Češi v srbské Kruščici vymysleli nový český kroj
Kruščice je vesnice v srbském Banátu, nedaleko od hranic s Rumunskem. Žije tady 35 českých rodin, což je dohromady asi 200 Čechů. Banát je kraj poměrně chudý, ale Kruščice celkem prospívá, mimo jiné i díky české pomoci.
S panem Josefem Irovičem, předsedou místní České besedy, stojíme před domem jeho příbuzných a on nám ukazuje, co se tady udělalo díky pomoci českého státu.
„Výkopy už jsou zahrabané, tady dole ale teď je potrubí a teče tam voda do kanalizace.“
Na kanalizaci přispěl český stát, je to tak?
„Ano. Byl to velký projekt města Kruščice, na který dal hodně peněz český stát přes ministerstvo zahraničí, českou ambasádu a rozvojovou agenturu. Oni se rozhodli, že to podpoří, protože tady žijí Češi. Dneska je to v plném provozu. Můžeme být hodně hrdí, že tady máme kanalizaci i čističku, protože to jsme jedna z prvních obcí v Srbsku. Čističku odpadních vod nemají ani některá velká města, dokonce ani Bělehrad."
Češi tady pod vedením pana Iroviče, což je mimochodem zkomolené původní české příjmení Jírovec, vedou aktivní spolkový život.
„My se scházíme minimálně dvakrát týdně, někdy i čtyřikrát, záleží na tom, co zrovna děláme.“
To se scházíte často, co na těch schůzkách děláte?
„Máme tu dvě sekce, folklórní sekci a pěvecký sbor, který má zkoušky dvakrát týdně. Mimochodem, spolek je založený v roce 1921, od té doby až do dneška se zabývá udržováním české kultury. V minulém roce jsme měli projekt na šití nových krojů, vybrali jsme na to peníze. Dneska už máme kroje hotové a používáme je na vystoupeních. Na dva tradiční kroje, které už existují a jeden úplně nový, který jsme vymysleli. Je to český kroj, ale liší se od všech českých krojů. My jsme se dívali na všechny možné české kroje ze všech částí České republiky, abychom věděli, kde jaké kroje existují. Něco jsme vybrali, ale použili jsme úplně jiné barvy a přidali jsme tam taky hrušku, protože to je symbol Kruščice.“
Tady v Kruščici probíhají i bohoslužby v češtině. Jak to funguje, máte tady českého faráře?
„Bohoslužby v češtině máme, bohužel tady ale není duchovní českého původu. Současný pan farář, stejně jako jeho předchůdce, je Maďar, ale snaží se a bohoslužbu přečte v češtině i povídá si s námi taky česky.“
Takže Maďar se naučil česky?
„No, kolik to šlo. To je otázka, jestli to je čeština…“
