Českým hokejistům Vídeň svědčí, ze čtyř MS mají dvě zlata a bronz

Čtyřikrát v historii mistrovství světa zavítal hokejový svátek do Vídně a pouze jednou se čeští či českoslovenští reprezentanti vraceli bez medaile. Při vídeňské premiéře v roce 1967 totiž skončili čtvrtí, naopak o deset let později vybojovali zlato. Titul mistrů světa přivezli Češi z rakouské metropole i v roce 1996, o devět let dříve získali jejich českoslovenští předchůdci bronzové medaile.

Především poslední vídeňský šampionát v roce 1996 byl z české strany jedním z nejpovedenějších vůbec. Svěřenci trenéra Luďka Bukače ztratili během celého turnaje jediný bod za remízu s Norskem, s ostatními soupeři si poradili s nebývalou lehkostí a po jedenácti letech se mohli znovu radovat z titulu mistrů světa. V základní skupině nastříleli Češi 27 branek a s přehledem si zajistili první místo. Ve čtvrtfinále smetli Německo 6:1, v semifinále přejeli obdobným výsledkem celek USA (5:0). Finálové drama s Kanadou vyřešil za stavu 2:2 gól Martina Procházky v poslední minutě třetí třetiny. Vítězství českého týmu pak ještě zpečetila trefa Jiřího Kučery do prázdné branky.

To o 19 let dříve byla cesta ke zlatu mnohem zapeklitější. V základní části MS 1977 skončilo Československo až třetí, ve finálové skupině si však svěřenci dvojice Karel Gut, Ján Starší poradili jak s favorizovanými Sověty (4:3), tak s nepříjemnými Švédy (2:1). Po ostudné porážce s Kanadou v poměru 2:8 se zdálo být vše ztraceno, avšak díky překvapivé výhře Švédska nad SSSR spadlo zlato do klína Československu.

V roce 1987 českoslovenští hokejisté už tolik štěstí neměli. V první fázi šampionátu nestačilo omlazené mužstvo v čele s výborným brankářem Dominikem Haškem pouze na suverénní "sbornou", ve finálové skupině nejdříve remizovalo se Švédskem 3:3, poté porazilo Kanadu 4:2. Ještě sedm minut před koncem závěrečného utkání se SSSR bylo Československo mistrem světa, potom ale Sověti otočili výsledek z 0:1 na 2:1 a na svěřence koučů Staršího a Františka Pospíšila zbyl "jen" bronz.

O dvacet let dříve skončili českoslovenští hráči při vídeňské premiéře ještě o stupínek hůř. Důvodem byl především fakt, že nedokázali porazit ani jednoho protivníka ze silné pětky, kam kromě Československa patřily ještě Sovětský svaz, Švédsko, Kanada a Finsko. Tečku za neúspěšným vystoupením týmu, v němž nechyběly hvězdy typu Václava Nedomanského či Jozefa Golonky, udělala hromadná bitka v závěrečném duelu s vítěznými Sověty.