Český sršeň je "mazlík" na rozdíl od sršně asijské. Program Najdi je hledá invazní druhy hmyzu
Určitě jste slyšeli o plzákovi ze Španělska, který ničí úrodu v našich zahrádkách. A není jediný, je tu i řada invazivního hmyzu. Tito nezvaní hosté se rychle množí a šíří i proto, že postrádají konkurenci. Vědci vytvořili program s názvem Najdi je, kde spolupracují s lidmi a nepůvodní druhy hmyzu zjišťují.
Jak uvedl Jiří Skuhrovec z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, definice nepůvodního druhu je velice jednoduchá. Daný organismus překonal nějakou geografickou bariéru pomocí člověka. Pokud se šíří díky klimatické změně sám, jde o postupné šíření. V tu chvíli je to zatím nepůvodní druh.
"Pokud ale dokáže přežít naší zimu, dokáže se množit a začne se šířit, tak v tu chvíli ho nazýváme invazní. Já se zabývám zejména bezobratlými živočichy a tam je to jednoznačně hmyz. Obecně je velmi vázaný na teplotu, a pokud průměrná teplota se zvyšuje, tak jim umožňujeme, aby ten druh tady přežíval, a mohl se množit. My se snažíme, aby lidé sami monitorovali ty invazní druhy.
Máme jednotlivé pátrací akce na každého živočicha zvlášť. Nejvíc se teď věnujeme zavíječi zimostrázovému, který jeho housenky likvidují. Buxus je na zahradách velice oblíbený. Pak je to vrtule ořechová. Její larvy se vyvíjejí v oplodí ořešáku tak, že zničí ten ořech, on předčasně opadne. Takže vlastně přijdeme o naši úrodu vlašských ořechů. Anebo takový standard je slunéčko východní, které je téměř všude v ČR nebo ve střední Evropě. Slunéčka zimují ve skupinách. Máte nálety až 1000 jedinců do baráku a lidem to začne vadit. Takže to jsou takové nejběžnější druhy, kterým se teď momentálně věnujeme."
Pozor na sršeň asijskou
Velkým problémem se do budoucna může stát sršeň asijská. Už se vyskytuje například v sousedním Německu.
"My ji tady ještě nemáme, ale připravujeme se na to. Už se objevila v Německu a na západních hranicích s Belgií, Lucemburskem nebo zejména s Francií. Tam už to překonává tu bariéru a v Německu už se začíná dost šířit. Sršeň asijská splňuje všechna nebezpečí. Je nebezpečná pro životní prostředí. Je nebezpečná z hospodářského hlediska, protože se zaměřuje na včely a loví je. A samozřejmě je tam i ta sociální složka, protože oni jsou agresivnější než ten náš druh, který je v podstatě takový, dalo by se říct "mazlík", když mu neubližujete, tak vás nenapadne. Když to sršeň asijská si to teritorium trošku hlídá jinak."
Amatérští entomologové se zapojují do programu Najdi je
Vědci vypracovali program, který se jmenuje Najdi je. Zapojilo se do něj už kolem 500 lidí, kteří posílají fotografie a pomáhají tak určit nepůvodní druhy.
"Ten projekt vznikl na základě velkého evropského projektu COST, který se zabýval invazními organizmy a využití občanské vědy. Já jsem tam byl jeden z členů za ČR, tak jsem si říkal, že v rámci ČR tam je velká mezera, co se týče bezobratlých živočichů. Obecně hmyz v ČR velice populární. Je zde velké množství amatérských entomologů, ale ty informace nejsou nijak centralizované. Tak jsem založil tento projekt, který se během jednoho či dvou let opravdu rozjel, má už obrovský dopad. Smysl je, aby lidé monitorovali a sledovali ty invazní druhy. My tam máme jednotlivé pátrací akce. Ke každému druhu lidé něco pozorují, pošlou nám fotku. My jim to na základě té fotografii potvrdíme nebo vyvrátíme. Toto je stejné pro všechny pátrací akce a snažíme se zapojit lidi víc a dál. Chci, aby odchytávali přímo ty živočichy, protože studujeme jejich parazity. Ti by třeba mohli nějak ovlivňovat jejich šíření, ať už pozitivně nebo negativně."
Jak dodal Jiří Skuhrovec, zatímco rostliny jsou v ČR perfektně zvládnuté, u hmyzu je obrovská mezera. Co se rostlin týče, tento týden například Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) varovali před šířením lupiny mnoholisté, známé také jako vlčí bob. Tato jedovatá rostlina pochází ze Severní Ameriky a v Krkonoších kvete přibližně od června. Správa parku upozorňuje, že pokud se nezabrání jejímu dalšímu šíření, na některých loukách neporoste vedle lupiny nic jiného.
