Emigrantům končí možnost požádat o znovuzískání českého občanství

Emigrantům, kteří přišli v době komunistického režimu o československé občanství, vyprší 2. září termín pro podání žádosti o jeho znovunabytí. Od roku 1999, kdy zákon umožňující části bývalých občanů Československa získat občanství zpět vstoupil v platnost, této možnosti využilo necelých 8000 lidí. Zmiňovaná norma se vztahuje na ty bývalé občany Československa, kterým bylo v období od 25. února 1948 do 28. března 1990 občanství odňato československými úřady nebo o něj přišli v důsledku přijetí občanství jiného státu, s nímž ČR měla či má uzavřenou smlouvu zamezující vznik dvojího občanství. "Od 2. září 1999 do 20. srpna 2004 občanství ČR opětovně získalo 7632 osob. Žádosti byly zamítnuty přibližně v deseti případech," řekla ČTK mluvčí ministerstva vnitra Marie Masaříková. V září by se měl v Senátu projednávat návrh novely, která by měla umožnit změnu zákona tak, aby bylo možné o navrácení občanství žádat bez časového omezení. Ministerstvo vnitra ani ministerstvo zahraničí nemají k dispozici přesné údaje o tom, na jaký počet emigrantů se zákon vztahuje. Například ve Spojených státech, kde žije patrně nejvíce možných žadatelů, podle odhadů českých diplomatů mohlo o navrácení občanství požádat přibližně 10.000 lidí. Podle odhadů českých diplomatů v New Yorku využila této možnosti asi polovina z nich. "Kromě posledních šesti měsíců náš úřad nezaznamenal větší nápor žadatelů. V roce 2003 jich o navrácení požádalo pouze 22. Celkem evidujeme necelou stovku žádostí," řekl ČTK konzul českého velvyslanectví v kanadské Ottawě David Pavlita. Pod jeho úřad spadá část Kanady, v níž žije asi 20.000 lidí hlásících se k českému původu. Na kolik z nich se norma vztahuje, se však podle něj nedá přesně zjistit. Odhadl, že by mohlo jít řádově o tisíc lidí. V Británii podle pracovníků konzulárního oddělení českého velvyslanectví v Londýně na základě tohoto zákona o občanství v roce 2002 požádalo osm lidí a v letech 2003 a 2004 vždy pouze jeden člověk. Zmiňovaný zákon vstoupil v platnost v roce 1999 po dlouhých debatách, zda je dvojí občanství v ČR, které norma umožňuje, pro krajany přípustné. Krajané se občanství dožadovali podle svých slov zejména kvůli možnosti volit v ČR, v podtextu však zaznívaly i restituční nároky na majetek, který v Československu při emigraci zanechali. Získat zpátky zkonfiskovaný majetek však většinou na jeho základě nemohou; příslušné restituční lhůty totiž již vypršely. To ostatně také část emigrantů v minulosti kritizovala. Někteří krajané si také stěžovali na to, že zákon je příliš složitý a administrativa spojená se získáním občanství náročná a zdlouhavá. Po roce 1948 odešlo během 20 let z Československa asi 255.000 lidí, z toho 60.000 hned po únoru 1948. Dalších zhruba 245.000 Čechů emigrovalo v letech 1968 až 1989.