Babiš doufá, že zásah USA dovede Venezuelu k demokracii, část politiků mluví o porušení práva
Zatčení venezuelského autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželky americkými silami vyvolalo v Česku rozporuplné reakce. Zatímco někteří politici mluví o šanci na demokratickou změnu v zemi sužované diktaturou, jiní varují před porušením mezinárodního práva a nebezpečným precedentem.
Americké jednotky při zásahu ve Venezuele zadržely Madura s manželkou a převezly je do Spojených států, kde čelí několika obviněním, mimo jiné z pašování drog do USA. Podle části české politické reprezentace šlo o nestandardní krok v mimořádné situaci, podle jiných o otevřenou agresi vůči suverénnímu státu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) vyjádřil naději, že americký zásah povede k demokratickému vývoji. „Dalo se to čekat. Doufejme, že to všechno povede k tomu, že občané Venezuely budou mít svobodu a demokracii a že si zvolí demokratický režim,“ uvedl na Instagramu.
Podle Babiše se česká vláda v současnosti soustředí především na osud českého občana Jana Darmovzala, kterého venezuelské úřady zadržely v září 2024. Obvinily ho z účasti na údajném plánu zabít Madura a svrhnout vládu, což česká diplomacie odmítá jako nepodložené. Nevládní organizace Foro Penal označila Darmovzala za politického vězně. „Snažíme se to přes různé diplomatické kontakty vyřešit. Já to taky řešil na Evropské radě, ministerstvo zahraničí to řeší,“ uvedl premiér.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) připomněl, že Spojené státy dlouhodobě upozorňovaly na možné vyhrocení situace kvůli krokům „nelegitimního režimu vůdce Madura“. „Za důležité nyní považujeme uklidnění situace a diplomatická jednání i za účasti venezuelské opozice,“ uvedl. Na prvním místě je podle něj bezpečí českých občanů, včetně vězněného Darmovzala.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) označil zásah USA za nestandardní, zároveň ale zdůraznil, že nestandardní byla i situace ve Venezuele. „Diktátorský režim, podporující ropný a drogový terorismus, se stal hrozbou nejen pro USA,“ uvedl v České televizi a dodal, že Česká republika by měla Spojené státy jednoznačně podpořit.
Podobně opatrně optimistický je poslanec a místopředseda ODS Martin Kupka. Podle něj by zásah mohl přinést pozitivní výsledek, pokud by vedl ke svržení diktatury a nastartování demokratického vývoje. „Byla by to dobrá zpráva nejen pro samotnou zemi, ale i pro celou Jižní Ameriku,“ uvedl s tím, že je ale příliš brzy na konečné závěry a že by nemělo jít o precedent.
Porušení mezinárodního práva, míní někteří politici
Podle místopředsedy koaličního hnutí SPD Radima Fialy byly hlavním motivem amerického útoku především ropa a širší geopolitické zájmy Spojených států. „Nemůžu to hájit. Bylo to porušení mezinárodního práva,“ zdůraznil Fiala v České televizi. Připustil, že současný venezuelský režim má diktátorský charakter, se zvoleným postupem Washingtonu ale nesouhlasí. „Mělo by se to řešit více diplomatickou cestou. Jinak dáváme nebezpečný precedens vůči jakékoliv jiné agresi ve světě. Jakkoliv jsem rád, že je Maduro pryč,“ dodal.
Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (za TOP 09) krok USA přirovnal k ruské agresi proti Ukrajině. „Bez ohledu na to, co si myslím o režimu ve Venezuele, je děsivé sledovat, že USA se dopouštějí agrese proti suverénnímu státu a porušují všechny normy mezinárodního práva o nepoužití síly,“ napsal na síti X. Podle něj by Česká republika neměla mlčet, protože jde o to, „v jakém světě budeme žít a zda v něm budou platit ještě nějaká pravidla“.
Podle profesora mezinárodního práva Vladimíra Balaše lze operaci v Caracasu formálně označit za porušení stávajícího mezinárodního práva, zásah je ale nutné vnímat v širším kontextu: „Tím kontextem je neschopnost OSN a Rady bezpečnosti zajistit mír a bezpečnost. Proto se státy, zejména ty větší, uchylují k jednostranným řešením ochrany svých zájmů,“ řekl Českému rozhlasu.
Protest před ambasádou USA v Praze
V neděli se před americkou ambasádou v Praze sešlo zhruba 50 převážně mladých demonstrantů, kteří protestovali proti zásahu USA. Akci Donalda Trumpa přirovnávali k ruskému útoku na Ukrajinu v roce 2022 nebo k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.
Nesli transparenty s nápisy „Free Maduro“, „Ruce pryč od Venezuely“, „Žádnou krev za ropu“ či „Donald Trump = nejlepší Putinův žák“ a skandovali hesla jako „Špína, hnus, kolonialismus“ nebo „Viva Venezuela“.
Svolavatel demonstrace Jan Májíček z organizace Iniciativa proti válce uvedl, že USA se pokusily změnit režim v zemi, která nebyla jejich spojencem. „Scénář byl stejný jako to, co plánoval Putin na Ukrajině,“ řekl a vyjádřil naději, že Česká republika zásah odsoudí a bude hájit mezinárodní právo.
Latinoameričané v Česku změnu nečekají
ČTK oslovila také několik Latinoameričanů žijících v Česku. Většina z nich se shoduje, že samotné zadržení Madura ke změně režimu zatím nepovede a že armáda se k opozici pravděpodobně nepřidá. „Venezuelský režim je stále dost silný i bez Madura, ten byl jen symbolem této diktátorské vlády,“ uvedl pětačtyřicetiletý Manuel z Chile. Obává se také možného chaosu a boje o moc.
Manuel i další dotázaní označili americkou vojenskou akci za projev imperialistického přístupu USA k Latinské Americe a varovali před nebezpečným precedentem, že by se podobný zásah mohl opakovat v případě jiné země regionu.
Obavy mají i Venezuelané, kteří zemi opustili kvůli politickým represím a ekonomické krizi. „Odešli jsme, protože bylo čím dál těžší tam žít – pronásledování, nedostatek zboží, obrovská inflace,“ řekl ČTK důchodce z Caracasu, který si nepřál uvést jméno. Také čtyřicetiletá Venezuelka, která v Česku žije se synem, nechtěla, aby se v médiích objevilo její jméno. „Nechci se o tom teď ještě bavit, nechci mít problémy, pořád nevím, co se tam přesně děje,“ dodala. Ani několik dalších Venezuelanů, které ČTK oslovila, se zatím nechtělo k situaci v jejich vlasti vyjadřovat. Vývoj je podle nich dosud příliš nejistý a pád Madura podle nich ještě nemusí přinést konec autokratického režimu.
