Česká stopa na Oscarech. Zlatou sošku si odnesl dokument „Pan Nikdo proti Putinovi“
Oscaři letos přinesli okamžik, který se zapíše do české filmové historie. Dokument Pan Nikdo proti Putinovi, natočený v česko‑dánské koprodukci, ovládl kategorii nejlepší celovečerní dokument a stal se vůbec prvním dokumentem s českou účastí, který kdy získal Oscara.
Česko vyslalo do oscarového klání několik filmových zástupců, ale jediným, který se dostal až mezi nominované, byl právě Pan Nikdo proti Putinovi. Po nedávném triumfu na britských cenách BAFTA, kde získal ocenění za nejlepší celovečerní dokument, proměnil svou nominaci i v Hollywoodu. Tvůrci si tak ze slavnostního večera v losangeleském Dolby Theatre odnesli zlatou sošku v kategorii Nejlepší celovečerní dokumentární film.
Snímek sleduje příběh provinčního ruského učitele Pavla Talankina, přezdívaného Paša. Během války na Ukrajině začal tajně natáčet, jak se ve školách v Ruské federaci šíří státní propaganda. Natočený materiál se mu podařilo dostat ze země a stal se základem časosběrného dokumentu o tom, jak propaganda postupně proměňuje společnost. Film vypráví napínavý příběh člověka, který se rozhodne riskovat vše, aby nezradil své hodnoty.
Právě Talankin při přebírání ceny promluvil k publiku. „Už čtyři roky se díváme na nebe a přejeme si, aby se něco krásného stalo, když padá hvězda. Jsou ale země, kde místo hvězd padají z nebe drony a bomby,“ řekl na pódiu sálu Dolby Theatre a apeloval na ukončení válek: „Jménem naší budoucnosti, jménem našich dětí, zastavte všechny války.“
Na pódium si pro zlatou sošku přišli také druhý režisér filmu, americký režisér David Borenstein, který žije a pracuje v Dánsku, a čeští producenti Alžběta Karásková a Radovan Síbrt.
Podle producenta Radovana Síbrta je ocenění především uznáním pro hlavního hrdinu filmu. „Těší nás to, že Pavel Talankin, který obětoval celý svůj život, který miloval, a obětoval ho kvůli tomu, že se rozhodl, že promluví o lži, která se děje v Rusku, a nebál se riskovat svůj život, tak pro nás je zadostiučinění, že jeho příběh teď dostává takovýto obrovský mezinárodní prostor a ten Oscar tomu ještě pomůže. Myslím, že teď film uvidí víc a víc lidí. Ten film je důležitý a je strašně důležité, že Pavlova oběť nebyla zbytečná,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas.
Film podle něj zároveň ukazuje, že i jednotlivec může reagovat na bezpráví ve svém okolí. „Lidé v tom nevidí jenom příběh ruský nebo rusko-ukrajinský, ale vidí v tom příběhy, které se odehrávají i v jejich zemích,“ uvedl.
Producentka Alžběta Karásková zdůraznila nasazení celého týmu. „Je to chvíle obrovské radosti, vděčnosti a také pokory,“ uvedla po udělení ceny.
Významnou roli ve filmu hraje také hudba. Na soundtracku se podílel Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu, který ve studiu nahrál čtyři emotivní skladby – Widely’s Motherland, Prokofjev, Rachmaninov a Dove Song.
„Všechny skladby jsme natočili během jediné nahrávací frekvence, vše šlo velmi hladce a spontánně. Přítomnost hlavního hrdiny Paši byla pro všechny inspirativní – děti jeho příběh znaly a nebyl problém dostat do pěveckého výrazu zmar i stesk po vlasti, který prožíval. Byl nám nápomocen i při správné výslovnosti ruských textů,“ uvedla v tiskové zprávě Českého rozhlasu sbormistryně sboru Věra Hrdinková.
Hudba podle ní pomáhá dokreslit emotivní momenty filmu. „Rachmaninovova skladba zaznívá ve chvíli, kdy Paša ví, že musí odejít ze země bez rozloučení se svými žáky i rodinou,“ dodala.
Češi a Oscar
Prvním oceněným Čechem u Oscarů byl v roce 1949 dvanáctiletý Ivan Jandl za roli ve filmu Poznamenaní. Ještě před ním však uspěl brněnský rodák Erich Korngold, který získal Oscara za hudbu k filmu Dobrodružství Robina Hooda.
V roce 1966 získal Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film československý snímek Obchod na korze režisérské dvojice Ján Kádár a Elmar Klos. O dva roky později ve stejné kategorii triumfoval Jiří Menzel s filmem Ostře sledované vlaky, natočeným podle novely Bohumila Hrabala.
Režisér Miloš Forman získal už jako americký tvůrce dva Oscary – v roce 1976 za film Přelet nad kukaččím hnízdem a v roce 1985 za snímek Amadeus. Ten přinesl sošky také výtvarníkům Theodoru Pištěkovi a Karlu Černému.
Po roce 1989 zaznamenal v Hollywoodu výrazný úspěch také reřisér Jan Svěrák. Jeho film Kolja získal v roce 1997 Oscara za nejlepší cizojazyčný film a stal se jedním z nejúspěšnějších českých snímků vůbec. V roce 2008 pak získala česká zpěvačka Markéta Irglová spolu s irským hudebníkem Glenem Hansardem Oscara za nejlepší filmovou píseň Falling Slowly.
