Do České republiky přiletělo ze Švédska prvních šest gripenů
Na vojenském letišti v Čáslavi dopoledne přistálo prvních šest stíhaček Jas-39 Gripen, které si Česká republika pronajala na deset let od Švédska. Zbylých osm strojů Švédsko dodá do konce srpna. Podle dohody tři stroje řídili čeští piloti, tři Švédové. Na přistání je doprovodil vojenský transportní letoun An-26 a cvičný L-39 Albatros. Cesta ze středního Švédska do České republiky stíhačkám trvala zhruba hodinu. Letěly podzvukovou rychlostí. Armáda je oficiálně převezme 26. dubna. Gripeny budou mít v Čáslavi svou základnu, zázemí však ještě není zcela hotovo. Podle velitele vojenského letectva Ladislava Minaříka jsou nové hangáry ve stádiu projektů. "Čeká se na stanovisko bezpečnostního úřadu," řekl ČTK. Dodal, že letouny budou zatím umístěny v takzvaných úlech, provizorních úkrytech. Celkem 14 strojů přijde státní pokladnu na 19,6 miliardy korun. Další skoro miliardu bude stát výzbroj - Česko nedávno uzavřelo s USA smlouvu o nákupu protiletadlových střel středního doletu (AMRAAM). Washington zároveň daroval střely krátkého doletu AIM-9 Sidewinder. Hlavním úkolem moderních letounů čtvrté generace bude ochrana vzdušného prostoru v rámci NATO. Stroje nahradí staré sovětské stíhačky MiG-21, kterým letos v červnu končí životnost. Vojsko je používalo od 70. let. Podle Prejzka budou staré stroje vyřazeny a zřejmě nabídnuty k prodeji. Nic konkrétnějšího však říct nechtěl. Veřejnosti se nové letouny poprvé představí při přeletech nad Prahou u příležitosti 60. výročí konce druhé světové války. Pronájem gripenů schválila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) loni v červnu. Švédská strana se zavázala, že součástí smlouvy bude i offsetový program, tedy doprovodné investice ve výši 130 procent ceny letadel. Po uplynutí deseti let si Česko bude moci stroje koupit. Původně se mluvilo o větším počtu letadel, kabinet se ale po povodních v roce 2002 rozhodl k úspornějšímu řešení. Opoziční ODS projekt kritizuje, podle ní je nad finanční možnosti státu.