Ekonomika

logo KB

V dnešní ekonomické rubrice vás bude Zdeněk Vališ informovat o hospodářských výsledcích českého bankovnictví, kvalitě vody v ČR a nových pravidlech, která začnou platit v pohostinství - konkrétně skutečnost, že host v jakékoliv české restauraci by neměl dostat na talíř jídlo, které kuchař dokončil před více než třemi hodinami.

logo KB
Po období vysokých ztrát se české banky vrací k bohatým ziskům. Tři největší bankovní domy vydělaly za letošní první pololetí řádově o miliardy více než v předchozím srovnatelném období. Komerční bance a České spořitelně přitom pomohl stát, když převzal jejich špatné úvěry. Československé obchodní bance zase pomohl k převzetí Poštovní a Investiční banky se státními zárukami. Komerční banka vykázala za letošních prvních šest měsíců zisk dvě miliardy 700 milionů korun. Loni měla v tomtéž období ztrátu ve výši jedné miliardy korun. Mluvčí banky Marie Růžičková spojuje výsledky hospodaření s restrukturalizací, která začala poté, kdy bylo v loňském roce vyměněno představenstvo a management banky.
logo České spořitelny
Důvody ke spokojenosti má i Česká spořitelna. Ta vytvořila v prvním pololetí čistý zisk jednu miliardu osmset miliónů korun. Loni byl její zisk desetkrát menší. Podle mluvčí banky Kláry Gajdůškové je tento vývoj potěšující, mimo jiné i proto, že spořitelně se výrazným způsobem zvýšily i vklady klientů. Růst počtu klientů ale zaznamenala i Komerční banka. Zvýšil se hlavně zájem o produkty přímého bankovnictví. Zajímavé je, že i po oznámení těchto příznivých informací kursy obou bank na burze mírně poklesly.


A u Komerční banky ještě zůstaneme, i když nepřímo. S pocitem jisté trpkosti na ní možná budou vzpomínat někteří zaměstnanci hodinářské firmy Chronotechna ze Štemberka na Olomoucku. Největší evropský výrobce mechanických hodin a budíků začátkem srpna definitivně zkrachoval. Výrobky Chronotechny přitom měly úspěch

platební karta
a vyvážely se do více než 40 zemí. Před třemi lety získala firma dokonce prestižní ocenění jako druhá nejúspěšnější exportní organizace v České republice. Co předcházelo konkurzu? To už je otázka pro bývalého jednatele firmy Pavla Vindrálka. O práci v Chronotechně přišlo téměř 300 vysoce kvalifikovaných dělníků. Podle Pavla Vindrálka by závazky vůči věřitelům v 1. a 2. skupině, což jsou zaměstnanci a stát, měly být po skončení konkurzního řízení plně uspokojeny.


V České republice došlo od roku 1990 k výrazné zlepšení kvality vod. Přesto má země stále ještě velké problémy se znečištěním způsobeným zemědělskou výrobou. A i když už neexistuje obec nad deset tisíc obyvatel, která by neměla čistírnu odpadních vod, stále je nedostatek čističek u malých obcí. Potvrdil to před vládními prázdninami ministr životního prostředí Miloš Kužvart, když zdůvodňoval časově nejdelší a zároveň nejdražší vyjednané přechodné období výjimek po vstupu do Evropské unie. Podle Kužvarta potrvá tato přechodná fáze až do roku 2010. A plánované investice k dosažení stavu, který vyžaduje Evropská unie, dosáhnou sto miliard korun. Pro srovnání tolik, kolik stála výstavba jaderné elektrárny Temelín nebo kolik by stál tolik diskutovaný nákup stíhaček pro českou armádu.


Host v jakékoliv české restauraci by neměl dostat na talíř jídlo, které kuchař dokončil před více než třemi hodinami. Praví tak vyhláška ministerstva zdravotnictví, kterou začali nyní v letních měsících intenzivně kontrolovat hygienici. Hostinským se ale předpis nelíbí. Pokud se bude dodržovat, bude to prý znamenat konec tradiční české kuchyně. Ve hře je totiž osud takzvaných hotových jídel a polévek. Tzv. hotovky, tedy hlavně omáčky a guláše, které se vaří ve velkém, připravují kuchaři často na několik dní dopředu a skladují je v lednici. Hygienici tvrdí, že pokrmy, které leží v lednici, mohou být závadné. Kuchař v jedné vyhledávané restauraci střední kategorie v Praze na Žižkově naproti tomu potvrdil Radiu Praha, že některá jídla jinak než "dopředu" připravit ani nelze, je to prý otázka chuti.