatele.
„Já se jim nedivím. Kdo by nechtěl mít Dvořáka a Novosvětskou symfonii ve své hudební historii? Faktem je, že Novosvětská symfonie vznikla v prvních pár měsících, týdnech Dvořákova pobytu v New Yorku. Je to první dokončené dílo, které vzniklo na americké půdě. Zcela jistě tam jsou americké vlivy. Dvořák byl určitě ohromen New Yorkem, byl ohromen prostorem toho města, technikou, spoustou lidí i spoustou různých lidí. Bylo to velmi heterogenní a multikultuní město, na rozdíl od tehdejší Prahy, která byla v tu dobu ještě poměrně malá.
Musel být ohromen. Na druhou stranu se mu stýskalo po Čechách. Myslím si, že jsou to kombinace mnohých faktorů a je dost spekulativní a těžké říct, co přesně a jak Dvořák mínil, chtěl a zamýšlel. Víme ovšem z některých jeho rozhovorů, že právě při kompozici prostředních vět, 2. a 3. věty Novosvětské symfonie, se nechal inspirovat Eposem o Hiawathovi amerického spisovatele Longfellowa. Ten vypráví o udatném indiánském náčelníkovi, který chtěl sjednotit indiánské kmeny a nastolit mír. Tento příběh se ho velmi dotýkal a inspiroval ho. A sám prohlásil, že vnitřní dvě věty jsou tímto příbehem inspirovány. Americké vlivy tam tedy jsou."
