Chrastava odmítá dát Polsku lesy jako vyrovnání územního dluhu ČR

Chrastava u Liberce je proti tomu, aby část jejího katastru připadla Polsku v rámci vypořádání více než 50 let starého územního dluhu. Konkrétně by šlo o les o rozloze 52 hektarů. Návrh ministerstva vnitra kategoricky odmítli všichni chrastavští zastupitelé. Starosta města se kvůli tomu chce obrátit i na čtyři nejvyšší ústavní činitele, tedy na prezidenta, předsedy obou parlamentních komor a premiéra. Polsko si nárokuje 368 hektarů České republiky. Ministerstvo vnitra mělo pozemky už dříve vytipované, kvůli církevním restitucím ale musí hledat nové. Jeden z vyhlédnutých pozemků je právě les u Chrastavy. "Jak dokazují mapy, celý katastr dnešní Chrastavy včetně napadeného lesa v Horním Vítkově je součástí českých zemí minimálně od 11. století," uvedl starosta Chrastavy Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj).

Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918. K dohodě a podepsání mezistátní smlouvy došlo v roce 1958. Tehdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice. Hranice se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně nebo naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven. České vlády se územní dluh snaží vyřešit přes 20 let.