Eva Jamníková: O dětech, hudbě a české komunitě v Berlíně
Do studia Radio Prague International přijela jen na skok – vlakem z Berlína, s batůžkem na zádech a s úsměvem, který naznačuje, že i krátká zastávka v Praze je pro ni návratem ke kořenům. Houslistka a hudební pedagožka Eva Jamníková žije v německé metropoli už dvacet let, ale její život zůstává pevně propojený s Českem. V nové epizodě podcastu Hovory na dálku vypráví o hudbě, rodině, dětech, komunitě i o tom, proč je pro ni tvoření radostí, nikoli povinností.
Eva i její manžel, violoncellista Tomáš Jamník, jsou dnes známí jako nadšení pokračovatelé odkazu legendárního pedagoga Otakara Ševčíka. Každé léto pořádají v Horažďovicích Ševčíkovu akademii, kde se setkává více než stovka mladých smyčcařů. Eva vede dětskou školičku Otakárek a s úsměvem říká, že jejich rodině se doma přezdívá „Ševčíci“.
Hudba je pro ně nejen práce, ale i způsob života. Cestují po světě jako duo, propojují koncerty s rodinnými výlety a jejich děti vyrůstají obklopené nástroji, zvuky a spontánním zpěvem.
Berlín jako domov i laboratoř
„Hudba je pohyb, zvuk a hra. Ne jen technika.“
Evina cesta do Německa začala nenápadně – doporučením profesora Jiřího Hniličky, který ji po gymnáziu nasměroval do Drážďan. Tehdy si ještě neuměla představit, že by v Německu žila. Až návštěva Berlína všechno změnila. „Koupila jsem si pohlednici Berlína a dala si ji do futrálu na housle. Říkala jsem si: tady bych chtěla jednou žít,“ vzpomíná.
Dnes učí na berlínské hudební škole, věnuje se elementární hudební pedagogice a objevuje, jak hudba funguje v dětském světě – bez tlaku, bez výkonu, s radostí a hravostí. „Hudba je pohyb, zvuk, hra. Ne jen technika,“ říká.
Hudba doma: čtyřhlas u večeře a síla obyčejného zpěvu
„Není nic lepšího než živý hlas rodiče. I kdyby byl trochu falešný.“
V rozhovoru popisuje, jak ji mateřství přivedlo k novému pohledu na hudbu. Doma se zpívá, improvizuje, bouchá do skleniček, tvoří se spontánně. A také vysvětluje, proč by se rodiče neměli bát zpívat svým dětem – ani když mají pocit, že „to neumí“.
„Není nic lepšího než živý hlas rodiče. I kdyby byl trochu falešný,“ říká. „Dítě uklidní, propojí a vytvoří radost, kterou žádná reprodukovaná hudba nenahradí.“
Fabularium: česká komunita v Berlíně, která žije
Vedle hudby se Eva věnuje i české krajanské komunitě. Spolu s přítelkyněmi založila spolek Fabularium, který pořádá umělecké workshopy pro děti – literární, filmové, výtvarné. Postupně se z dětského projektu stal živý kulturní prostor i pro dospělé.
Letos uspořádali první český ples v Berlíně, který nadchl nejen místní, ale i hosty z Česka. A chystají další velký projekt: dvouměsíční festival české dětské ilustrace s autory, kteří přijedou přímo do Berlína. „Berlín je lákavý. Když někoho pozveme, většinou rád přijede,“ dodává Eva.
Radost jako kompas
Ať už mluví o houslích, o pedagogice, o české komunitě nebo o rodině, Eva Jamníková dokáže najít krásu v každém detailu. Její svět je plný zvuků, pohybu, tvoření a sdílení – a právě to z rozhovoru dělá inspirativní setkání.
Jak se žije české hudebnici v kosmopolitním Berlíně? Proč děti učí hudbu jinak, než jak ji sama studovala? Jak vzniká český kulturní život v zahraničí? Poslechněte si nový díl podcastu Hovory na dálku s Evou Jamníkovou.
Související
-
Hovory na dálku
Poznejte svět očima Čechů, kteří se vydali za hranice a tam našli nejen nové domovy, ale také neobvyklé profese, životní zkušenosti a nové perspektivy.







