Centrum pro uchování české kultury v Texasu buduje skanzen v La Grange

r_2100x1400_radio_praha.png

V dnešní repríze rubriky Češi v zahraničí se vydáme do Texasu. K českým kořenům se tu hlásí nejméně půl milionu lidí. Češi, a hlavně Moravané, do Texasu přicházeli už od poloviny 19. století a založili zde řadu českých obcí. Mezi nimi i Prahu. V některých se dodnes mluví česky. Zachování českého kulturního dědictví a tradic v Texasu se věnuje i Texas Czech Heritage and Cultural Center. Jeho zástupci v předloňském roce navštívili Prahu, ministr zahraničních věcí jim totiž předal prestižní cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Hovořila s nimi Milena Štráfeldová:

Retty Slavik Chandler a Ladislav Poláček, foto: Martina Stejskalová
"Já ti rozumím, ale neumím mluvit, you know? Je to dost těžké,"

řekl mi Ladislav Poláček, viceprezident Centra českého dědictví a kultury v Texasu. Podobná slova jsem od českých krajanů v Texasu slyšela mnohokrát. Podobně jako on totiž ještě v dětství mluvili česky:

"Když jsme začali chodit do školy, otec trval na tom, že musíme mluvit anglicky. A kvůli tomu jsem češtinu hodně zapomněl. Když ale slyším lidi kolem mluvit, rozumím většinou všemu, co říkáte."

Z Česka pocházejí všichni předkové pana Poláčka, i to je typické pro naše krajany v Texasu:

"Mí prarodiče přišli z Moravy, z Frenštátska, druzí z Horního Lidče, tak jsme si tam udělali výlet a snažíme se poznat vaši zemi."

Podobně tomu je u Retty Slavik Chandler, prezidentky Texas Czech Heritage and Cultural Center. Její otec přijel do Spojených států v roce 1904, tehdy mu bylo devět let. Jeho rodiče se do Texasu vydali se čtyřmi dětmi. Narozdíl od většiny tehdejších českých imigrantů nepocházeli z Valašska, ale z moravské Kroměříže.

"Ale z maminčiny strany přijeli dřív. Byli z Valašské Polanky a přijeli asi /v roce/ 1873."

Texas Czech Heritage and Cultural Center, foto: www.czechtexas.org
Retta Slaviková připomíná, že Češi, kteří na přelomu 19. a 20. století přijížděli do Texasu, bývali většinou velmi chudí.

"Vždycky ale chtěli, aby se děti učily a aby /z nich/ byli dobří lidé. A to je také naše kultura. Školy a kostely byly pro Čechy důležité."

Kostely, které si Češi v Texasu postavili před sto lety, stojí často dodnes:

"Ty kostely tam máme. Mnoho jich je okolo La Grange, je tam Hostýn, Dubina a je tam i Praha. Tam je velký kostel a my v něm máme každý rok slavnost."

Narozdíl od Ladislava Poláčka si paní Slavik Chandler češtinu uchovala:

"Můj tatínek chtěl, abych se naučila česky, a moje stařenka nemluvila anglicky a já jsem s ní byla hodně /pohromadě/. Mně se líbí česká řeč a taky jsem na univerzitě studovala jeden kurz. Sem jsem přijela asi před třemi, čtyřmi lety a učila jsem se tu. Ale nemám šanci mluvit. My chceme mluvit, některým se to ale už ztratilo."

Podle paní Slavik Chandler žije v Texasu i podle těch nejskromnějších odhadů půl milionů lidí s českými kořeny:

"To je jisté, není ale tak lehké to spočítat, protože v censech my říkáme, že jsme Američani, a ne že máme český původ. Já jsem českého původu, ale moje děti jsou Chandlerové, protože můj manžel je Chandler. Oni se proto nepočítají, ale přitom jsou českého původu."

Podle jiných odhadů proto v Texasu žije až milion lidí, kteří jsou potomky českých přistěhovalců. A až tisíc lidí je členy Centra českého dědictví a kultury v Texasu. Jeho činnost byla oficiálně zahájena v roce 1997, už několik let předtím se ale naši krajané snažili o založení muzea české komunity. To se jim povedlo v La Grange, kde vzniká skanzen českých přistěhovalců.

"Teď se právě snažíme vybudovat kompletní českou farmu, protože většina Čechů, kteří přicházeli do Texasu, byli farmáři."

"My chráníme naše dědictví. Sbíráme knihy a věci, co Češi, když přijeli do Ameriky, měli s sebou, aby se na ně druzí lidé mohli podívat. A také máme budovy, jaké měli, když sem přijeli."

V La Grange dokonce stojí i typická valašská zvonička, kterou do Spojených států poslali tesaři z Valašska. Probíhá tu také řada krajanských setkání:

"Máme několik českých hudebních skupin, které tam uvádějí tradiční českou muziku."

Ladislav Poláček, foto: Martina Stejskalová
"Máme koláčový festival v Caldwellu, máme koláčový festival v Eunice, máme polka - festival ve Westu."

Jak připomíná Ladislav Poláček, české kulturní centrum v Texasu také podporuje uchování a výuku češtiny mezi českými krajany. Do Texasu v posledních letech přijelo i několik českých studentů, kteří učí češtinu:

"To je jedna z věcí, o kterou se snažíme. Pokusili jsme se o to, aby se na univerzitě učila čeština jako druhý jazyk. Teď, když přichází víc imigrantů, se česky mluví víc."

"Univerzity v Texasu mají kurzy pro Čechy a také jiné školy, College Station."

Texas Czech Heritage and Cultural Center má také knihovnu, v níž schraňuje knihy, noviny, časopisy, ale i rodinnou dokumentaci a fotografie, které dokládají historii Čechů v Texasu. V prostorách Centra se schází česká komunita, probíhají tu koncerty, přednášky i propagační akce, které představují českou kulturu ve Spojených státech.

A na závěr dnešní krajanské rubriky ještě jednu skutečnou raritu. Ženský sbor z Rožnova pod Radhoštěm uvede píseň, kterou si o životě v Texasu na přelomu 19. a 20. století zpívali sami čeští vystěhovalci: