O stíhačkách pro českou armádu je definitivně rozhodnuto
Několikaletý vleklý proces výběru armádních stíhaček je u konce. Vláda se definitivně rozhodla pronajmout na ochranu vzdušného prostoru celkem 14 britsko-švédských stíhaček Gripen. Za ně zaplatí stát během příštích deseti let přes 19 a půl miliardy korun. Ne všichni jsou ale s volbou spokojeni.Více Jaromír Marek.
"Letadla budou dodávána od poloviny příštího roku, kdy budou vycvičeni piloti a technický personál a zároveň budou vyřazeny letouny Mig 21. Na konci roku 2005 přijdou letadla všechna."
Zatím není jisté, zda po desetiletém pronájmu česká armáda letouny vrátí nebo odkoupí. Letci jsou s volbou spokojeni, kritici obchodu vytýkají kontraktu vysokou cenu: půjčení jednoho Gripenu vyjde na 52 milionů dolarů, zatímco zakoupení zbrusu nové americké stíhačky F-16D by stálo pouhých 35 milionů. Především se ale mluví o technické nekompatibilitě letounů, česká armáda je jediná z armád NATO, která bude Gripeny používat. Výrobce švédsko-britský koncern slibuje, že české Gripeny budou na 100 % splňovat všechny podmínky interoperability s letectvy NATO. Stínový ministr obrany Petr Nečas má k volbě další výhrady.
"Nepřekvapil mně výběr letadel, tato vláda byla po celou dobu rozhodnuta opatřit právě letouny Gripen. Toto rozhodnutí nepředstavuje prioritu pro naše ozbrojené síly. Je třeba soustředit se na reformní kroky. Na začátku příštího roku budeme mít pouze několik plně profesionálních rot, které budeme moci nasadit v rámci NATO. Čekají nás další mnohamiliardové výdaje a tento pronájem může ohrozit budoucí vývoj armády."
Odhlédněme od toho, zda vůbec česká armáda potřebuje nadzvukové stíhačky a bavme se o typu letadla.....
"Je jasné, že Gripen je určitě kvalitní letadlo a bude schopen plnit úkoly, které od něj armáda očekává. Faktem ale je, že ostatní armády NATO i EU se orientují na jiné letouny. Gripen je jakási slepá ulička."
Řešení ochrany českého vzdušného prostoru se vleče už od roku 1995. Připoměňme si pár historických mezníků. O kontrakt s českou armádou usilují Francouzi s mirage, Američané s F 16 a F 18 a Švédové s Brity s Gripeny. V roce 2001 ale všichni zájemci výběrové řízení opouštějí, je prý zmanipulované, a ve hře zůstává pouze Gripen. Nákup letadel za 100 mld korun je ale příliš drahý a obchod zvolna zamrzá. Přicházejí povodně roku 2002 a kabinet z finančních důvodů od kontraktu odstupuje. Až v červenci loňského roku oslovila vláda 9 zemí, aby přišly se svými nabídkami. Vyjma švédských gripenů se vždy jednalo o starší stroje. Komise sedmapadesáti expertů posuzovala nabídky z mnoha aspektů: technických i ekonomických a doporučila právě britsko-švédské Gripeny.
