Barokní Klementinum vystavuje exponáty ze své historie

Barokní Klementinum, v němž sídlí Národní knihovna (NK), vystavuje vzácné exponáty ze své historie. Výstava, která bude přístupná od tohoto pátku do 19. prosince, ukáže kopii zakládací listiny podepsané císařem Ferdinandem I., stavitelské plány jezuitů i Svatováclavskou bibli. Exponáty si lidé mohou prohlédnout v krásně zdobených Křižovnických chodbách, které se v roce 2006 proměnily v Galerii Klementinum. ČTK o výstavě informovala mluvčí NK Barbora Stýblová. "Výstava částečně vynahradí návštěvníkům uzavření historických prostor Klementina, ve kterých nyní probíhá náročná rekonstrukce," uvedla Stýblová. "Expozice představí ucelený pohled na historický a umělecký vývoj objektu a na osobnosti, které v něm působily," dodala. Těmi osobnostmi byli například historik Bohuslav Balbín, španělský filozof Rodrigo de Arriaga či matematik a hvězdář Jan Klein. Lidé si mohou prohlédnout mimo jiné Kleinovy unikátní astronomické hodiny, přístroje astronoma a fyzika Josefa Steplinga či barokní hvězdné a zeměpisné glóby a mnohé další. Zpestřením budou exponáty objevené při současné rozsáhlé rekonstrukci objektu. Vystavena bude dřevěná truhla nalezená při odebírání náspu v podlaze traktu do Platnéřské ulice. Kuriozitou bude buřinka a prkno s nápisem "stavěno roku 1923". Předměty patří dělníkovi, který se ve 20. letech podílel na opravě střešního zateplení a prkno s buřinkou ukryl ve třetím patře. Objekt Klementina vznikal postupně od poloviny 16. do 18. století jako jezuitská kolej s učebnami, knihovnou, kabinety, tiskárnou, kostely a kaplemi, astronomickou observatoří. Sídlila tam i lékárna a hrálo se tam divadlo.