Ekonomika

r_2100x1400_radio_praha.png

Ekonomickou rubriku tentokrát připravil Zdeněk Vališ

V ekonomickém magazínu minulý týden mimo jiné zaznělo, že po dlouhé době upozornila bankovní rada České národní banky na možnost jistého inflačního tlaku ze strany potravin. Ty pomáhaly v uplynulých dvou letech tlačit inflaci naopak dolů. Odborníci ale soudí, že období stagnace a dokonce poklesu cen potravin končí. Už od léta se pozvolně zvyšují ceny masa a tentokrát prý nejde jen o pravidelný sezónní výkyv. Od začátku října začaly podražovat i pekárenské výrobky. Dosud se stav pekárenství podobal situaci v českém pivovarnictví. Zdražovat by chtěli všichni, nikdo s tím však nechtěl začít jako první z obavy o ztrátu přízně obchodníků a zákazníků. Hlavně cena, více než kvalita pekárenských výrobků, totiž rozhoduje o odbytu. Jak uvádí předseda Společenství českých a moravskoslezských mlynářů a pekařů Otakar Svoboda, důvodem zdražování je vedle nárůstu cen nafty, výrobních technologií a dalších vstupů také nedostatek kvalitního obilí na tuzemském trhu a jeho rostoucí cena. Pekaři a mlynáři zaslali ministru zemědělství Janu Fenclovi dopis s výzvou aby zamezil nadměrnému exportu obilí. Zároveň tvrdí, že nebude dostatek žita vhodného k potravinářskému využití, a proto požadují bezcelní dovoz 60 tisíc tun kvalitního potravinářského žita. S tím ale na druhé straně ostře nesouhlasí předseda Svazu zemědělských družstev a společností Miroslav Jirovský. Podle něj je potravinářského obilí dost. Mlynáři a pekaři za něj ale nabízejí zemědělcům nízké ceny. A volí stejnou taktiku jako dříve: Snaží se zabránit vývozům obilí. Jirovský uvádí jako příklad současnou nákupní cenu pšenice. Zatímco její světová cena činí 4200 korun, mlynáři a pekaři nabízejí zemědělcům o 900 korun méně. Miroslav Jirovský tedy připouští nedostatek potravinářského žita na domácím trhu a viní z tohoto nedostatku odběratele. Přesto jsou zemědělci proti dovozům obilí. Chtějí naopak uvolnit vývozní licenci a požadují dlouhodobé smlouvy na úrovni světových cen. Stanovisko ministerstva zemědělství se do této chvíle nepodařilo získat. Faktem je, že na současné situaci vydělávají především supermarkety, kterým se na jedné straně daří přetahovat zákazníky drobných obchodníků a na straně druhé držet na uzdě pekaře, bez ohledu na to, že ceny vstupů pro výrobce potravin letí nahoru.


Zoufalé pohledy směrem k zemědělcům vysílají rovněž pivovary. Nemají totiž dostatek sladovnického ječmene. V tomto případě jsou na vině jak letošní počasí, tedy dlouhé horké jaro a naopak studený a deštivý červenec, tak loňské nízké výkupní ceny, které způsobily, že zemědělcům se příliš nevyplácelo sladovnický ječmen pěstovat. Ceny proto letí nahoru, a jak tvrdí předseda Svazu malých pivovarů Stanislav Bernard, bez dovozu se v příštích měsících pivovary zřejmě neobejdou. Náklady na výrobu piva půjdou samozřejmě nahoru a s nimi i cena.


V poslanecké sněmovně pokračují jednání o vyplacení restituentů zemědělského majetku. Jde o jeden z největších majetkových přesunů v České republice. Celková výše nárokovaného majetku je odhadována na 30 miliard korun, o něž se uchází kolem 350 tisíc restituentů. Tolik osob požádalo o vydání majetku v roce 1992, kdy byl přijat příslušný zákon. Okamžité vydání majetku by ale znamenalo likvidaci převážné většiny zemědělských družstev a ta tedy dostala ještě sedm let možnost s majetkem hospodařit, aby se poté mohla s restituenty vypořádat. Lhůta letos vypršela, ale mnoho družstev není s to svým závazkům dostát. Loni přijatý zákon, aby k vypořádání došlo prostřednictvím tzv. podílových listů na majetku družstev, byl zrušen Ústavním soudem. Nyní jsou ve sněmovně dva návrhy. Jeden z nich vypracovala ODS spolu s Unií svobody a jeho princip vysvětluje poslanec Vlastimil Tlustý. Tento návrh má ovšem slabinu v tom, že Pozemkový fond nesmí dluhopisy vydávat. Proto by musel být změněn i příslušný zákon, což by zase trvalo řadu měsíců. S třetím návrhem, jak uspokojit restituenty, hodlají vystoupit lidovci. Budou prý prosazovat takové věcné řešení, které uspokojí majetková nároky oprávněných osob, ale zároveň nebude zbytečně likvidační pro zemědělská družstva.


A na závěr ještě pravidelný pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 26.října. Dolar 41 korun, 80 haléřů. Marka 17, 76 haléřů.