Historička popsala v knize přeměnu mandelinky v amerického brouka

Boj proti americkému broukovi - mandelince bramborové se v 50. letech stal jednou z nejviditelnějších součástí komunistické propagandy, která dnes vzbuzuje úsměv, ale která měla i své tragické následky. Její vznik a vývoj popsala historička Pavlína Formánková v novém čísle časopisu Paměť a dějiny vydávaného Ústavem pro studium totalitních režimů.

Mandelinka bramborová zamořila v meziválečném období a za druhé světové války velkou část Evropy. Kvůli ohrožení přísunu potravin se jí obávala i protektorátní vláda, v Československu se ale objevila až v roce 1947. Na začátku 50. let se přemnožila a právě v tomto období se stává zbraní komunistické propagandy. Brouk se totiž vyskytoval především v oblastech hraničících se západními okupačními zónami. Podle propagandy tak brouka do republiky posílají kapitalisté a imperialisté, aby poškodili hospodářství.

Historička Formánková uvádí příklad soukromého zemědělce Josefa Straky, který nesměl zaměstnávat žádné pracovníky, nikdo mu nesměl pomáhat a přitom musel odevzdávat extrémně vysoké dávky plodin. Když se pak jednou nezúčastnil hromadné akce na hledání amerického brouka, dostal vysokou pokutu. Úředník Josef Sluka byl dokonce odsouzen za velezradu, protože údajně převzal mandelinku k dalšímu rozšiřování. Americký brouk se pak opět mění na mandelinku bramborovou až s politickým uvolňováním na začátku 60. let.