Habermannův mlýn přilákal o víkendu do kin téměř 21.000 lidí

Ve 28 kopiích vstoupil minulý týden do kin film Juraje Herze Habermannův mlýn. Vznikl v česko-německo-rakouské koprodukci a za první víkend přilákal do kin téměř 21.000 diváků, což zástupci distribuční společnosti Bontonfilm označili za slušný výsledek. Také domácí kritika přijala kontroverzní příběh tohoto dramatu ze Sudet vrcholícího pravdou o poválečném odsunu Němců vcelku kladně. "V Habermannově mlýnu vraždí i Češi Němce. Unesou to diváci?," zeptala se v článku kritička Mladé fronty Dnes Mirka Spáčilová a připomněla slova Juraje Herze z předpremiérové tiskové konference. "Zažil jsem koncentrační tábor, ztratil šedesát příbuzných, nemám tedy ani nejmenší důvod být vůči Němcům shovívavý. Ale nyní se už i v tisku odhalují hroby Němců zabitých po válce Čechy a proti skutečnosti je náš film ještě shovívavý," řekl novinářům.

Herz se ve filmu Habermannův mlýn zaměřil na skutečné události z doby mezi mnichovskou dohodou a rokem 1945, kdy končí válka a začíná odsun. Ukazuje jednu z nejčernějších kapitol ve vztazích mezi Čechy a Němci, neboť krutosti, které ho provázely, zůstávají dodnes tabu. Scénář vychází z románu spisovatele Josefa Urbana. Hubert Habermann byl mlynář ze severomoravského Bludova. Byl Němec, ale s českými sousedy vycházel normálně. S některými se úzce přátelil, mluvil česky, a to i s příslušníky vlastní rodiny. Za války některým Čechům pomáhal. Po osvobození zmizel; ukázalo se, že byl v květnu 1945 zavražděn. Vražda nebyla nikdy řádně objasněna, viníci nebyli potrestáni a jeho žena byla i s dětmi po válce odsunuta.