Auditoři společnosti KPMG, které do Národní knihovny poslal ministr kultury Jiří Besser (TOP 09), odhalili vážné pochybení v jejím hospodaření. Audit zjistil chyby při zadávání veřejných zakázek, týkaly se i rekonstrukce barokního komplexu Klementina, píšou Lidové noviny (LN).
Klementinum
Auditoři společnosti KPMG, které do Národní knihovny poslal ministr kultury Jiří Besser (TOP 09), odhalili vážné pochybení v jejím hospodaření. Audit zjistil chyby při zadávání veřejných zakázek, týkaly se i rekonstrukce barokního komplexu Klementina, píšou Lidové noviny (LN). "Externí audit prokázal řadu chyb, především při zadávání veřejných zakázek,"řekl LN mluvčí ministerstva kultury Stanislav Brunclík. Oprava Klementina, které opakovaně kritizují architekti i památkáři, by se tak mohly zdržet. Podle informací LN se knihovna často dopouštěla závažných chyb, které byly v rozporu se zákonem o zadávaní veřejných zakázek. Tendry údajně vypisovala neprůhledně, neexistovala žádná kontrola zadání zakázek, vstavovaných faktur nebo uzavíraných smluv. Ministerstvo ale nechce být konkrétní. "Další podrobnosti budeme vědět, až bude dokončena veřejnosprávní kontrola, kterou jsme do knihovny ještě poslaly," konstatoval Brunclík. Vedení knihovny ale odmítá, že by při vypisování tendrů postupovalo nezákonně. "O ničem nevím. Nám zatím nikdo auditorskou zprávu nepředložil, i když už to ministerstvo mělo udělat,"řekl LN šéf investic NK Martin Vácha. Besser už v létě rozhodl, že v knihovně skončí její současný ředitel Pavel Hazuka, a minulý týden vypsal na jeho místo výběrové řízení. Skončit by však nyní mělo i několik dalších lidí, kteří byli za podivně vypisované tendry zodpovědní. Podání trestního oznámení ale ministerstvo nezvažuje. Knihovně také hrozí pokuta od pražských památkářů za to, že některé úpravy, například výměnu oken, provedla bez jejich závazného stanoviska, uzavírají LN.
Tak velký tlak lobbistů sněmovna dlouho nezažila, informují Hospodářské noviny (HN). Stovky firem bombardovaly přes své právníky a nejrůznější konzultanty snad každého poslance, který se namanul, celé poslední tři týdny. Šlo o hodně. O zdanění elektřiny, kterou produkují solární elektrárny. Tedy o byznys, do kterého firmy nainvestovaly podle odhadů 100 až 150 miliard korun. Desítky lobbistů se všemožně snažily zabránit tomu, aby vláda zdanila solární elektřinu 26 procenty, zdanila dosud bezplatné emisní povolenky 32 procenty a ještě zvýšila poplatky za zábor zemědělské půdy. Marně. Sněmovna, ve které má kabinet Petra Nečase pohodlnou většinu, zdanění fotovoltaiky jednoznačně schválila. Tlak na poslance byl ale do poslední chvíle obrovský. Když i velmi zkušený ministr financí Miroslav Kalousek řekl HN, že "lobbing fotovoltaiků byl mimořádný", tak to o něčem svědčí. "Jeho sílu bych srovnal s lobbisty proti zvýšení daně z kuřáckých výrobků," prohlásil místopředseda TOP 09. Sněmovní nováčci byli až překvapení. "Byly to stovky emailů, textových zpráv a žádostí o schůzku. Takový tlak jsem ještě nezažila, říká o snahách lobbistů ovlivnit poslance šéfka klubu Věcí veřejných Krystýna Kočí. Žádný z poslanců nechce nikoho jmenovat. Oficiálně se ví například o advokátní kanceláři Vladimíry Glatzové, České fotovoltaické průmyslové asociaci zase pomáhal bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík, ČEZu a Pražské teplárenské se pokusil přispět poslanec ODS a bývalý ministr dopravy Petr Bendl. ČEZ a další velké energetické firmy bude víc než daň na solární elektřinu bolet zdanění emisních povolenek. U nich půjde o největší peníze. ČEZ může s novou daní přijít příští rok asi o tři miliardy korun. Společnost EPH o několik stovek milionů. ČEZ nepomohlo ani to, že má ve vládě silného ochránce, ministra průmyslu Martina Kocourka z ODS, který byl dlouhé roky v dozorčí radě firmy. Kocourek byl od počátku proti zdanění povolenek. Bitva o ně nicméně nekončí. Zatím je pořád otevřena otázka, zda zůstanou energetickým firmám bezplatné povolenky i po roce 2013," zakončují svůj článek HN.
Topíte uhlím či dřívím v kamnech nebo plynovým kotlem a chcete se vyhnout problémům? Pak si raději objednejte kominíka co nejdříve, radí Mladá fronta Dnes (MfD). Je jich totiž málo. Nová vyhláška, podle níž budou od příštího roku kontroly komínů povinné, už teď o kominíky zvýšila zájem, takže se na ně čeká i několik týdnů. Kdo si na kontrolu nebo čištění vzpomene až na začátku příští topné sezony, může pak na kominíka čekat měsíce. Nová povinnost kontrolovat komíny se týká nejméně 2,5 milionu domácností v rodinných domech i bytech, navíc i chat a chalup. Kominíků je v Česku asi 1 500, takže na jednoho připadá šest či sedm bytů za den. U pravidelně čištěných komínů se to dá zvládnout, šikovný kominík za den obejde i 20 domů. U jednoho komína, který se nečistil několik let, však může strávit i celý den. Jak zjistila MF DNES, největší nedostatek kominíků bude ve Zlínském a Moravskoslezském kraji.
