Do Prahy znovu přijeli krajanští laičtí kazatelé
V Praze v posledním lednovém týdnu opět proběhly kurzy, které pro laické kazatele z krajanských komunit jihovýchodní Evropy každoročně pořádá Českobratrská církve evangelická. Letošních kurzů se zúčastnili krajané z Ukrajiny nebo z Rumunska. Na jejich závěrečném setkání je tento čtvrtek pozdravil i vládní zmocněnec pro krajany z ministerstva zahraničí Karel Kühnl.
Veselynivka nebo Bohemika na Ukrajině či rumunské Peregu Mare – odtud i letos do Prahy přijeli čeští krajané, kteří ve svých bratrských sborech působí jako laičtí kazatelé. Českobratrská církev evangelická (ČCE) pro ně už řadu let organizuje tzv. „farářské kurzy“, ve kterých si mohou prohloubit své teologické znalosti. A nejen to, z Prahy si odvážejí i nové knihy a odbornou literaturu.
Pro laické kazatele je to velká pomoc, protože žádný z nich neměl možnost získat soustavné teologické vzdělání. Marie Provazníková z ukrajinské Veselynivky pracovala desítky let jako dojička, Ludmila Sverdlovová z Bohemky byla zaměstnaná v pekárně a dnes se stará o vlastní hospodářství. I Jaroslav Kalousek z rumunského Velkého Peregu obhospodařuje na 80 hektarů. Kromě toho však vedou bratrské sbory a pečují o českou krajanskou komunitu i mimo „kostel“. Mají ve svých obcích velkou autoritu a lidé se na ně obracejí i se svými osobními starostmi a problémy.
„Krajanské komunity, které mají společný náboženský základ, mají také tradičně nejsilnější vzájemné vazby a nejvíce drží pohromadě,“ uvedl na závěrečném setkání účastníků letošních farářských kurzů vládní zmocněnec pro krajany z Ministerstva zahraničních věcí ČR Karel Kühnl. MZV na pořádání kurzů proto finančně přispívá. Tuto pomoc ocenil českobratrský farář Petr Brodský, „potulný kazatel“, který je pověřen péčí o české evangelíky v zahraničí. A kurátorka ČCE Lia Valková řekla, že právě od evangelíků v českých krajanských komunitách, kteří žijí v mnohem obtížnějších podmínkách, než jaké máme my v Česku, by se mohli ti čeští hodně naučit. Za veškerou pomoc ČCE poděkovala Marie Provazníková, která dosud nevynechala jediný kurz. „Těšíme se pokaždé do Prahy, jsme tu mezi svými,“ řekla na závěr setkání.
Českobratrští exulanti odcházeli z českých zemí v 17. a 18. století především z náboženských důvodů. Jejich potomci dnes žijí v okolí polského Zelowa nebo na jihovýchodní Ukrajině. Druhá vlna evangelíků se v 19. století stěhovala převážně z ekonomických příčin. Mířili do Chorvatska, Srbska nebo Rumunska, v té době však vlastně neopouštěli hranice habsburské monarchie. Dnes jejich potomci žijí například v chorvatském Bjeliševaci, srbském Velikom Središti nebo právě v rumunském Peregu Mare.
Život těchto bratrských komunit v zahraničí zachytil pětidílný televizní dokument nazvaný Zapadlí evangelíci, který vysílá Česká televize 2. Poslední díl, věnovaný polskému Zelowu, odvysílá tuto neděli 2. února.
