Návrat krále motýlů do Krkonoš. Jasoň červenooký bude vysazen na utajovaném místě
Rozkvetlá louka a nad ní hejna barevných motýlů. Ještě před pár desítkami let běžný pohled při procházkách českou přírodou, v současné době spíše výjimka. Motýli se postupně z českých luk a hájů ztrácejí. Některé vzácnější druhy dokonce z přírody téměř zmizely. Patří mezi ně i nejvzácnější motýl - jasoň červenooký. Ochránci přírody se ale nevzdávají a na jeho návratu do Krkonoš i dalších míst aktivně pracují.
Jasoň červenooký je asi osmicentimetrový horský motýl žijící nejčastěji na skalnatých vápencových svazích. Jeho tělo pokrývá kožíšek, křídla má bílá s červenými oky. Patří mezi kriticky ohrožené motýly Evropy, v Česku je téměř vyhubený. Důvodem je lidská činnost, hlavně nepromyšlené zalesňování krajiny, neudržitelné zemědělské postupy a rozsáhlé používání pesticidů a chemických látek. Jasoňům neprospívá ani oteplování klimatu.
Dříve se přitom vyskytoval na řadě míst, zejména na horách a v podhůří. Na posledním známém místě - u Štramberka na severní Moravě - vyhynul v první polovině 20. století. V roce 1986 tam byli vysazeni motýli původem ze Slovenska.
„Tato populace se zde sice udržela dodnes, avšak i zde v poslední době povážlivě klesá. Jasoň je v Česku považován za funkčně vyhynulého," upozorňuje Zdeněk Fric z Entomologického ústavu Akademie věd ČR.
Český svaz ochránců přírody a mezinárodní ochranářská skupina JARO, která pracuje na záchraně mizejících motýlů a dalších opylovačů a jejich přirozeného prostředí, spustily letos ve spolupráci s dalšími partnery v Krkonoších mezinárodní projekt LifeApollo2020 zaměřený na aktivní ochranu tohoto motýla.
„Jasoň je jedním z ukazatelů zdravé přírody. Tam, kde tento motýl prospívá, se obvykle daří i dalším druhům a to nejen hmyzu, ale také obojživelníků, plazů, ptáků, rostlin a celému ekosystému,“ popisuje ochranářská skupina na webu.
Utajovaná lokalita
Ochranáři ve spolupráci se Správou Krkonošského národního parku už začali vyřezávat dřeviny, aby lokalitu pro hmyz připravili. Opětovné vysazení tohoto motýla bude podle nich mít vliv i na další živočichy a rostliny.
„Celý chov by byl úplně zbytečný, pokud bychom nedokázali obnovit vhodné podmínky pro život jasoně v Krkonoších. Hlavním důvodem proč tento motýl na řadě lokalit v Evropě vymírá, je zarůstání skalnatých míst, které nejen tento motýl bezpodmínečně potřebuje ke svému životu," vysvětlil chovatel motýlů Miloš Andres z ochranářské Skupiny JARO.
Nová generace jasoně červenookého, kterou se podařilo rozmnožit v chovatelské stanici v Královéhradeckém kraji, bude základem pro krkonošskou populaci. Jeho vypuštění do krkonošské přírody se předpokládá začátkem června příštího roku. Ochranáři ho vysadí do utajované lokality na pečlivě vybrané místo.
„Je to taková ikona ochrany horské přírody, takový létající medvídek. A jako takový je právě i velmi ceněný pro sběratele. Jasoně je možné vysbírat – když tam prostě každý den někdo bude chodit a pak ho třeba i prodávat, dokáže ty populace úplně zdecimovat,“ vysvětlil Českému rozhlasu předseda ochranářské skupiny JARO David Číp.
O vzácné motýly a brouky mají totiž překupníci zájem. Například předloni policisté na jižní Moravě zabavili jednomu z nich obrovské množství hmyzu, který již z velké části dokonce už vyhynul. Mezi nimi byl právě i jasoň červenooký. Cena jednoho se mezi sběrateli pohybuje kolem 200 -250 euro (tedy 5 až 6 200 korun).
