Ekonomika

r_2100x1400_radio_praha.png

Dnešní ekonomická rubrika, kterou připravil Zdeněk Vališ, je věnována vládnímu sociálnímu programu pro zaměstnance propuštěné v rámci ozdravování ocelářského průmyslu, krizi českého obuvnického průmyslu a připravované novele zákona o hospodářské soutěži.

Ozdravení ocelářského průmyslu bude v příštích třech letech znamenat zánik přibližně 25 tisíc pracovních míst. Vláda proto schválila doprovodný sociální program, na který postupně vynaloží asi jednu miliardu korun. Největší podíl z této částky zabere odchodné, které dostanou propuštění zaměstnanci hutních společností, a to ve výši desetinásobku průměrné měsíční mzdy. Odchodné se podle ministra průmyslu Miroslava Grégra váže na řadu podmínek. Například tu, že pracovník musí být v konkrétní firmě zaměstnán nejméně deset let a stejný počet roků mu chybí k odchodu do důchodu. Samozřejmě nesmí být propuštěn z důvodů porušení pracovní kázně. Základní odchodné by nemělo přesáhnout 160 tisíc korun na jednoho zaměstnance. Může se ale podle ministra zvyšovat v závislosti na počtu odpracovaných let. Sociální program ale pamatuje i na zvýhodnění těch propuštěných, kteří si do tří měsíců najdou nové zaměstnání. Těm je možné odchodné ještě o něco zvýšit. Pokud půjde o zaměstnání na dobu neurčitou může to činit až 30 procent základní výše. Premiér Miloš Zeman s odvoláním na zkušenosti západní Evropy, kde útlum hutnictví probíhal deset až patnáct let s výraznými sociálními kompenzacemi, odmítá kritiku, podle které je vláda vůči ocelářům příliš štědrá. Více než miliarda korun určená na doprovodný sociální program ale není částkou konečnou. Vláda počítá i s financováním dalších programů rekvalifikace.


Český obuvnický průmysl se ani po deseti letech stále nevyrovnal s krizí způsobenou rozpadem především ruského trhu. Od roku 1989 tak výroba v tomto odvětví klesla ze 60 miliónů párů obuvi na 13 a půl miliónu v loňském roce. Tuzemské obuvnické firmy přitom dusí zejména vysoký objem dovozů. Ty loni pokryly prakticky celou kapacitu domácího trhu. Jak navíc upozorňuje prezident České obuvnické asociace Václav Novotný, řada výrobků dovážených do Česka se prodává za přinejmenším podezřelých okolností. Nejde ale jen o daňové úniky při prodeji. Například průměrná deklarovaná dovozní cena u obuvi z Číny se pohybuje kolem 60 korun na jeden pár. To je cena několikanásobně nižší, než je cena základního výrobního materiálu. Asociace obuvnického průmyslu navrhuje zavést povinné licenční dovozy, stanovení dovozních kvót a především minimálních dovozních cen. Takové ceny Asociace vypočítala a dala je k dispozici celníkům. Antonín Bednář z Generálního ředitelství celní správy ale tvrdí, že pro celníky to může být jen jakési vodítko, od které hranice mohou zpochybnit deklarovanou celní hodnotu. Aby se mohli celníci o ceník při výpočtu cla opřít, a nejde jen o obuv, ale třeba i o textil, museli by mít k dispozici zákonnou normu tak, jak je to běžné v celé Evropské unii. Poslanec Ladislav Korbel, který se snaží získat pro zájmy obuvníků a dalších profesních asociací podporu v parlamentu, je při hodnocení liknavosti státních institucí velmi kritický. Zástupci profesních asociací na svém zasedání minulý týden jednoznačně označili za viníka současného stavu stát, který pro ochranu domácího průmyslu v této oblasti a pro zamezení obrovských daňových úniků neudělal za posledních deset let vůbec nic. Objevila se dokonce i úvaha podat na stát trestní oznámení.


Jednodušší a rychlejší řízení u antimonopolního úřadu by měla přinést novela zákona o hospodářské soutěži, kterou vláda v nejbližších dnech předloží Parlamentu. Úřad by se měl podle jeho předsedy Josefa Bednáře napříště zabývat pouze důležitými případy z hlediska hospodářské soutěže a tím získá více času na jejich důkladné posouzení. Vládní návrh zpřesňuje rovněž pojem "dominantní postavení podniku na trhu" a zpracovává případy kolektivní dominance. Vychází tak vstříc požadavkům dodavatelů velkých obchodních řetězců na uzákonění sankcí za tzv. zneužití ekonomické závislosti. Obchodní řetězce totiž od malých dodavatelů vyžadují různé poplatky za vstup do sítě, hrazení reklamy či vynucování dalších slev.


A na závěr ještě pravidelný pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 31. srpna. Dolar 39 korun, 73 haléřů. Marka 18 korun.