Lubomír Zaorálek
V boji o příštího předsedu ČSSD pravděpodobně brzy přibude Bohuslavu Sobotkovi a Michalu Haškovi další konkurent. Ve straně by chtěl postoupit výše místopředseda strany Lubomír Zaorálek. Lidovým novinám (LN) řekl, že uvažuje o funkci prvního místopředsedy nebo předsedy. Záležet podle něj bude na dílčích konferencích v Moravskoslezském kraji a dohodě, která z nich vzejde. Mezi sociálními demokraty na severu Moravy se však už nyní mluví o tom, že by se měl Zaorálek na březnovém sjezdu strany o získání předsednického postu pokusit. "Reprezentujeme jako kraj nejvíce voličů sociální demokracie a myslím si, že je doba na to, aby byl předseda strany z našeho kraje,"řekl LN člen moravskoslezského krajského výkonného výboru ČSSD Adam Rykala. A Zaorálkovo jméno prý v souvislosti s nejvyšším postem ve straně neskloňuje sám. "Co vím od členů z Moravskoslezského kraje, tak by ho rádi podpořili," dodal Rykala. Rozhodující slovo k Zaorálkově kandidatuře nicméně moravskoslezští sociální demokraté řeknou až na nadcházejícím krajském sjezdu. Podle současného šéfa ČSSD Sobotky by bylo dobré, "kdyby Lubomír Zaorálek ve vedení ČSSD byl". K tomu, jestli je pro něj současný místopředseda ČSSD a místopředseda sněmovny nebezpečný soupeř, se ale LN nevyjádřil. Druhý uchazeč o post šéfa ČSSD, jihomoravský hejtman Hašek, se na březnový souboj těší. "Myslím, že volba předsedy sociální demokracie bude po dlouhé době znamenat, že si delegáti sjezdu budou moct vybírat z více kandidátů,"řekl. Bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek nad Zaorálkovými ambicemi jen krčil rameny, píší LN.
Volbě předsedy ČSSD se na svých stránkách také věnuje deník Právo. Místní organizace ČSSD v pražském Břevnově navrhla v úterý na předsedu strany exministra vnitra a poslance Martina Pecinu a na místopředsedu bývalého šéfa diplomacie a nedávného kandidáta do Senátu Jana Kohouta. Právu to oznámil Pecina s tím, že jde o první krok v boji o lídra ČSSD. Definitivní nominaci na předsedu má schválit ještě okresní konference na Praze 6 a poté celopražská konference. "Nominace od mé domovské organizace má logiku, jsem rád, že mě její členové navrhli. Samotná nominace mě samozřejmě těší, zatím to však nic neznamená, jelikož ji definitivně musí potvrdit celopražská konference. Proto to nepřeceňuji," sdělil Právu Pecina. O lídrovi ČSSD se bude rozhodovat příští rok v březnu. Svůj úmysl kandidovat na předsedu strany již oznámil současný šéf Bohuslav Sobotka a jihomoravský hejtman Michal Hašek. Oba již mají i své nominace, konstatuje Právo.
Foto: CzechTourism
Národní hřebčín Kladruby dostane od ministerstva zemědělství přes 20 milionů korun na zpracování dokumentace k projektu rekonstrukce této národní kulturní památky, která je v havarijním stavu. Hřebčínu se tak otevírá cesta k tomu, aby se mohl příští rok přihlásit o stamiliony korun evropské dotace ve výzvě vyhlašované ministerstvem kultury. Uvedl to deník E15 s odvoláním na vyjádření ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS) a ředitele hřebčína Jana Höcka. Ještě před pár týdny to vypadalo, že stát nebude mít peníze nejen na projektovou dokumentaci pro hřebčín, ale ani na to, aby mohl vypsat další výzvu v rámci operačního programu ministerstvem kultury. "Je velmi pravděpodobné, že Kladruby budou úspěšné. Všichni vnímají, že je to národní klenot, že je ve špatném technickém stavu a že areál potřebuje na svou rekonstrukci řádově 150 až 300 milionů korun,"řekl E15 Fuksa. Jakou částku by případně mohl kladrubský hřebčín získat, je prý zatím předčasné odhadovat. Bude záležet na celkové sumě peněz, kterou dá ministerstvo kultury do dotyčného dotačního programu. Podle ředitele Höcka by kladrubský hřebčín potřeboval v první fázi na základní rekonstrukci nejméně 300 až 400 milionů. To je ale jen zhruba čtvrtina až třetina z celkových odhadovaných nákladů na kompletní obnovu a zajištění provozu. "Potřebujeme v první řadě odvodnit zámek, kostel a naprosto všechny stáje,"řekl Höck. Během dvou let se v Kladrubech vystřídali tři ředitelé. Předchozí ředitel Jaroslav Dražan byl odvolán 27. listopadu 2009 pro chyby ve vedení organizace, Lenku Gotthardovou odvolal předloni tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) za chyby v účetnictví. Národní hřebčín Kladruby je nejstarším velkým hřebčínem na světě, loni od jeho založení uplynulo 430 let. Od roku 2002 je kladrubský hřebčín a kmenové stádo tamních běloušů národní kulturní památkou, konstatuje E15.
