Víte, že se i motýli stěhují jako ptáci? V Česku začalo první letní sčítání motýlů
V Česku dnes poprvé začalo sčítání denních motýlů za účasti lidí. Nebojte, nebudete muset běhat se síťkou po lukách. Kdo se chce zapojit, najde si své místečko a bude pozorovat, kolik motýlů přiletí. Z české přírody totiž mizí.
Cílem Motýlí půlhodinky je zlepšit jejich ochranu, říká David Číp ze Skupiny JARO, která na projektu spolupracuje s Českou společností entomologickou.
"Motýli jsou důležití nejen v české přírodě, ale i v celé evropské přírodě, jsou to ukazatelé zdravé fungující krajiny. Pokud nám dobře fungují motýli, je jich dostatek druhů, pak máme zdravou krajinu, která funguje pro všechny ostatní zvířata a rostliny, ale také funguje dobře pro člověka."
Opravdu tu motýli nejsou, zjišťují lidé
V Česku máme zhruba 162 denních motýlů a jejich monitoring ze strany vědecké obce probíhá už řadu desetiletí. V letošním roce se poprvé zapojuje nejširší veřejnost. V motýlí populaci probíhají dynamické změny. Motýlů ubývá. Zároveň se k nám tlačí některé teplomilné druhy a chladomilné naopak ustupují.
"Do jarního kola sčítání motýlů se zapojilo několik set lidí a jsme z toho nadšení, protože to je opravdu pomoc, a hlavně máme radost z toho, že se ukázalo, že ten program má smysl. Jak se o tom začalo více mluvit, lidi se začínají více zajímat nejen o sčítání, ale také o to, jak motýlům můžeme pomoci. Jdete třeba sčítat, a zjistíte: Ježíš, oni opravdu tady žádní motýli nejsou, oni měli pravdu, nemám jim ani co poslat. To pak lidi trošku vyšokuje a mají daleko větší motivaci a snahu s tím pomoci a udělat něco pro motýly a pro přírodu obecně."
V Česku začaly vznikat i motýlí louky. Těmi ale David Číp moc nadšený není.
"Je to velice hezké, kdyby to k něčemu bylo, ale bohužel se to chytilo za úplně opačný konec. Prodávají se směsi letniček, většinou ze Severní Ameriky, které pro ty motýly nemají většinou vůbec žádný význam. Jedině to vypadá hezky, že to tam kvete, ale naopak to je časovaná bomba, protože z toho mohou uniknout nějaké invazní druhy. Pro ty motýly to nemá smysl, protože oni nepotřebují jenom nektar, nepotřebují jenom květy, oni potřebují i živné rostliny. A severovamerické rostliny nejsou ty živné, na které by mohly fungovat její housenky, a proto ty plochy nedokážou využít."
Nejvíc motýlů je u lomů a železničních tratí
Motýlí půlhodinka se koná dvakrát do roka, na jaře a v létě. Sčitatelé si za vhodného počasívyčlení půl hodiny na sledování motýlů, do akce se zapojují nejen jednotlivci, ale i organizace. Data získaná ze sčítání pak budou sloužit vědcům. Letní sčítání potrvá do 21. července. A jak běžní lidé poznají jednotlivé druhy motýlů?
"Je potřeba vybrat hlavně dobré počasí, aby svítilo sluníčko, aby nefoukal velký vítr. Ideálně v dopoledních hodinách, protože přes poledne, kdy je teplo, tak si motýli dávají pauzu. Vyrazit na nějaké vhodné místo, kde by ti motýli mohly být, a tam buď někde sednout a pozorovat, jestli nějakého motýla neuvidíte, anebo můžete procházet a hledat, jestli tady nenajdete nějakého denního motýla. Máme základní úroveň, druhy, které patří mezi nejběžnější, ale hlavně se dají nejlépe poznat. I když tomu člověk nerozumí, tak tady ty druhy by si neměl splést. A vy hledáte, jestli z těch deseti druhů, které jdou nejlépe poznat, tam nějaký nenajdete."
Druhá úroveň počítá s určitou znalostí - jedná se o vybraných 30 a více druhů. Všechno si poznamenáte, pak sednete k počítači a údaje vyplníte. K pozorování motýlů se hodí nejen louky, ale třeba železniční traťě, hřbitovy či lomy.
"Třeba ty staré lomy nebo okolí železničních tratí jsou naopak nejvhodnější místa, kde ještě vůbec nějací motýli mohou fungovat. Právě proto, že v tom zbytku naší krajiny louky jsou obhospodařované příliš intenzivně, anebo to všechno zarostlo. Tak jako jsou tažní ptáci, kteří létají z severních oblastí na jih, tak jsou i tažní motýly.
Třeba babočka bodláková, která dokáže překonávat velké vzdálenosti. Během několika generací dokáže odskákat z Afriky až na Island, a dokáže překonávat opravdu stovky kilometrů aktivním letem, kdy v některých letech třeba z jižní Evropy přilétá velké množství baboček, a je to možné pozorovat jako tah. Droboučké zvířátko s dokáže uletět stovky kilometrů, tak to si myslím, že je velmi fascinující."
